Preference hromadné dopravy na světelné signalizaci

Preference na světelné signalizaci

Tento systém se snaží minimalizovat negativní vliv světelné signalizace na rychlost a plynulost městské hromadné dopravy. Tento systém pracuje tak, že vozy městské hromadné dopravy (MHD) trvale vysílají kódované informace během jízdy a při příjezdu k semaforu snímač tento signál dekóduje a přepne semafor na „volno“.

Ideální systém poskytuje tzv. absolutní preferenci, tedy možnost průjezdu trasy s „volno“ na všech semaforech. V praxi je spíše zaveden systém podmíněné preference, který alespoň minimalizuje počet a dobu stání vozů MHD na semaforech dle možností a řešení dopravní sítě.

Příklady dobré praxe

Preference vozů tramvajové linky v německých městech

V německé Bochumi bylo zaváděna preference tramvajové linky od roku 1968. Výsledkem do roku 1993 bylo zkrácení doby jízdy o 10 minut, tedy 19% celkové délky jízdy. Tak mohl dojít i ke snížení počtu nutných vozů pro tuto linku s číslem 308.

Podle průzkumu tamtéž mělo zavedení preference MHD pozitivní dopad na počet přepravených cestujících, kteří měli k dispozici automobil, a na počet registrovaných nehod.

Podobný systém byl např. zaveden v německém Rostocku v 90. letech.

Preference vozidel MHD v Praze

V Praze je 62 světelných signalizací s preferencí tramvajové dopravy. Funguje zde tzv. pasivní preference, která umožňuje volně projet všem vozům vysílající kódovaný signál bez dalších parametrů. Ve 26 případech jde o absolutní a ve 35 případech o podmíněnou preferenci.

Pro autobusy MHD byl systém preference zaváděn od roku 2000 v rámci evropského projektu TRENDSETTER. Dle hodnocení, které proběhlo v roce 2003, byla schopnost systému zaregistrovat požadavek vozu na volný průjezd 85 – 90 %. Doba, kterou se podařilo uspořit, byla cca 20 – 30 na křižovatku.

Témata

• Udržitelná doprava ve městech

Zdroje

• KUTÁČEK, Stanislav. Možnosti alternativ k individuální autobusové dopravě. Masarykova univerzita, 2003. 75 s. ISBN 80-210-3305-3. Strany 30 - 35.