Primární produkce: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
|||
| Řádek 62: | Řádek 62: | ||
http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc | http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc | ||
=== Literatura === | === Literatura === | ||
SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie, | SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'', | ||
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s. | Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s. | ||
NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'', | |||
ISV nakladatelství, Praha, 257 S. | |||
[[Kategorie:Skupina F]] | [[Kategorie:Skupina F]] | ||
Verze z 6. 12. 2008, 13:06
Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.[1]
Jako primární produkci můžeme označit organickou hmotu vytvořenou fotosyntézou primárními producenty (zelenými rostlinami,autotrofními organismy) za jednotku času. Vztahovat ji můžeme k různým veličinám.
- k ploše zaujímané ekosystémem
- k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)
- k jedné rostlině
- k jednotce plochy asimilačního aparátu
- k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu
Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je sluneční světlo, oxid uhličitý, voda a půdní živiny.[1]
Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.
Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu:
- chmemická
- energie slunečního záření
Kritické faktory omezující primární produkci:
- nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR) (pod zápojem lesa, jeskyně)
- nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)
- krátká délka fotosyntetického období
- nedostatek minerálních zdrojů[1]
Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).[2]
Primární produkci lze rozdělit na:
- hrubou primární produkci: je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza...[1] Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty plus látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.[3]
- čistou primární produkci: hrubá primární produkce minus metabolická spotřeba producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).[3]
Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému. Soubor:Energie.gif
Témata
Zdroje
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm
- ↑ http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc
- ↑ 3,0 3,1 SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.
Odkazy
Měly by být stručně anotované. Tuto část dělíme na následující podskupiny:
Související stránky
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí). Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz Nápověda.
Externí odkazy
http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc
Literatura
SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.
NÁTR, L. (2000): Koncentrace CO2 a rostliny, ISV nakladatelství, Praha, 257 S.