Pracovní prostředí a zdraví

Jde především o hygienu a bezpečnost práce, osobní hygienu a bezpečnost

V posledních letech se klade větší důraz na hygienu a bezpečnost, zvláště v zaměstnání. Pracovní podmínky se nesrovnatelně zlepšily, v období průmyslové revoluce se umíralo ve věku 30 – 40-ti let v důsledku pracovních chorob. Nebylo zabezpečeno, aby zaměstnanci byli ochráněni proti nebezpečným látkám, nákazám, hluku, fyzické zátěži, prachu, chemickým látkám záření aj. Ani dnes není stav ideální, zvláště v rozvojových zemích, ale jsou snahy zavádět různá legislativní opatření, předcházet pracovním úrazům a onemocněním.

Je snaha o dodržování základních pravidel, důsledky jejich porušení byly vidět například jaderný výbuch roku 1986 v Černobylu, který měl vliv na široké okolí a stav životního prostředí v několika následujících desetiletích; výbuch chemického reaktoru v Sevesu v roce 1976 (nedaleko italského Milána), při kterém došlo k uvolnění dioxinů do ovzduší a katastrofa v Bhópálu (v Indii), kde roku 1984 unikl z místní továrny smrtelně jedovatý metyl izokyanát.

Základní pravidla pro hygienu a bezpečnost práce

Pro Českou republiku existuje vyhláška 432/2003 Sb., která zařazuje jednotlivé práce do kategorie, které vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek. Práce jsou rozděleny do čtyř kategorií: práce z první kategorie nemají nepříznivý vliv na zdraví, u druhé je nepříznivý vliv výjimečný, třetí skupina viditelně překračuje hygienické limity a do čtvrté spadají práce, u nichž je vysoké ohrožení života.

Základní povinnosti ohledně bezpečnosti a její prevence jsou obsaženy v zákoníku práce zákon č. 65/1965 Sb., hlava pátá Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, jsou určeny i povinnosti zaměstnance dodržovat nařízená bezpečnostní opatření.

Zvláštní ochranu poskytuje česká legislativa i pracovním podmínkám žen a dětí (jde především o náročnost práce, dobu pracovního vytížení,...).

Není možné vytvořit nulové nebezpečí práce, avšak je třeba neustále zlepšovat pracovní podmínky, věnovat se i preventivním opatřením.

Legislativa

Zákon 258/2000 Sb. o veřejném zdraví

432/2003 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli

Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci

Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných látek, ve znění nařízení vlády č. 258/2001 Sb.

Vyhláška č. 50/1997 Sb., kterou se provádí zákon o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní.

Nařízení vlády č. 502/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

Nařízení vlády č. 480/2000 Sb. o ochraně zdraví před neionizujícím zářením

Směrnice Rady 83/477/EHS ze dne 19. září 1983 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, ve znění směrnice 91/382/EHS.

Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci.

Zdroje

• http://vos.zcu.cz/bozp.htm Bezpečnost práce a hygiena - základní práva a povinnosti. Povinnosti zaměstnavatele