Komínový syndrom

Komínový syndrom, anglicky Smokestack Syndrom)

Degradace životního prostředí prostřednictvím širokého rozšíření perzistentních látek

Tento syndrom popisuje druhotné efekty emisních látek, které doprovázejí jejich ukládání v životním prostředí ve vodě a vzduchu. Příčinou tohoto problému je nevhodnost strategie snadného a jednoduchého zbavování se nežádoucích látek tím, že se jako jemné částice distribuují do prostředí nebo tím, že se v prostředí (vodě, vzduchu) značně zředí. Avšak množství látek znečišťujících ovzduší se neeliminuje vysokými komíny – přesněji řečeno problém se pouze přesune do jiných regionů vzdálených od průmyslové aktivity.

V závislosti na typu emisí a fyzikálně-chemických vlastnostech látek v prostředí může být výsledné rozšíření lokální (typické pro prach), regionální (typické pro NH₃, SO₂ a NO_X) nebo globální (typické pro CO₂, CFC). Látky jsou na dlouhé vzdálenosti transportovány primárně prostřednictvím atmosféry nebo skrze pohybující se masy vody. Dopad na životní prostředí se rozlišuje podle toho, zda mají znečišťující látky efekt na životní prostředí ihned po svém rozptýlení (např. ubývání ozonu způsobené CFC, zvýšení skleníkového efektu kvůli emisím CO₂ nebo poté, co se naakumulují (kyselé obohacení půd resultující z emisí NH₃, SO₂ a NO_X, akumulování stálých pesticidů v potravinovém řetězci).

Příkladem toho, jak syndrom funguje, je celosvětový dopad člověkem způsobeného skleníkového jevu způsobeného emisemi skleníkových plynů (CO₂, CH₄, atd.). Změna chemického složení zemské atmosféry (zvláště v důsledku užívání fosilních paliv) může být minimální v absolutních číslech, ale má hlavní význam pro radiační rovnováhu Země a tedy pro globální klima.

Podobný případ se týká ubývání ozonové vrstvy. Velmi malá množství vysoce reaktivních látek (CFC) způsobují neočekávaně silné a rozsáhlé rozrušení chemických procesů v atmosféře vedoucích ke zvýšení množství záření UV-B pronikajícího atmosférou, což má za následek ohrožení lidského zdraví a ekosystémů. . Okyselování půdy poskytuje další ilustraci toho, jak syndrom funguje: emise látek SO₂ a NO_X způsobujících okyselování, jež mají původ v emisích především energetického a dopravního sektoru, vede k zvýšené depozici sírových a dusíkatých kyselin v ekosystémech s následným efektem okyselování půd. Tyto procesy jsou jednou z hlavních příčin odumírání lesů ve střední Evropě, což byl dříve neznámý fenomén.

Symptomy

ztráta biodiverzity, eutrofizace ekosystémů, úbytek stratosférické ozonové vrstvy, zvýšená úroveň UV-B záření dopadajícího na zemský povrch, zvýšení skleníkového efektu, regionální a globální změna klimatu, zvýšení hladiny moří, kyselý déšť, kontaminace půd a podzemní vody s dopadem na zdroje pitné vody.

Témata

Syndromový koncept globálních změn

Katanga syndrom

Zdroje

• WGBU, Word in Transition: The Research Challenge, Annual Report 1996, Springer, 1996, strana 124