Společenská odpovědnost firem: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Nová stránka: (SOF – Corporate Social Responsibility, CSR). Vychází z předpokladu, že žádná firma nefunguje pouze ve svých ekonomických vztazích, ale ovlivňuje také své okolí (komu...)
(Žádný rozdíl)

Verze z 1. 12. 2007, 14:44

(SOF – Corporate Social Responsibility, CSR). Vychází z předpokladu, že žádná firma nefunguje pouze ve svých ekonomických vztazích, ale ovlivňuje také své okolí (komunitu, sociální situaci zaměstnanců apod.). A naopak stakeholdeři ovlivňují úspěch firmy.

Principy

Podniky, jež přijaly zásady SOF se tak:

  • otevřeně přiznávají ke své spoluodpovědnosti za stav a chod společnosti
  • doplňují své tradiční ekonomické cíle o společensky prospěšné cíle (rozšíření strategie firmy o hlediska enviromentální, sociální, etická, komunitní)
  • orientují se (spíše než na krátkodobé) na dlouhodobé cíle
  • preferují tedy principy dobročinnosti, dobrovolnosti a partnerství. Podniky a zástupci různých společenských oblastí spolupracují, aby zlepšili stávající nedostatky ve společnosti. Tím vzniká tzv. win-win situace, ze které profitují všichni zúčastnění.

Vztahy

Sociální odpovědnost podniků je koncepce, podle které podniky začleňují sociální otázky a otázky týkající se životního prostředí do podnikatelské činnosti a do vztahů se zúčastněnými subjekty (angl. stakeholders, tj. zejména zaměstnanci, spotřebitelé, akcionáři, investoři, úřady veřejné správy, nevládní organizace, dodavatelé) na bázi dobrovolnosti. Tato koncepce je vlastně praktickou aplikací konceptu trvale udržitelného rozvoje pro podnikatelského prostředí: podnik neexistuje ve vzduchoprázdnu, ale v určitém sociálním a životním prostředí, a tomu by měl přizpůsobit své chování.

Jaké výhody přináší sociální odpovědnost podniku?

  • Zlepšení účinnosti výroby a snížení nákladů prostřednictvím snížení spotřeby surovin a energií, dobře zacílených investic a lepší organizace;
  • Expanze a marketing – podniku, který hledá nové činnosti, aby dostál požadavkům této koncepce, se může podařit otevřít a vést nově vznikající odvětví na trhu, nebo se dobře odlišit od výrobků konkurence;
  • Dobré vztahy se zákazníky a veřejností – naplnění jejich očekávání co do chování podniku, méně skandálů a soudních sporů, což má vposledku určitý vliv třeba i na hodnotu akcií podniku na burze;
  • Pozitivní motivace zaměstnanců – každému se lépe pracuje v přátelském a tvořivém prostředí podniku, který se zabývá svou rolí ve společnosti a přispívá k řešení aktuálních společenských problémů.
  • Konečně podle představitelů Evropské Unie „tato koncepce může být pozitivním přínosem pro dosažení strategického cíle vytýčeného na summitu Evropské rady v Lisabonu v březnu roku 2000: „stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného růstu s více a lepšími pracovními místy a s více posílenou sociální soudržností.“ (Ze Zelené knihy „Podpora Evropského rámce pro Sociální odpovědnost podniků“, Generální ředitelství pro zaměstnanost a sociální věci při Evropské komisi, červenec 2001.)

Případové studie

Může se zdát, že charakter dobrovolnosti silně omezuje dopady této koncepce na skutečné chování podniků. Na příkladu nadnárodní společnosti Nike je ale vidět, že tomu tak nemusí být. Společnost Nike byla v nedávné minulosti kritizována za to, že její výrobky vyrábí zaměstnanci jejích dodavatelů, včetně žen a dětí, v podmínkách rovnajících se vykořisťování. V reakci na tuto kritiku dnes Nike zveřejňuje seznam svých dodavatelů, spolupracuje s nevládními organizacemi a usiluje o změnu svého image i praktických postupů. Sociální odpovědnost podniků je v současnosti spíše záležitostí právě velkých společností a na malé a střední podniky se rozšiřuje pozvolna skrze jejich dodavatelskou pozici vůči těmto velkým společnostem. Výzvou pro blízkou budoucnost je proto rozšíření koncepce sociální odpovědnosti podniků na malé a střední podniky, které podle údajů EU představují 99 % evropských firem a zaměstnávají 75 milionů Evropanů.

Zdroje

  • Společenská odpovědnost firem: <http://www.sof.cz/index2.asp>
  • Jak hodnotit odpovědnost korporací – kritický pohled: <http://www.zelenykruh.cz/dokumenty/kriteria-csr-final-edit.pdf>
  • WEHAB - iniciativa (Water - energy - health - agriculture - biodiversity), která přinesla stovky projektů financovaných z různých zdrojů, zejména vládami vyspělých států. In: WEHAB, Rámec pro realizaci opatření. Světový summit o udržitelném rozvoji, Johannesburg 2002. Vydalo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze, 2003. Překlad: Magda Hulanová, Jarmila Hájková, korektura textu: Jana Dlouhá, tisková příprava: Jiří Dlouhý