Uživatelé výsledků činnosti na úseku územního plánování: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Nová stránka: Uživateli výsledků činnosti na úseku územní plánování jsou především orgány veřejné správy. Tedy *orgány samosprávy krajů, měst a...)
(Žádný rozdíl)

Verze z 10. 12. 2008, 13:38

Uživateli výsledků činnosti na úseku územní plánování jsou především orgány veřejné správy. Tedy

  • orgány samosprávy krajů, měst a obcí,
  • orgány vykonávající působnost na úseku územního plánování a stavebního řádu, jako jsou
    • Ministerstvo pro místní rozvoj,
    • v přenesené působnosti výkonu státní správy pak i příslušné odbory krajských, městských a obecních úřadů, magistráty hlavního města Prahy a dalších tzv. „statutárních“ měst,
  • mnohé další úřady státní správy,
  • právnické i fyzické osoby, sídlící nebo působící v dotčeném území nebo vykonávající zde nějaké správní, hospodářské (výrobní, obchodní) či jiné činnosti, např. realitní agentury, pojišťovny, banky, stavební firmy, majitelé či správci občanské, technické a dopravní infrastruktury ap.

Pro ně pro všechny by měly být zdrojem informací, zárukou jistoty ochrany jejich nebo jimi chráněných zájmů jako je stabilita hodnoty (a ceny) jejich nemovitostí, podmínek pro podnikání (napojení na IS a zásobování vodou, energiemi, odvod odpadních vod, sběr odpadu, dopravní dostupnost a obsluha ap.), ochrana zděděného kulturního dědictví, zdravého životního prostředí ap.

Územně plánovací podklady a dokumentace kromě ochrany zájmů stávajících uživatelů území mají obsahovat impulsy a v souladu s charakterem území vytvářet předpoklady i pro vstup nových žádoucích staveb, aktivit a změn využití území, tedy nových obyvatel, podnikatelů či návštěvníků, přičemž udržování a zvyšování harmonie mezi starým a novým, mezi soukromými a veřejnými zájmy je samo o sobě veřejným zájmem a zárukou dlouhodobé udržitelnosti zdravého vývoje. Plody činností spadajících do discipliny územního plánování konzumují a užívají nevědomky i ti, kdo je považují za „bolševický přežitek“ (jako plánování vůbec), za brzdu svobodného podnikání a tvůrčího rozletu, kterou už dávno měla nahradit „neviditelná ruka trhu“.