Metoda hedonické ceny: Porovnání verzí
| Řádek 50: | Řádek 50: | ||
<br> | <br> | ||
4) pomocí mnohonásobné regrese vypočítáme koeficient kvality prostředí (vztažený k ceně nemovitostí), tento koeficient představuje dodatečnou částku, kterou je třeba zaplatit při přesunu do nemovitosti s lepší kvalitou prostředí | 4) pomocí mnohonásobné regrese vypočítáme koeficient kvality prostředí (vztažený k ceně nemovitostí), tento koeficient představuje dodatečnou částku, kterou je třeba zaplatit při přesunu do nemovitosti s lepší kvalitou prostředí | ||
<br> | |||
== Podmínky uplatnění metody == | == Podmínky uplatnění metody == | ||
Verze z 10. 4. 2010, 23:11
Metoda hedonické ceny (Hedonic price method) představuje jeden z nejstarších přístupů k určení poptávky po netržních komoditách – jako např. ovzduší, hluk; přičemž hodnota těchto environmentálních atributů je odvozena z aktuálních tržních transakcí.[1] Vychází z předpokladu, že každý statek lze popsat jako soubor určitých vlastností a charakteristik[2] a že environmentální kvalita je jednou z charakteristik diferencovaného produktu, např. cenu nemovitosti ovlivňuje nejen její technické vybavení, počet pokojů, dostupnost do centra, ale také kvalita ovzduší v dané lokalitě, okolní hluk apod.[3]
Pomocí této metody se snažíme zjistit jaká část z rozdílu cen nemovitostí je způsobena určitým rozdílem v environmentálních vlastnostech nemovitostí a odvodit, kolik jsou lidé ochotni zaplatit za zlepšení environmentální vlastnosti.[4]
Metoda hedonické ceny spadá do kategorie metod odhalených preferencí (revealed preferences), které vycházejí z pozorování chování spotřebitelů na skutečných trzích.[5]
Použití
Nejčastěji se metoda hedonické ceny používá ve dvou případech:[6]
a) při zjišťování jak se faktory životního prostředí promítají do tržní ceny nemovitostí (může jít o ceny při koupi, prodeji, nájmu)
b) při zjišťování, jak se kvalita pracovního prostředí promítá do výše mzdy
Nejběžnější využití se týká znečištění ovzduší, dále bývá používána k oceňování negativního užitku z blízkosti skládky nebezpečného odpadu, hluku z pozemní či letecké dopravy, rizika zemětřesení, kvality a blízkosti vodních zdrojů atd.[7]
Úplně první použití této metody v oblasti životního prostředí představuje studie Ridkera a Henninga z roku 1967, která se týkala kvality ovzduší.[8]
Použití ve světě
Garrod a Willis (1999) ve své knize uvádějí jednotlivé příklady užití metody hedonické ceny:[9]
- Brown and Pollakowski (1977) zkoumali vliv blízkosti vody na hodnotu nemovitostí
- Morales (1980) studoval dopad stromů v jednotlivých parcelách na ceny domů
- Nelson (1980) zkoumal hluk z letecké dopravy a jeho vliv na cenu nemovitostí
- Brookshire (1985) zkoumal vliv různé úrovně poškození ze zemětřesení na cenu nemovitostí ve vilových čtvrtích v Los Angeles a San Francisku
Vybrané hedonické odhady ochoty platit za snížení množství škodlivin v ovzduší[10]
Použití v jiných oborech[11]
a) jedna z prvních aplikací této metody se snažila vysvětlit cenu automobilů v závislosti na výkonu, váze atp. (Court, 1939; Griliches, 1971)
b) jiné studie se zaměřily na vliv sociálních faktorů
- Schafer (1979) studoval vliv rasové diskriminace na trh bydlení v Bostonu
- Forrest et al. (1992) zkoumal vliv městských železnic na cenu nemovitostí
Aplikace metody
Metodu aplikujeme v několika krocích:[12]
1) nejdříve definujeme příslušnou tržní komoditu (nemovitost) a definujeme statky, či služby, které s nemovitostí souvisí
2) poté specifikujeme funkční vztahy mezi tržní cenou a všemi druhy užitné hodnoty nemovitosti (hedonická cenová funkce)
3) následuje shromáždění územně průřezových dat a časových řad cen nemovitostí a s nimi spjatých charakteristik, ceny nemovitostí mohou pocházet z databází realitních kanceláří
4) pomocí mnohonásobné regrese vypočítáme koeficient kvality prostředí (vztažený k ceně nemovitostí), tento koeficient představuje dodatečnou částku, kterou je třeba zaplatit při přesunu do nemovitosti s lepší kvalitou prostředí
Podmínky uplatnění metody
Zdroje
- ↑ KOLDSTAD, C.D. Environmental economics. New York: Oxford University Press, 2001. 400 s. ISBN 0 19 511954 1.
- ↑ MARKANDYA, A. The Hedonic Pricing Method. University of Bath. [online]. [cit. 2010-03-20]. URL: <www.bath.ac.uk/~hssam/Hedonicpricing.ppt>
- ↑ PALMQUIST, R.B. Hedonic models. In Handbook of Environmental and Resource Economics. United Kingdom: Edward Elgar Publishing Limited, 1999. Kapitola 53. s. 765-776. ISBN 1-85898-375-4.
- ↑ MARKANDYA, A., et al. Environmental Economics for Sustainable Growth: A hand book for practitioners. United Kingdom: Edward Elgar Publishing Limited, 2002. ISBN 1-84064-306-4.
- ↑ DVOŘÁK, A., et al. Kapitoly z ekonomie přírodních zdrojů a oceňování životního prostředí. 1. vyd. Vysoká škola ekonomická v Praze. Nakladatelství Oeconomica, 2007. s. 196. ISBN 978-80-245-1253-2.
- ↑ ŠAUER, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy. Univerzita Karlova v Praze. Centrum pro otázky životního prostředí, 2007. 164 s. ISBN 978-80-87076-06-4.
- ↑ PALMQUIST, R.B. Hedonic models. In Handbook of Environmental and Resource Economics. United Kingdom: Edward Elgar Publishing Limited, 1999. Kapitola 53. s. 765-776. ISBN 1-85898-375-4.
- ↑ PALMQUIST, R.B. Hedonic models. In Handbook of Environmental and Resource Economics. United Kingdom: Edward Elgar Publishing Limited, 1999. Kapitola 53. s. 765-776. ISBN 1-85898-375-4.
- ↑ GARROD, G. - WILLIS K.G. Economic Valuation of the Environment: Methods and case studies. United Kingdom: Edward Elgar Publishing Limited, 1999. s. 365. ISBN 978-1-85898-684-5.
- ↑ The Hedonic Price Method. [online]. [cit. 2010-04-10]. URL:<http://www2.bren.ucsb.edu/~kotchen/links/teaching/Hedonic.pdf>
- ↑ PALMQUIST, R.B. Hedonic models. In Handbook of Environmental and Resource Economics. United Kingdom: Edward Elgar Publishing Limited, 1999. Kapitola 53. s. 765-776. ISBN 1-85898-375-4.
- ↑ SEJÁK, J. a kol. Oceňování pozemků a přírodních zdrojů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. s. 256. ISBN 80-7169-393-6.: