Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
'''Chemické parametry:''' vždy se měří [[wikipedia:cs:kyselost|pH]], alkalinita, [[wikipedia:cs:elektrická vodivost|vodivost]], [[wikipedia:cs:Koncentrace (chemie)|koncentrace]] hlavních iontů (Na<sup>+</sup>, K<sup>+</sup>, Mg<sup>2+</sup>, Ca<sup>2+</sup>, NH<sub>4</sub><sup>+</sup>, Cl<sup>–</sup>, SO<sub>4</sub><sup>2–</sup>, NO<sub>3</sub><sup>–</sup>, Al<sub>3</sub><sup>+</sup>), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs). | '''Chemické parametry:''' vždy se měří [[wikipedia:cs:kyselost|pH]], alkalinita, [[wikipedia:cs:elektrická vodivost|vodivost]], [[wikipedia:cs:Koncentrace (chemie)|koncentrace]] hlavních iontů (Na<sup>+</sup>, K<sup>+</sup>, Mg<sup>2+</sup>, Ca<sup>2+</sup>, NH<sub>4</sub><sup>+</sup>, Cl<sup>–</sup>, SO<sub>4</sub><sup>2–</sup>, NO<sub>3</sub><sup>–</sup>, Al<sub>3</sub><sup>+</sup>), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs). | ||
'''Biologické parametry:''' zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna ([[wikipedia:cs:bentos|bentos]]) i otevřené vody ([[wikipedia:cs:pelagiál|pelagiál]]), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. Rozsivky v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref> | '''Biologické parametry:''' zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna ([[wikipedia:cs:bentos|bentos]]) i otevřené vody ([[wikipedia:cs:pelagiál|pelagiál]]), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. [[wikipedia:cs:rozsivky|Rozsivky]] v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref> | ||
== Cíle programu == | == Cíle programu == |
Verze z 6. 1. 2009, 20:31
Úvod
Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy CLRTAP (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu.
ICP Waters monitoruje vlivy kyselých dešťů a znečištění ovzduší na vodu a vodní ekosystémy. Depozice oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení (acidifikaci) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich diverzitě a potravních řetězcích. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. [1] [2]
Měřené parametry
Chemické parametry: vždy se měří pH, alkalinita, vodivost, koncentrace hlavních iontů (Na+, K+, Mg2+, Ca2+, NH4+, Cl–, SO42–, NO3–, Al3+), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs).
Biologické parametry: zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna (bentos) i otevřené vody (pelagiál), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. Rozsivky v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.[1]
Cíle programu
Cíle programu jsou:
- stanovit stupeň a plošný rozsah acidifikace povrchových vod
- zjišťovat vztahy mezi chemizmem vody a biologickou odpovědí
- popsat a vyhodnotit dlouhodobé trendy v chemizmu a biotě vod
- stanovovat kritické zátěže
- rozvíjet mezinárodní síť monitorovaných míst povrchových vod
- podporovat sjednocení monitorovacích postupů
- vyvíjet a doporučovat chemické a biologické metody pro účely monitorování
- informovat o pokrocích v plnění cílů programu a krátkodobých úkolů podle ročního pracovního programu
- řídit semináře týkající se problematiky vody
- spolupracovat v otázkách vod a dalšími programy ICP.[1][3]
V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech na zotavování. V tomto smětu navazuje na ICP Waters program RECOVER 2010. Ten se soustřeďuje na zotavovaní citlivých vodních ekosystémů ve Velké Británii, Norsku, Švédsku, severní Itálii, Německu a České republice z acidifikace.[4]
Monitorovací síť
ICP Waters zahrnuje přes 200 monitorovaných lokalit. Z nich jsou k dispozici série dat z časového období o délce 10 až 20 let. Z některých míst až 30 let.
ICP Waters v České republice
Monitoring v ČR zastřešuje Česká geologická služba. V současnosti je v ČR sledováno 8 lokalit: 6 jezer na Šumavě (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka, Žďárské), povodí Lysina ve Slavkovském lese a povodí Uhlířská v Jizerských horách. Naměřená data jsou pravidelně odesílána do koordinačního centra v Oslu.
Témata
Zdroje
- ↑ 1,0 1,1 1,2 ICP Waters
- ↑ ICP Waters na webu UNECE
- ↑ Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780.
- ↑ Ferrier, R. C., Jenkins, A., Wright, R. F., Schöpp, W. and Barth, H.(2001): Assessment of recovery of European surface waters from acidification 1970-2000: An introduction to the Special Issue. Hydrology and Earth System Sciences, Vol. 5 (3), 274–282.
Odkazy
Související stránky
Externí odkazy
- Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států společně s osmi protokoly CLRTAP
- Další programy ICP
- CLRTAP a zdraví Task Force on Health
- Česká geologická služba