Základní principy ekodesignu z hlediska cirkulární ekonomiky: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
VizuálníWikitext
mBez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
V rámci tohoto článku se věnujeme základním principům ekodesignu a to zejména v kontextu a z hlediska tzv. cirkulární ekonomiky.  
V rámci tohoto článku se věnujeme základním principům ekodesignu a to zejména v kontextu a z hlediska tzv. [[Cirkulární ekonomika|cirkulární ekonomiky]].


Ekodesign můžeme definovat jako ,,produktový design, jehož cílem je minimalizovat dopady na životní prostředí vztahující se k produktu po celou dobu jeho životního cyklu se zachováním jeho funkčnosti i dalších charakteristik, včetně hodnoty pro zákazníky.”<ref>ekosedign</ref> Cirkulární ekonomiku neboli oběhové hospodaření pak jako: ,,model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum."<ref>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</ref>  
Ekodesign můžeme definovat jako ,,produktový design, jehož cílem je minimalizovat dopady na životní prostředí vztahující se k produktu po celou dobu jeho životního cyklu se zachováním jeho funkčnosti i dalších charakteristik, včetně hodnoty pro zákazníky.”''<ref name=":2" />'' Cirkulární ekonomiku neboli oběhové hospodaření pak jako: ,,model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum."<ref>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</ref> Z definic je tedy patrné, že oba koncepty sdílí základní ideu ochrany životního prostředí a principy udržitelného rozvoje. Níže je proto představujeme a věnujeme se jejich symbiotickým prvkům a rozdílům v jejich chápání.[[File:EU washing machines label.jpg|thumb|Energetické štítky jsou jedním z nejznámějších příkladů aplikace ekodesignových opatření v praxi.|361x361pixelů]]Základní teze ekodesignu, tedy využívat přírodní statky efektivně a nezatěžovat příliš životní prostředí není nová a byla vlastní mnoha kulturám napříč tisíciletími (i když ne vždy platilo, že se původní kultury chovaly k prostředí ohleduplně jak je občas idealisticky interpretováno). Efektivní využití přírodních zdrojů, tak aby sloužily dlouhodobě a udržitelně, bylo časté v zemědělství i lesnictví, podobně také využití různého zbytkového materiálu k tvorbě příbytků či nástrojů. '',,Toto pragmatické využívání přírodních zdrojů bylo nicméně často motivováno zejména ekonomickým faktorem spíše než ohledem na ochranu životního prostředí. Myšlenkový substrát z nějž vyrostl moderní koncept ekodesignu proto můžeme nalézt až v počátcích ochrany životního prostředí, rozvíjel se v šedesátých letech a v jeho současné podobě se objevuje až v letech devadesátých."<ref name=":2">Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova. (2022). ''Rešerše – současně uplatňované modely ekodesignu a inovativní spotřebitelské modely.'' https://cevooh.cz/wp-content/uploads/2022/04/1D-Petiska-Shtukaturova-Sindelarova-Weinzettel-Ekodesign_a_inovativni_spotr_modely.pdf</ref>'' Od té doby začínají ve větším vznikat iniciativy na ochranu životního prostředí a celkového pojetí [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]] jako jsou například [[Cíle udržitelného rozvoje]] či právě koncepce cirkulární ekonomiky.
==Základní principy ekodesignu==
Při tvorbě produktů jsou brány v potaz různé aspekty jeho návrhu (tzv. produktový design), v rámci ekodesignu pak je potřeba je všechny zvážit velmi pečlivě, tyto aspekty můžeme vymezit následovně: Funkce, bezpečnost, přímé prostředí, cena, vzhled, kvalita, dopady na životní prostředí v rámci celého životního cyklu (Life cycle environmental impacts) apod.


Z definic je tedy patrné, že oba koncepty sdílí základní ideu ochrany životního prostředí a principy udržitelného rozvoje. Níže je proto představujeme a věnujeme se jejich symbiotickým prvkům a rozdílům v jejich chápání.
Centrem ekodesignu by tedy měla být metoda posuzování životního cyklu produktu (LCA – Life cycle assessment). Nicméně, aplikace této metody je stále pro většinu firem náročná. Proto se základem ekodesignu stala sada opatření, která cílí na oblasti, kde se očekává možnost snížení environmentálního dopadu produktu, například:<ref name=":2" />


