Koloběhy

Pevné horniny zemské kůry a nejsvrchnější části zemského pláště tvoří zemskou litosféru, sféru skal, hornin a minerálů. Mezi litosférou a dalšími sférami Země proudí neustále hmota a energie.

Tektonický a sedimentární cyklus

je spojen s horotvornými procesy, se sopečnou činností, s pohyby kontinentů a rozpínáním mořského dna. Obvykle jde o procesy velmi pomalé a nenápadné, avšak tektonický cyklus se projevuje i takovými událostmi jako jsou mohutné výbuchy sopek nebo velká zemětřesení.

V rámci tektonického cyklu jsou při horotvorných procesech čerstvé horniny vyzdvihovány k povrchu země. Zde dochází k jejich postupnému zvětrávání a k tvorbě půd. Zvětralé horniny podléhají erozi a jsou odnášeny řekami a větrem do míst, kde se sedimenty hromadí. Oblastmi sedimentace jsou zejména některé oblasti moří, nelze však zanedbat ani sedimentační prostory pevninské, například v jezerech. Sedimenty jsou zčásti po kratším či menším čase vyzdviženy vzhůru a opět erodovány a odnášeny a zčásti klesají do hloubky. Zde se stávají součástí cyklu tektonického.

Cyklus prvků při horotvorných procesech je součástí biogeochemických procesů, jimiž je propojena zemská půda, voda, ovzduší. Z hlediska koloběhů chemických prvků či látek mluvíme o biogeochemickém cyklu uhlíku, dusíku či síry, atd. Chemické prvky či látky probíhají všemi kategoriemi biogeochemických procesů, které jsou popsané jinde.

Zdroje

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita: Koloběhy látek v půdě