Zákaz používání fluorových vosků v lyžování: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 160: Řádek 160:




{{FTVS|Kombinované studium 2019/2020|Sandra Schützová: Zákaz používání fluorových vosků v lyžování}}
{{FTVS|Distanční studium 2020|Sandra Schützová: Zákaz používání fluorových vosků v lyžování}}

Aktuální verze z 31. 1. 2022, 14:32

Voskování běžek

Chemický průmysl je charakteristický prací s toxickými, přírodě škodlivými a člověku zdraví nebezpečnými látkami. V současnosti společnost trpí nadměrným znečišťováním životního prostředí, proto se firmy podnikající v chemickém průmyslu zaměřují na vývoj a technologii na ekologické produkty, které mají pro životní prostředí eliminovanou nadměrnou zátěž. Společnosti by neměly zapomínat i na svoje zaměstnance a zaměřit se na jejich ochranu a bezpečnost.[1]

Fluor a jeho sloučeniny, zejména poly- a perfluorované (PFAS) vynikají svými fyzikálně-chemickými vlastnostmi (stálost a odpudivost vody i tuku), a proto se využívají v průmyslové výrobě ve velkém množství.[1] Na světovém trhu jsou tisíce perfluorových látek a pro mnoho z nich je veřejně k dispozici jen málo informací o jejich potenciálu ovlivnit lidské zdraví a životní prostředí. Jedním z důvodů je to, že jelikož jsou tyto látky vysoce účinné, jsou ve výrobcích potřebné pouze nízké koncentrace a jejich objemy použití jsou relativně nízké, což vede k nízkým požadavkům na údaje v rámci nařízení REACH. Omezení používání PFAS s dlouhým řetězcem proto vedlo ke zvýšení používání jejich náhrad.[2]

Používají se i k výrobě vosků a parafínů pro mazání lyží, je třeba se proto zabývat různými typy parafínů, jejich chemickou skladbou a především negativními důsledky, které při nesprávné aplikaci mohou vážně poškodit zdraví všech uživatelů. Jistá omezení ve výrobě vosků a parafínů se již objevila a díky tomu firmy postupně vyvíjí a testují vosky a parafíny bez přidání právě fluorových sloučenin.[1]

Škrábání skluznice
Fluorovaný lyžařský vosk „RCF pink“

Současný trh s fluorovými vosky[editovat | editovat zdroj]

Celosvětově je v odvětví vosků přibližně 25-30 firem. Swix[3] je předním světovým dodavatelem lyžařského vosku s podílem na trhu přibližně 40 %. Její dceřiná společnost Toko je druhou největší s podílem na trhu přibližně 15 %. Zbytek trhu sdílí řada menších, převážně severských a evropských výrobců, jako jsou Vauhti, Rex, Star, Start, Ski-Go, Holmenkol, Rode, HWK, Gallium a Vola.[4]

Výrobky jsou dostupné jak profesionálním sportovcům, tak i těm rekreačním, proto se za posledních 15 let častěji diskutovalo o omezení používání fluorových vosků. K dispozici je široká řada kluzných vosků navržených pro optimální výkon při různých teplotách a sněhových podmínkách.[4]

Výrobky skluzových vosků lze z hlediska obsahu fluoru zhruba rozdělit do tří kategorií:

  • výrobky bez fluoru na bázi uhlovodíků,
  • výrobky s nízkým obsahem fluoru (low fluor – LF, nízký obsah fluoru, asi 0,5–1,5% perfluorovaných uhlovodíků),
  • výrobky s vysokým obsahem fluoru (high fluor – HF, vysoký fluor, asi 4–12% perfluorouhlíků).[4]

Vosky s vysokým obsahem fluoru[editovat | editovat zdroj]

Výhody:

  • často je povrch lyže s fluorem buď v práškové, kapalné, gelové formě nebo ve formě roztíracích bloků mnohem rychlejší (odpuzuje vodu a nečistoty),
  • výjimkou může být velmi chladný nebo suchý sníh, ale i to by mohlo být předmětem diskuze.