==Základní principy ekodesignu==
*Minimalizace dopadů výroby
**Snižování množství emisí, odpadů a užití energie
**Snižování dopadů produktu
**Snížení množství toxických látek
**Snížení spotřeby materiálů (snížení velikosti, hmotnosti, integrace)
**Snižování spotřeby neobnovitelných zdrojů
**Snižování spotřeby fosilních paliv
*Efektivní distribuce
**Výroba v místě spotřeby (snížení úspor z rozsahu)
**Přímá distribuce ke spotřebiteli
**Intenzita užívání
*Pronájem x prodej Kolektivní užití
**Životnost produktů
**Znovupoužití
**Technický upgrade
**Prodloužení doby života
**Opravitelnost
**Přepracování
*Recyklovatelnost materiálů
**Snížení materiálové diverzity
**Kaskáda materiálů
**Návrh pro demontáž
**Výběr, bezpečné odstranění


==Cirkulární ekonomika==
==Cirkulární ekonomika==
[[Soubor:Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou.png|náhled|Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou<ref>Autor: Původní dílo: PennineFoxhound Vektory: ClonewayxCatherine Weetman, CC BY-SA 4.0 <nowiki>&</nowiki>lt;<nowiki>https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0</nowiki>&#x26;gt;, prostřednictvím Wikimedia Commons – Vlastní tvorba založená na: Linear versus circular.jpg od PennineFoxhound, CC BY-SA 4.0, <nowiki>https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=108232140</nowiki></ref>]]
[[Soubor:Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou.png|náhled|Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou<ref>Autor: Původní dílo: PennineFoxhound Vektory: ClonewayxCatherine Weetman, CC BY-SA 4.0 <nowiki>&</nowiki>lt;<nowiki>https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0</nowiki>&#x26;gt;, prostřednictvím Wikimedia Commons – Vlastní tvorba založená na: Linear versus circular.jpg od PennineFoxhound, CC BY-SA 4.0, <nowiki>https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=108232140</nowiki></ref>]]
Cirkulární ekonomika (v češtině se můžeme také setkat s pojmem oběhové hospodářství) je model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum. Když výrobek dosáhne konce své životnosti, jsou jeho materiály pokud možno ponechány v rámci hospodaření. Ty mohou být znovu a znovu produktivně využity, čímž se vytváří další hodnota.<ref name=":1">Circular economy: definition, importance and benefits | News | European Parliament. (2015). Retrieved 2 August 2022, from <nowiki>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</nowiki></ref>
[[Cirkulární ekonomika]] (v češtině se můžeme také setkat s pojmem oběhové hospodářství) je model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum. Když výrobek dosáhne konce své životnosti, jsou jeho materiály pokud možno ponechány v rámci hospodaření. Ty mohou být znovu a znovu produktivně využity, čímž se vytváří další hodnota.<ref name=":1">Circular economy: definition, importance and benefits | News | European Parliament. (2015). Retrieved 2 August 2022, from <nowiki>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</nowiki></ref>


To je odklon od tradičního lineárního ekonomického modelu, který je založen na modelu "vezmi, vyrob, spotřebuj, vyhoď". Tento model se opírá o velké množství levných, snadno dostupných materiálů a energie. Součástí tohoto modelu je také plánované zastarávání, kdy je výrobek navržen tak, aby měl omezenou životnost, a tím podnítil spotřebitele k jeho další koupi. proto i Evropský parlament vyzval k přijetí opatření, která by tuto praxi řešila a změnila.<ref name=":1" /> Nový moděl by podle Evropské unie měl přinést několik výhod, jako je například '',,snížení tlaku na životní prostředí, lepší zabezpečení dodávek surovin a zvýšení konkurenceschopnosti, a otevřít prostor pro inovace, podporu hospodářského růstu (až o 0,5 % HDP) a nová pracovní místa."''<ref>Oběhové hospodářství: definice, význam a přínos | Zpravodajství | Evropský parlament. (2018). Retrieved 2 August 2022, from <nowiki>https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/economy/20151201STO05603/obehove-hospodarstvi-definice-vyznam-a-prinos</nowiki></ref>
To je odklon od tradičního lineárního ekonomického modelu, který je založen na modelu "vezmi, vyrob, spotřebuj, vyhoď". Tento model se opírá o velké množství levných, snadno dostupných materiálů a energie. Součástí tohoto modelu je také plánované zastarávání, kdy je výrobek navržen tak, aby měl omezenou životnost, a tím podnítil spotřebitele k jeho další koupi. proto i Evropský parlament vyzval k přijetí opatření, která by tuto praxi řešila a změnila.<ref name=":1" /> Nový model by podle Evropské unie měl přinést několik výhod, jako je například '',,snížení tlaku na životní prostředí, lepší zabezpečení dodávek surovin a zvýšení konkurenceschopnosti, a otevření prostoru pro inovace, podporu hospodářského růstu (až o 0,5 % HDP) a nová pracovní místa."''<ref>Oběhové hospodářství: definice, význam a přínos | Zpravodajství | Evropský parlament. (2018). Retrieved 2 August 2022, from <nowiki>https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/economy/20151201STO05603/obehove-hospodarstvi-definice-vyznam-a-prinos</nowiki></ref>


