Světová obchodní organizace

Kořeny WTO leží v režimu podle Všeobecné dohody o clech a obchodu GATT (General Agreement on Tarrifs and Trade) z roku 1947, která bránila členským státům omezovat mezinárodní obchodování se zbožím. Kromě řešení každodenní agendy vyplývající z protekcionistických opatření členských států byla GATT několikrát novelizována (v tzv. „kolech rokování“: např. ženevské kolo 1957, Kennedyho kolo 1964–67, tokijské kolo 1973–79 a uruguayské kolo 1986–94); klíčovou reformu přineslo právě „uruguayské kolo“ ukončené v roce 1994. Starý systém GATT byl nahrazen novým smluvním rámcem (např. s novým režimem řešení sporů) a jeho zastřešující organizací se stala Světová obchodní organizace (World Trade Organisation), která ale zastřešuje i jiné smlouvy (GATS, TRIPS aj.). V současnosti probíhající kolo jednání (započaté v roce 2001) se označuje podle katarského hlavního města Doha.

Členství ve WTO je mnohem „výběrovější“ než členství v jiných mezinárodních organizacích, např. OSN. Ukázkou může být dlouhé jednání o členství Ruské federace (dosud není členem) a Číny (členem od 11. prosince 2001) v této organizaci. Česká republika je členem od 1. ledna 1995.

Klíčové prvky režimu obchodu

podle WTO jsou následující:

• Princip nejlepšího zahraničního zacházení (doložka nejvyšších výhod) – s komoditou dováženou z jiného státu WTO musí být zacházeno stejně výhodně, jako se zbožím pocházejícího ze země, vůči které má stát (v dané oblasti) nejvstřícnější politiku. Doložka nejvyšších výhod tak např. nezaručuje zrušení tarifů nebo celních poplatků při dovozu zboží, ale zaručuje nediskriminaci ve srovnání s jinými státy.
• Princip domácího zacházení – poté, co dovážené zboží splní požadavky pro vstup na trh členského státu (cla, administrativní formality), s ním musí být zacházeno jako s domácím zbožím (např. v daňové oblasti). Státy WTO si samozřejmě zachovávají v daňové politice autonomii, musí pouze stejně zacházet se stejnými nebo podobnými domácími a zahraničními výrobky. Většina sporů v této oblasti pramenila z odlišného posuzování stejnosti a odlišnosti jednotlivých kategorií výrobků (patří např. saké a whisky do jedné kategorie výrobků, které by měly být zdaněny stejnou sazbou, a nebo jsou to zcela odlišné kategorie, kde může Japonsko zdanit whisky výrazně více než saké? – skutečný spor mezi USA a Japonskem).
• Postupné dohody o snižování cel a kvót pro jednotlivé kategorie výrobků. Členství ve WTO tak neznamená automatické zrušení obchodních bariér mezi členskými státy, ale je zde tendence je postupně snižovat až eliminovat. Režim WTO rovněž počítá se snižováním dotací a podpůrných opatření ze strany států pro export jejich výrobků.

Z výše uvedených pravidel jsou pochopitelně výjimky:

• ochrana bezpečnosti, zdraví, pořádku a veřejné morálky;
• ochranná opatření v situaci, kdy dojde k závažným potížím v ekonomice některého státu nebo k dumpingu ve státu vyvážejícím;
• režim uvnitř regionálních hospodářských integračních uskupení. Příkladem může být Evropská unie, uvnitř které jsou zcela odstraněny kvóty a celní poplatky – a státy EU tak vůči ostatním zemím WTO nemohou plně použít doložku nejvyšších výhod.

V rámci WTO existuje i struktura pro řešení sporů: tzv. dispute settlement body a odvolací orgán. Zvláštností soudního systému WTO je, že sankcí za porušení povinností je obvykle možnost (dispens) zavést ochranná opatření, které by potrestaly provinilý stát. Vztah mezi konkrétními soukromými osobami/firmami profitujícími z porušování pravidel a firmami postiženými sankcemi ale nemusí existovat. WTO se nezabývá pouze obchodem se zbožím. Pokrývá i další aktivity regulované speciálními smlouvami:

• Všeobecná dohoda o obchodu se službami (General Agreement on Trade in Services, GATS) – má podobné principy jako GATT, ale méně ambiciózní. Podepsána byla v roce 1994;
• Dohoda o obchodních aspektech duševního vlastnictví (Agreement on Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights, TRIPS);
• Dohoda o využívání veterinárních a fytosanitárních opatření (Agreement on the Application of Veterinary and Phytosanitary Measures).

Odkazy

Externí odkazy

• World trade organization na české Wikipedii
• GATT na české Wikipedii
• World trade organization na anglické Wikipedii
• GATT na anglické Wikipedii