Povrch Země

Voda na Zemi

Celkem 70,8 % povrchu pokrývají oceány. Hmotnost vody v nich se odhaduje na 1,369 . 1019 kg. Hmotnost ledovců se odhaduje na 2,3 . 1019 kg, sladké vody na 5.1017 kg. Koloběhem vody v přírodě dochází k rozpouštění minerálů. Jejich koncentrace se pak pohybuje v rozmezí 10 mg až 100 g/l. Voda je nesmírně důležitým činitelem s ohledem na vznik a vývoj života. Výskyt tekuté vody je umožněn příznivou teplotou a atmosférickým tlakem.

Velmi důležitým faktorem z hlediska udržení a stability klimatu je skutečnost, že voda má velkou tepelnou kapacitu. To jí umožňuje nakumulovat velké množství tepelné energie. Voda působí jako dobrý chladič i ohřívač. oceánské klima je mírnější a vlídnější. V létě oceán chladí (obrovské masy vody se nahřívají) a v zimě naopak přímořské oblasti otepluje (voda se naopak postupně ochlazuje, a tudíž ohřívá své okolí). To je v globálním měřítku nesmírně důležité. Oceán pracuje jako jakási obrovská akumulační nádrž, která podle potřeby topí či chladí. Díky mořským proudům odnáší tepelnou energii z teplých oblastí do chladných, kde zmírňuje klima. Za příznivější klima v severozápadní Evropě vděčíme teplému Golfskému proudu. Voda samozřejmě výrazně působí i na samotný pevný povrch svými erozními vlivy. Rozrušuje horniny, vymývá chemické sloučeniny ve vodě rozpustné. Vodní toky odnášejí do moří nesmírné množství pevné složky půdy, úlomků hornin apod. Voda má velmi podstatný vliv na utváření povrchu naší planety.

Zemská atmosféra

Důležitým faktorem pro Zemi je i atmosféra, na jejíž složení má vliv celá řada dějů: sopečná činnost, tj. odplyňování nitra planety, vymývání oxidu uhličitého z atmosféry a především existence zelených (fotosyntetizujících) rostlin. Fotosyntetizující rostliny rozkládají ve svých tělech oxid uhličitý na uhlík, který potřebují na stavbu svých těl, a kyslík uvolňují do atmosféry.

Všechna prostředí na této planetě jsou ovlivněna atmosférou. Poskytuje kyslík pro dýchání a zároveň chrání zemský povrch před vychladnutím, takže většina vody na Zemi je v kapalném stavu. Viditelné světlo ze Slunce prochází atmosférou a ohřívá zemský povrch. Částečně je však znovu vyzářeno z povrchu ve formě záření o delších vlnových délkách(infračervené světlo), které však neproniká atmosférou tak snadno a zůstává zachyceno na spodní části atmosféry. Hlavní plyny, kterým se říká skleníkové, totiž oxid uhličitý, methan a vodní pára, toto záření pohlcují a znovu je vyzáří zpět k zemskému povrchu, čímž se teplota planety udržuje stále přibližně o 30 stupňů Celsia teplejší, než jak by tomu bylo bez atmosféry. Tento vliv je většinou prospěšný, protože udržuje teplotu v mezích, v které může existovat život.

Život na Zemi

Všechen život na Zemi , nejen život lidský, je omezen na tloušťku nějakých 20 km. V této tenké slupce je však život velmi hojný a rozmanitý. Organismy se vyskytují v atmosféře do výšek okolo 8 km, hojně pak na zemském povrchu a konečně v jeskyních a oceánech do hloubky 11 km pod hladinou.