Koncept cirkullární ekonomiky se ovšem setkává také s kritikou. Kritici poukazují na rozptýlené limity, nejasné teoretické základy a že na to, že implementace oběhového hospodářství naráží na strukturální překážky a že se ukazuje jako teoreticky, prakticky i ideologicky pochybný pojem.<ref>[https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1111/jiec.13187 Corvellec, H., Stowell, A. F., & Johansson, N. (2022). Critiques of the circular economy. ''Journal of Industrial Ecology'', ''26''(2), 421-432.]</ref>
Koncept cirkulární ekonomiky se ovšem setkává také s kritikou. Kritici poukazují na rozptýlené limity, nejasné teoretické základy a na to, že implementace oběhového hospodářství naráží na strukturální překážky a že se ukazuje jako teoreticky, prakticky i ideologicky pochybný pojem.<ref>[https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1111/jiec.13187 Corvellec, H., Stowell, A. F., & Johansson, N. (2022). Critiques of the circular economy. ''Journal of Industrial Ecology'', ''26''(2), 421-432.]</ref> Problémem může být zejména ekonomická výhodnost, tzn. že recyklovat či opravovat produkty se ekonomicky nevyplácí či není výhodné pro koncového uživatele ani pro podniky, otázkou je tedy, jakými nástroji podnítit změnu v globálním ekonomickém systému.
==Symbióza==
==Symbióza==
[[Soubor:Image.png|náhled|494x494pixelů|Ekodesign a cirkulární ekonomiky jejich vlastní principy společné faktory.<ref name=":0" />]]
[[Soubor:Image.png|náhled|494x494pixelů|Ekodesign a cirkulární ekonomika - jejich vlastní principy společné faktory.<ref name=":0" />]]
 
Je zřejmé, že existuje praktický vztah mezi ekodesignem a oběhovým hospodářstvím (např. Besch 2005). Například existuje velké množství literatury o ekodesignu, včetně případových studií studií, metod ekodesignu, strategií a značný počet ekodesignu nástrojů. A tyto materiály přinášející praktické poznatků o ekodesignu jsou přínosný i pro aktivity směřující k cirkulární ekonomice. Strategie ekodesignu (např. design pro recyklaci, design pro demontáž) mohou usnadnit repasování v uzavřeném cyklu a zároveň umožnit, aby ekodesignové výrobky byly dále vhodné pro servis, leasing a pronájem.<ref name=":0">Circular Economy. Is it Enough?. (2014). Technical report, online: <nowiki>https://www.researchgate.net/publication/301779162_Circular_Economy_Is_it_Enough/stats</nowiki></ref>


Existují korelace mezi ekodesignem a cirkulární ekonomikou. Obecně je ekodesign definován jako jako funkční koncept, co vyžaduje  strategické rozhodování a design celého životního cyklu v průběhu LCA (Life Cycle Cssesment) tzv. od kolébky do hrobu (from craddle to craddle). K redesignu obchodního modelu a je zapotřebí spolupráce napříč odvětvími k plné implementaci, a proto využití přínosů ekodesignu. Stejně tak je hlavním cílem cirkulární ekonomiky získat maximum hodnoty z materiálu během jeho používání, a poté využití a regenerace odpadu což vyžaduje přehodnocení způsobu navrhování výrobků včetně výrobkových systémů a podniků.<ref name=":0" />
Je tedy zřejmé, že existuje praktický vztah mezi ekodesignem a oběhovým hospodářstvím.<ref>Besch, K. (2005). Product-service systems for office furniture: barriers and opportunities on the European market. ''Journal Of Cleaner Production'', ''13''(10-11), 1083-1094. doi: 10.1016/j.jclepro.2004.12.003</ref> Například existuje množství literatury o ekodesignu, jeho případových studií, metod ekodesignu, strategií a ekodesignu nástrojů. Tyto materiály pak přináší praktické poznatky o ekodesignu a jsou přínosné i pro aktivity směřující k cirkulární ekonomice. Strategie ekodesignu mohou usnadnit repasování v uzavřeném cyklu a zároveň umožnit, aby ekodesignové výrobky byly dále vhodné pro servis, leasing a pronájem.<ref name=":0">Circular Economy. Is it Enough?. (2014). Technical report, online: <nowiki>https://www.researchgate.net/publication/301779162_Circular_Economy_Is_it_Enough/stats</nowiki></ref>  