Nevýhody:

  • vysoké náklady a obavy o bezpečnost,
  • časová náročnost aplikace,
  • ve vývoji se klade příliš vysoký důraz na technologii, ne tolik na lyžaře.[5]

Vosky s nízkým nebo žádným obsahem fluoru[editovat | editovat zdroj]

Výhody:

  • mnohem nižší náklady,
  • lepší bezpečnost plus je obecně snazší aplikace vosků průměrnými rodiči nebo v rámci lyžařských klubů,
  • menší stres pro ně – pokud má velký klub na závodech 30 a více dětí, je to jednodušší a vyžaduje to méně testování.

Nevýhody:

  • budou pomalejší lyže, zejména při teplejších a špinavějších druzích sněhu,
  • vzhledem k tomu, že může být  sportovec mnohem pomalejší, trenéři  a technici mohou být v pokušení se snažit posouvat hranice jakékoliv zavedené politiky.[5]

Metody testování fluorových sloučenin[editovat | editovat zdroj]

Borg a Ivarsson (2017) uvádí ve své studii, že metoda pro testování TOF (celkový organický fluor) byla vyvinuta pro papír a obaly a bohužel není možné ji aplikovat na vosky, z důvodu tvorby sazí, proto nebylo možné provézt porovnání mezi PFAS a TOF v parafínech, či stoupacích voscích. Proto je potřeba vynalézt metodu, která bude schopná toto testování pokrýt. Testování bylo uskutečněno na třech výrobcích značky SWIX. Přičemž nejvíc PFAS bylo obsaženo ve výrobku č. 3 (157), dále u č. 1 (9,9) a nejméně u č. 2(1,2).[2]

Dopad lyžařského vosku na životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Pro dosažení přínosů pro životní prostředí musí být relevantní požadavky stanovené pro získání ekoznačky Nordic swan. Musí existovat také možnost zjistit, na jaký environmentální problém by mělo opatření reagovat (relevance), jaké benefity v rámci konkrétního problému životního prostředí dané opatření může přinést, ve srovnání se  stávajícím stavem (potential), a dále jak by se tyto přínosy daly vyhodnocovat (steerability). Tyto tři parametry, označované jako Relevance-Potential-Steerability, RPS, je třeba posuzovat v kontextu. Největších přínosů pro životní prostředí je dosaženo výběrem požadavků, které mají největší význam, potenciál a řiditelnost v životním cyklu produktu. Předpokládá se, že co se týče chemikálií používaných v lyžařských voscích, největší dopad na životní prostředí představují fáze použití a fáze odpadu. Riziko vystavení člověka organofluorinovým sloučeninám z lyžařského vosku je největší, když se skluzové vosky obsahující fluorované uhlovodíky zahřívají, škrábají a kartáčují.[4] Norské a švédské studie ukázaly, že koncentrace PFOA (kyselina perfluorooktanová) a PFNA (kyselina perfluorononanová) byla 25 až 100krát vyšší u profesionálních techniků pro nanášení vosku, než v průměrné populaci.[6][7]

Životní prostředí jako konkurenční výhoda[editovat | editovat zdroj]

Je nezbytné i žádoucí, aby bylo možné v rámci kategorie lyžařských vosků označovat výrobky neobsahující fluór. Ekologická značka Nordic Swan je zavedena na největších trzích, které jsou relevantní pro vosk s ekologickým značením. Povědomí spotřebitelů a prodejců o výrobcích bez fluoru se ale zdá být nízké (Nordic Ecolabelling, 2018).[4]

Ekoznačení lyžařských vosků Nordic Swan[editovat | editovat zdroj]

