Stratifikace kyslíku ve vodních nádržích: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
__NOTOC__
__NOTOC__
Hydromeliorační opatření
Z Enviwiki
Přejít na: navigace, hledání
(angl. hydromelioration, řečtina + latina)
Hydromeliorace je soubor vodohospodářských opatření, která vedou ke zlepšení přírodních podmínek pro technické (např. zemědělské) využití krajiny nebo pro zlepšení životního prostředí ( např. odvodňování mokřin, bažin, závlaha, ochrana půdy proti erozi). Zahrnují také ochranu půdy před záplavami úpravou odtoku v krajině, výstavbou ochranných hrází a také odvodnění zamokřené půdy.[1]
Obsah [skrýt]
1 Hydromeliorace je hraniční obor, který:
2 Hydromeliorační stavby
3 Odvodnění
4 Závlahové stavby
5 Zdroje
6 Odkazy
6.1 Externí odkazy
6.2 Literatura
Hydromeliorace je hraniční obor, který:
spojuje vodní hospodářství a vodní stavitelství se zemědělstvím,
pečuje o zemědělsky využívanou půdu
má snahu o dosažení optimálního vodního režimu v půdě a o zajištění zdrojů povrchové vody na závlahy
chrání území před erozí
[2]
Hydromeliorační stavby
Nástrojem hydromelioračních opatření jsou hydromeliorační stavby, které slouží pro zlepšení přírodních podmínek. Jedná se především o odvodňovací a závlahové stavby, rybníky, vodohospodářské nádrže a protierozní stavby.
Odvodnění
Jedná se o odvod nadbytečné vody z půdy
Způsoby odvodnění:
Biologické - používá se v jednodušších případech zamokření, které spočívá v úpravě struktury půdy a ve výsadbě porostů s vysokým výparem z povrchu vegetace, používá se např. rákos
Technické - používá se v silně zamokřených půdách
povrchové odvodnění - při zamokření povrchovou vodou (otevřené kanály, odvodňovací příkopy),
podzemní odvodnění - při zamokření podzemní vodou nadměrným vsakováním, přítokem podzemní vody ze sousední oblasti, zvýšením hladiny podzemní vody (drenáž - v ČR je drenáží odvodněna zhruba čtvrtina výměry zemědělských půd
kombinované odvodnění - jedná se o kombinaci povrchového a podzemního odvodnění
[2]
Závlahové stavby
Hlavním úkolem závlahových staveb je dodávání vody do půdy pro zajištění optimálního režimu vlhkosti především ve vegetačním období tak, aby bylo při současném použití správných agrotechnických opatření a zajištění výživy rostlin dosaženo maximálních výnosů. [2]
Druhy závlah:
doplňková – pro udržení optimálního režimu vlhkosti ve vegetačním období
hnojivá – dodává do půdy živiny
zvláštní – oteplovací, ozdravovací, promývací, protinámrazová, klimatizační
[2]
Zdroje
↑ Encyklopedie Seznam, Copyright © 1996 - 2009 Seznam.cz, a.s.
↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 přednášky Vodohospodářské stavby Ing.Michala Tomana, CSc. z Katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT v Praze.


Obsah [skrýt]
Obsah [skrýt]

Verze z 4. 6. 2009, 15:01

Hydromeliorační opatření Z Enviwiki Přejít na: navigace, hledání (angl. hydromelioration, řečtina + latina) Hydromeliorace je soubor vodohospodářských opatření, která vedou ke zlepšení přírodních podmínek pro technické (např. zemědělské) využití krajiny nebo pro zlepšení životního prostředí ( např. odvodňování mokřin, bažin, závlaha, ochrana půdy proti erozi). Zahrnují také ochranu půdy před záplavami úpravou odtoku v krajině, výstavbou ochranných hrází a také odvodnění zamokřené půdy.[1]



Obsah [skrýt] 1 Hydromeliorace je hraniční obor, který: 2 Hydromeliorační stavby 3 Odvodnění 4 Závlahové stavby 5 Zdroje 6 Odkazy 6.1 Externí odkazy 6.2 Literatura


Hydromeliorace je hraniční obor, který: spojuje vodní hospodářství a vodní stavitelství se zemědělstvím, pečuje o zemědělsky využívanou půdu má snahu o dosažení optimálního vodního režimu v půdě a o zajištění zdrojů povrchové vody na závlahy chrání území před erozí [2]



Hydromeliorační stavby Nástrojem hydromelioračních opatření jsou hydromeliorační stavby, které slouží pro zlepšení přírodních podmínek. Jedná se především o odvodňovací a závlahové stavby, rybníky, vodohospodářské nádrže a protierozní stavby.



Odvodnění Jedná se o odvod nadbytečné vody z půdy

Způsoby odvodnění:

Biologické - používá se v jednodušších případech zamokření, které spočívá v úpravě struktury půdy a ve výsadbě porostů s vysokým výparem z povrchu vegetace, používá se např. rákos Technické - používá se v silně zamokřených půdách povrchové odvodnění - při zamokření povrchovou vodou (otevřené kanály, odvodňovací příkopy), podzemní odvodnění - při zamokření podzemní vodou nadměrným vsakováním, přítokem podzemní vody ze sousední oblasti, zvýšením hladiny podzemní vody (drenáž - v ČR je drenáží odvodněna zhruba čtvrtina výměry zemědělských půd kombinované odvodnění - jedná se o kombinaci povrchového a podzemního odvodnění [2]

Závlahové stavby Hlavním úkolem závlahových staveb je dodávání vody do půdy pro zajištění optimálního režimu vlhkosti především ve vegetačním období tak, aby bylo při současném použití správných agrotechnických opatření a zajištění výživy rostlin dosaženo maximálních výnosů. [2]

Druhy závlah:

doplňková – pro udržení optimálního režimu vlhkosti ve vegetačním období hnojivá – dodává do půdy živiny zvláštní – oteplovací, ozdravovací, promývací, protinámrazová, klimatizační [2]






Zdroje ↑ Encyklopedie Seznam, Copyright © 1996 - 2009 Seznam.cz, a.s. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 přednášky Vodohospodářské stavby Ing.Michala Tomana, CSc. z Katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT v Praze.



Obsah [skrýt] 1 Úvod 2 Koloběh síry 3 Síra v atmosféře 4 Sirné bakterie 5 Zdroje 6 Odkazy 6.1 Související stránky 6.2 Externí odkazy 6.3 Literatura

Úvod

Kyslíkový režim je důležitým kritériem při hodnocení kvality vody. Vodní nádrže a toky s velkým organickým znečištěním mají nedostatek rozpuštěného O2. Proces samočištění ve vodách je však závislý na dostatku rozpuštěného O2 ve vodě, nehledě na sedimentaci, podílející se rovněž na samočisticích procesech, ale nezávisle na kyslíkovém režimu ve vodě. Je-li při rozkladných procesech ve vodním systému spotřebován veškerý rozpuštěný kyslík, pokračuje rozklad organických látek anaerobní cestou.[1]


Témata

Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)
Vytvořte seznam témat pomocí hvězdiček

Zdroje

1.↑ 1,0 1,1 1,2 Lellák, J., Kubíček, F. (1991)

Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.
Tvorba seznamu použité literatury a dalších zdrojů je významnou součástí práce s textem.
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro správné citování.

Odkazy

Měly by být stručně anotované. Tuto část dělíme na následující podskupiny:

Související stránky

Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz Nápověda.

Externí odkazy

Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.
Citujte správně: bibliografické záznamy elektronických dokumentů.

Literatura

Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.
Citujte správně: bibliografické záznamy tradičních dokumentů nebo použijte citačních šablon