Existují i drobné diferenciační rozdíly. Ekodesign je ústředním prvkem uzavřeného výrobního cyklu a konstruktéři stojí v čele jeho zavádění. Zatímco produktoví návrháři hrají ústřední roli, existují protichůdné názory na to, jaké jsou. Někteří autoři jsou zastánci minimalizace a účinnosti. Naproti tomu jiní kritizují využívání zdrojů efektivitu a další redukcionistické techniky. Kritizují například vědecké základy pro "biologické" živiny a jejich údajné přínosy pro životní prostředí (viz Reijnders 2008).
Existují také korelace mezi ekodesignem a cirkulární ekonomikou. Obecně je ekodesign definován jako funkční koncept, což vyžaduje  strategické rozhodování a design celého životního cyklu v průběhu [[Hodnocení životního cyklu výrobku|LCA]] (Life Cycle Assesment) tzv. od kolébky do hrobu (from craddle to craddle). Vede k redesignu obchodního modelu, je proto zapotřebí spolupráce napříč odvětvími k plné implementaci. Stejně tak je hlavním cílem cirkulární ekonomiky získat maximum hodnoty z materiálu během jeho používání, a poté využít a regenerovat odpad (což vyžaduje přehodnocení způsobu navrhování výrobků včetně systémů výroby a podniků).<ref name=":0" />


Uvádí se, že 80% dopadů výrobku na životní prostředí se vytváří ve fázi jeho návrhu.<ref>{{Citace monografie
Existují však i drobné diferenciační rozdíly. Ekodesign je ústředním prvkem uzavřeného výrobního cyklu a designéři jsou tak první, kdo jej zavádějí. Cirkulární ekonomika pak řeší celý životní cyklus výrobku v rámci jeho výroby, užívání a tvorby/využití odpadu. '''Uvádí se, že 80% dopadů výrobku na životní prostředí se vytváří ve fázi jeho návrhu.'''<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Graedel, T. E.
| příjmení = Graedel, T. E.
| příjmení2 = Allenby, B. R.
| příjmení2 = Allenby, B. R.
Řádek 30: Řádek 52:
| místo = Upper Saddle River, N.J.
| místo = Upper Saddle River, N.J.
| rok = 2003
| rok = 2003
}}</ref> Cirkulární ekonomika se tedy zaměřuje na efektivní využívání materiálů nebo zdrojů. Naproti tomu definice ekodesignu upřednostňují celkový dopad na snížení zátěže životního prostředí snížení ve fázi designu výrobku.<ref name=":0" />
}}</ref> Cirkulární ekonomika se tedy zaměřuje na efektivní využívání materiálů nebo zdrojů v rámci celého oběhu ekonomickým systémem. Naproti tomu definice ekodesignu upřednostňují celkový dopad na snížení zátěže životního prostředí ve fázi designu výrobku.<ref name=":0" />