Průzkum relevance, potenciálu a řiditelnosti ukazuje, že významného přínosu pro lidské zdraví a životní prostředí lze dosáhnout pomocí ekoznačení lyžařských vosků Nordic Swan. Nejdůležitější je vyhnout se organofluorinovým sloučeninám. Bylo rozhodnuto také stanovit požadavky na složky nahrazující sloučeniny fluoru, aby nebyly škodlivé pro zdraví a životní prostředí. Pokud se mají lyžařské vosky ekoznačky Nordic Swan uchytit a stát se populárními mezi lyžaři, je důležité, aby technický výkon byl stejně kvalitní jako výrobků dosavadních, obsahujících sloučeniny fluoru. Organofluorinové sloučeniny totiž obsahuje řada typů lyžařských vosků; lyžařské vosky obsahující tyto sloučeniny jsou stále více využívány nejen konkurenčními lyžaři, ale i rekreačními lyžaři. Lyžařský vosk je proto velmi významnou skupinou produktů, na kterou se má zaměřit snížení emisí. Propagace nefluorovaného lyžařského vosku je nejlepším způsobem, jak zabránit šíření organických sloučenin fluoru v životním prostředí. Výrobci si vybírají ingredience sami a je možné vyrábět účinné produkty se skluzovým voskem bez použití organických sloučenin fluoru.[4]

Lyžařský vosk s ekologickou značkou Nordic Swan:

  • neobsahuje fluor,
  • poskytuje dobrý skluzový výkon,
  • odpuzuje nečistoty,
  • má dobrou odolnost proti opotřebení,
  • bylo prokázáno, že jeho účinnost je stejně dobrá jako ekvivalentní vosky obsahující fluor.

Skin lyže[editovat | editovat zdroj]

Za poslední dva nebo tři roky se firmy také zaměřily na výrobky méně škodlivé pro životní prostředí. Nové typy lyží, jako jsou skin lyže (lyže s chlupem, kterým je nahrazeno používání stoupacích vosků),[8] navíc připravují řadu nových lyžařských vosků. Například uživatelé lyžařských vosků chtějí produkty, které poskytují optimální skluz a zabraňují zamrzání chlupu na lyžích. To znamená, že i když prodej tradičních lyží čelí konkurenci nových typů lyží, stále existuje potřeba vosků a mazacích produktů.[4]

Závěr[editovat | editovat zdroj]

Přesto, že je negativní dopad fluorových sloučenin obsažených v lyžařských vozcích na životní prostředí prokázán, společnost stále bojuje s nedostatkem informací právě v této problematice. Skandinávští vědci se snaží této tematice věnovat četné studie, protože většina trhu s lyžařskými vosky je právě v severských státech. Přesto, že firmy v současné době již dokázaly vynalézt produkty, které neobsahují fluorové sloučeniny, tak se bohužel nikomu nepovedlo vytvořit test na obsah fluorových sloučenin na skluznici, který by bylo možné přenést do praxe. Toto bude ještě předmětem zkoumání na dobu neurčitou, lze doufat, že se v brzké době podaří nějakou metodu vymyslet a omezí se aspoň v sekci lyžařských vosků dopady na životní prostředí způsobené škodlivými látkami.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 1,0 1,1 1,2 CHARVÁTOVÁ, Lucie. Společenská odpovědnost firem společensky citlivých odvětví - chemický průmysl [online]. Liberec: 2019. 
  2. 2,0 2,1 BORG, Daniel; IVARSSON, Jenny. Analysis of PFASs and TOF in products [online]. Nordic Council of Ministers, 2017 [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. 
  3. Swix: Vosky. www.swix.cz [online]. [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. 
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 4,6 Nordic Ecolabelling for Ski wax [online]. Nordic Ecolabelling [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. 
  5. 5,0 5,1 Fluoro Policy at Nordiq Canada Sanctioned Races [online]. Nordiq Canada, 2019 [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. 
  6. NILSSON, Helena; KÄRRMAN, Anna; WESTBERG, Håkan. A Time Trend Study of Significantly Elevated Perfluorocarboxylate Levels in Humans after Using Fluorinated Ski Wax. Environmental Science & Technology. 2010-03-15, roč. 44, čís. 6, s. 2150–2155. Dostupné online [cit. 2020-05-19]. ISSN 0013-936X. DOI:10.1021/es9034733. (anglicky) 
  7. Kjemisk eksponering og effekter på luftveiene blant profesjonelle skismørere. STAMI [online]. [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. (norsky – bokmål) 
  8. Fischer Twin Skin - nové stoupací pásy | Fischer-ski.cz. www.fischer-ski.cz [online]. [cit. 2020-05-19]. Dostupné online.