==Literatura a zdroje k dalšímu studiu==
==Literatura a zdroje k dalšímu studiu==
===Literatura===
*COPLIN, John F. a COPLIN, Dave, ed. ''Engineering sustainable life on earth: alleviating adverse climate change through better design''. First published. London: Routledge, Taylor & Francis Group, 2022. x, 188 stran.
*{{Citace monografie
| příjmení = Fuad-Luke
| jméno = Alastair
| titul = Eco Design, The Sourcebook
| vydavatel = Chronicle Books LLC
| místo = San Francisco
| rok = 2002
| jazyk = angličtina
}}
*{{Citace monografie
| příjmení = Haufee
| jméno = Thomas
| titul = Design
| vydavatel = Computer Press
| místo = Brno
| rok = 2004
| jazyk = čeština
}}
*ITO, Keitaro, ed. ''Urban biodiversity and ecological design for sustainable cities''. Tokyo: Springer, [2021], 2021. x, 375 stran. .
*{{Citace monografie
| příjmení = Kalistová
| jméno = Magdalena
| titul = Můj domácí sebezpyt – Praktické a vyzkoušené návody pro ekologicky citlivější péči o domácnost a osobní hygienu
| vydavatel = Revolver Revue
| místo = Praha
| rok = 2008
| jazyk = čeština
}}
*{{Citace monografie
| příjmení = Kolesár
| jméno = Zdeno
| titul = Kapitoly z dějin designu
| vydavatel = Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze
| místo = Praha
| rok = 2004
| isbn = 80-86863-03-4
| jazyk = čeština
}}
*{{Citace elektronické monografie|příjmení=Remtová|jméno=Květa|titul=Ekodesign|url=http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/7907A38F19E1D57EC1256FC0004FE74D/$file/ekodesign.pdf|vydavatel=Ministerstvo životního prostředí ČR|místo=Praha|rok=2003|jazyk=čeština|isbn=80-7212-230-4|datum přístupu=2009-10-17|url archivu=https://web.archive.org/web/20110617071413/http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/7907A38F19E1D57EC1256FC0004FE74D/$file/ekodesign.pdf|datum archivace=2011-06-17|nedostupné=ano}}
===Externí odkazy===
*Stránka [https://en.wikipedia.org/wiki/Ecological_design Ekodesign] na anglické WIkipedii.
*Stránka [https://www.britannica.com/art/green-architecture Green Architecture] v Encyklopedii Britannica.
*[https://scholar.google.cz/scholar?hl=cs&as_sdt=0%2C5&as_ylo=2022&q=%22ecodesign%22&btnG= Výsledky v Google Scholaru].


==Reference==
==Reference==
<references />
<references />
{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}
[[Kategorie:Design]]

Aktuální verze z 8. 5. 2023, 09:18

V rámci tohoto článku se věnujeme základním principům ekodesignu a to zejména v kontextu a z hlediska tzv. cirkulární ekonomiky.

Ekodesign můžeme definovat jako ,,produktový design, jehož cílem je minimalizovat dopady na životní prostředí vztahující se k produktu po celou dobu jeho životního cyklu se zachováním jeho funkčnosti i dalších charakteristik, včetně hodnoty pro zákazníky.”[1] Cirkulární ekonomiku neboli oběhové hospodaření pak jako: ,,model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum."[2] Z definic je tedy patrné, že oba koncepty sdílí základní ideu ochrany životního prostředí a principy udržitelného rozvoje. Níže je proto představujeme a věnujeme se jejich symbiotickým prvkům a rozdílům v jejich chápání.

Energetické štítky jsou jedním z nejznámějších příkladů aplikace ekodesignových opatření v praxi.

Základní teze ekodesignu, tedy využívat přírodní statky efektivně a nezatěžovat příliš životní prostředí není nová a byla vlastní mnoha kulturám napříč tisíciletími (i když ne vždy platilo, že se původní kultury chovaly k prostředí ohleduplně jak je občas idealisticky interpretováno). Efektivní využití přírodních zdrojů, tak aby sloužily dlouhodobě a udržitelně, bylo časté v zemědělství i lesnictví, podobně také využití různého zbytkového materiálu k tvorbě příbytků či nástrojů. ,,Toto pragmatické využívání přírodních zdrojů bylo nicméně často motivováno zejména ekonomickým faktorem spíše než ohledem na ochranu životního prostředí. Myšlenkový substrát z nějž vyrostl moderní koncept ekodesignu proto můžeme nalézt až v počátcích ochrany životního prostředí, rozvíjel se v šedesátých letech a v jeho současné podobě se objevuje až v letech devadesátých."[1] Od té doby začínají ve větším vznikat iniciativy na ochranu životního prostředí a celkového pojetí udržitelného rozvoje jako jsou například Cíle udržitelného rozvoje či právě koncepce cirkulární ekonomiky.

Základní principy ekodesignu[editovat | editovat zdroj]

Při tvorbě produktů jsou brány v potaz různé aspekty jeho návrhu (tzv. produktový design), v rámci ekodesignu pak je potřeba je všechny zvážit velmi pečlivě, tyto aspekty můžeme vymezit následovně: Funkce, bezpečnost, přímé prostředí, cena, vzhled, kvalita, dopady na životní prostředí v rámci celého životního cyklu (Life cycle environmental impacts) apod.

Centrem ekodesignu by tedy měla být metoda posuzování životního cyklu produktu (LCA – Life cycle assessment). Nicméně, aplikace této metody je stále pro většinu firem náročná. Proto se základem ekodesignu stala sada opatření, která cílí na oblasti, kde se očekává možnost snížení environmentálního dopadu produktu, například:[1]

  • Minimalizace dopadů výroby
    • Snižování množství emisí, odpadů a užití energie
    • Snižování dopadů produktu
    • Snížení množství toxických látek
    • Snížení spotřeby materiálů (snížení velikosti, hmotnosti, integrace)
    • Snižování spotřeby neobnovitelných zdrojů
    • Snižování spotřeby fosilních paliv
  • Efektivní distribuce
    • Výroba v místě spotřeby (snížení úspor z rozsahu)
    • Přímá distribuce ke spotřebiteli
    • Intenzita užívání
  • Pronájem x prodej Kolektivní užití
    • Životnost produktů
    • Znovupoužití
    • Technický upgrade
    • Prodloužení doby života
    • Opravitelnost
    • Přepracování
  • Recyklovatelnost materiálů
    • Snížení materiálové diverzity
    • Kaskáda materiálů
    • Návrh pro demontáž
    • Výběr, bezpečné odstranění

Cirkulární ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou[3]

Cirkulární ekonomika (v češtině se můžeme také setkat s pojmem oběhové hospodářství) je model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum. Když výrobek dosáhne konce své životnosti, jsou jeho materiály pokud možno ponechány v rámci hospodaření. Ty mohou být znovu a znovu produktivně využity, čímž se vytváří další hodnota.[4]

To je odklon od tradičního lineárního ekonomického modelu, který je založen na modelu "vezmi, vyrob, spotřebuj, vyhoď". Tento model se opírá o velké množství levných, snadno dostupných materiálů a energie. Součástí tohoto modelu je také plánované zastarávání, kdy je výrobek navržen tak, aby měl omezenou životnost, a tím podnítil spotřebitele k jeho další koupi. proto i Evropský parlament vyzval k přijetí opatření, která by tuto praxi řešila a změnila.[4] Nový model by podle Evropské unie měl přinést několik výhod, jako je například ,,snížení tlaku na životní prostředí, lepší zabezpečení dodávek surovin a zvýšení konkurenceschopnosti, a otevření prostoru pro inovace, podporu hospodářského růstu (až o 0,5 % HDP) a nová pracovní místa."[5]

Koncept cirkulární ekonomiky se ovšem setkává také s kritikou. Kritici poukazují na rozptýlené limity, nejasné teoretické základy a na to, že implementace oběhového hospodářství naráží na strukturální překážky a že se ukazuje jako teoreticky, prakticky i ideologicky pochybný pojem.[6] Problémem může být zejména ekonomická výhodnost, tzn. že recyklovat či opravovat produkty se ekonomicky nevyplácí či není výhodné pro koncového uživatele ani pro podniky, otázkou je tedy, jakými nástroji podnítit změnu v globálním ekonomickém systému.

Symbióza[editovat | editovat zdroj]

Ekodesign a cirkulární ekonomika - jejich vlastní principy společné faktory.[7]

Je tedy zřejmé, že existuje praktický vztah mezi ekodesignem a oběhovým hospodářstvím.[8] Například existuje množství literatury o ekodesignu, jeho případových studií, metod ekodesignu, strategií a ekodesignu nástrojů. Tyto materiály pak přináší praktické poznatky o ekodesignu a jsou přínosné i pro aktivity směřující k cirkulární ekonomice. Strategie ekodesignu mohou usnadnit repasování v uzavřeném cyklu a zároveň umožnit, aby ekodesignové výrobky byly dále vhodné pro servis, leasing a pronájem.[7]

Existují také korelace mezi ekodesignem a cirkulární ekonomikou. Obecně je ekodesign definován jako funkční koncept, což vyžaduje  strategické rozhodování a design celého životního cyklu v průběhu LCA (Life Cycle Assesment) tzv. od kolébky do hrobu (from craddle to craddle). Vede k redesignu obchodního modelu, je proto zapotřebí spolupráce napříč odvětvími k plné implementaci. Stejně tak je hlavním cílem cirkulární ekonomiky získat maximum hodnoty z materiálu během jeho používání, a poté využít a regenerovat odpad (což vyžaduje přehodnocení způsobu navrhování výrobků včetně systémů výroby a podniků).[7]

Existují však i drobné diferenciační rozdíly. Ekodesign je ústředním prvkem uzavřeného výrobního cyklu a designéři jsou tak první, kdo jej zavádějí. Cirkulární ekonomika pak řeší celý životní cyklus výrobku v rámci jeho výroby, užívání a tvorby/využití odpadu. Uvádí se, že 80% dopadů výrobku na životní prostředí se vytváří ve fázi jeho návrhu.[9] Cirkulární ekonomika se tedy zaměřuje na efektivní využívání materiálů nebo zdrojů v rámci celého oběhu ekonomickým systémem. Naproti tomu definice ekodesignu upřednostňují celkový dopad na snížení zátěže životního prostředí ve fázi designu výrobku.[7]

Literatura a zdroje k dalšímu studiu[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • COPLIN, John F. a COPLIN, Dave, ed. Engineering sustainable life on earth: alleviating adverse climate change through better design. First published. London: Routledge, Taylor & Francis Group, 2022. x, 188 stran.
  • FUAD-LUKE, Alastair. Eco Design, The Sourcebook. San Francisco: Chronicle Books LLC, 2002. (angličtina) 
  • HAUFEE, Thomas. Design. Brno: Computer Press, 2004. (čeština) 
  • ITO, Keitaro, ed. Urban biodiversity and ecological design for sustainable cities. Tokyo: Springer, [2021], 2021. x, 375 stran. .
  • KALISTOVÁ, Magdalena. Můj domácí sebezpyt – Praktické a vyzkoušené návody pro ekologicky citlivější péči o domácnost a osobní hygienu. Praha: Revolver Revue, 2008. (čeština) 
  • KOLESÁR, Zdeno. Kapitoly z dějin designu. Praha: Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze, 2004. ISBN 80-86863-03-4. (čeština) 
  • REMTOVÁ, Květa. Ekodesign [online]. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2003 [cit. 2009-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-17. ISBN 80-7212-230-4. (čeština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova. (2022). Rešerše – současně uplatňované modely ekodesignu a inovativní spotřebitelské modely. https://cevooh.cz/wp-content/uploads/2022/04/1D-Petiska-Shtukaturova-Sindelarova-Weinzettel-Ekodesign_a_inovativni_spotr_modely.pdf
  2. ↑ https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits
  3. ↑ Autor: Původní dílo: PennineFoxhound Vektory: ClonewayxCatherine Weetman, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0&gt;, prostřednictvím Wikimedia Commons – Vlastní tvorba založená na: Linear versus circular.jpg od PennineFoxhound, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=108232140
  4. ↑ 4,0 4,1 Circular economy: definition, importance and benefits | News | European Parliament. (2015). Retrieved 2 August 2022, from https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits
  5. ↑ Oběhové hospodářství: definice, význam a přínos | Zpravodajství | Evropský parlament. (2018). Retrieved 2 August 2022, from https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/economy/20151201STO05603/obehove-hospodarstvi-definice-vyznam-a-prinos
  6. ↑ Corvellec, H., Stowell, A. F., & Johansson, N. (2022). Critiques of the circular economy. Journal of Industrial Ecology, 26(2), 421-432.
  7. ↑ 7,0 7,1 7,2 7,3 Circular Economy. Is it Enough?. (2014). Technical report, online: https://www.researchgate.net/publication/301779162_Circular_Economy_Is_it_Enough/stats
  8. ↑ Besch, K. (2005). Product-service systems for office furniture: barriers and opportunities on the European market. Journal Of Cleaner Production, 13(10-11), 1083-1094. doi: 10.1016/j.jclepro.2004.12.003
  9. ↑ GRAEDEL, T. E.; ALLENBY, B. R. Industrial ecology. Upper Saddle River, N.J.: Prentice Hall, 2003. 
ikona
Autor(ři): Petiška, Eduard, Jr .
Správná citace této stránky dle normy ISO 690-2: Petiška, Eduard, Jr . Základní principy ekodesignu z hlediska cirkulární ekonomiky [online]. Enviwiki, ; [citováno 24. 11.. 2024 ]. On-line získáno: <https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_ekodesignu_z_hlediska_cirkul%C3%A1rn%C3%AD_ekonomiky&oldid=26294>
Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Základní_principy_ekodesignu_z_hlediska_cirkulární_ekonomiky&oldid=26294“