(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1:
Řádek 1:
=Strava s nízkou uhlíkovou stopou pro sportovce=
'''Strava s nízkou uhlíkovou stopou pro sportovce''' je hledání cesty mezi vysokými energetickými nároky sportovců a dopadem jejich stravy na životní prostředí.
'''Strava s nízkou uhlíkovou stopou pro sportovce''' je hledání cesty mezi vysokými energetickými nároky sportovců a dopadem jejich stravy na životní prostředí.
==Strava sportovců==
==Strava sportovců==
Sport je náročnou činností vyžadující zvýšený přísun energie. Základem [https://cs.wikipedia.org/wiki/Lidská_výživa výživy] sportovce jsou sacharidy, které by měly tvořit základ výživové pyramidy. V zásadě sacharidy činí 55 až 65 procent celkového denního energetického příjmu, 20 až 30 procent energie je tvořeno tuky a 10 až 15 procent energie pochází z bílkovin. Podle druhu sportovní aktivity se tyto hodnoty mění, a v potaz musíme brát také příjem vitamínů a minerálů.<ref>https://www.pestryjidelnicek.cz/magazin/jidelnicky/jidelnicek-pro-sportovce/</ref>
Sport je náročnou činností vyžadující zvýšený přísun energie. Základem [[w:cs:lidská výživa|výživy]] sportovce jsou [[w:cs:Sacharidy|sacharidy]], které by měly tvořit základ výživové pyramidy. V zásadě sacharidy činí 55 až 65 procent celkového denního energetického příjmu, 20 až 30 procent energie je tvořeno tuky a 10 až 15 procent energie pochází z [[w:cs:bílkoviny|bílkovin]]. Podle druhu sportovní aktivity se tyto hodnoty mění, a v potaz musíme brát také příjem [[w:cs:vitamín|vitamínů]] a minerálů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Jídelníček pro sportovce - zdravá strava {{!}} PestrýJídelníček.cz
Obecně platí, že u anaerobních sportů je významný především příjem sacharidů, které mají přednost před tukem a bílkovinami. U aerobních a vytrvalostních sportů jsou důležitější tuky, které jsou u extenzivních aktivit nejdůležitějším palivem. U všech sportů je ale základem pestrý jídelníček.<ref>https://www.g21-vitality.cz/magazin/zdrava-vyziva-pro-sportovce-jak-by-mel-vypadat-vas-prisun-zivin.html</ref>
Obecně platí, že u [[w:cs:anaerobní|anaerobních]] sportů je významný především příjem sacharidů, které mají přednost před tukem a bílkovinami. U [[w:cs:Aerobní|aerobních]] a vytrvalostních sportů jsou důležitější tuky, které jsou u extenzivních aktivit nejdůležitějším palivem. U všech sportů je ale základem pestrý jídelníček.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zdravá výživa pro sportovce - jak by měl vypadat váš přísun živin? {{!}} G21-Vitality.cz
Bílkoviny jsou důležité pro silový i pro vytrvalostní výkon. Jejich denní příjem ale musí být přizpůsoben druhu sportovní aktivity, nesmíme zapomínat ani na somatotyp konkrétního sportovce.
Bílkoviny jsou důležité pro silový i pro vytrvalostní výkon. Jejich denní příjem ale musí být přizpůsoben druhu sportovní aktivity, nesmíme zapomínat ani na somatotyp konkrétního sportovce.
Řádek 11:
Řádek 22:
Podíl bílkovin v jídelníčku musí být rozhodně vyšší než u nesportující populace.V životě sportovce hrají bílkoviny důležitou roli z hlediska tvorby a regenerace svalové hmoty – sportovci mnohonásobně rychleji bílkoviny odbourávají, čemuž nelze nijak zabránit. Bílkoviny jsou zřejmě nejdůležitější po sportovní aktivitě, neboť urychlují regeneraci a zlepšují adaptaci svalů na vytrvalostní zátěž.
Podíl bílkovin v jídelníčku musí být rozhodně vyšší než u nesportující populace.V životě sportovce hrají bílkoviny důležitou roli z hlediska tvorby a regenerace svalové hmoty – sportovci mnohonásobně rychleji bílkoviny odbourávají, čemuž nelze nijak zabránit. Bílkoviny jsou zřejmě nejdůležitější po sportovní aktivitě, neboť urychlují regeneraci a zlepšují adaptaci svalů na vytrvalostní zátěž.
Naše jídlo zanechává velký dopad na životním prostředí.<ref>https://www.nazeleno.cz/bio/uhlikova-stopa-potravin-proc-kupovat-ty-mistni.aspx</ref> Zemědělství je jedním z největších původců skleníkových plynů, zejména metanu a oxidu uhličitého.<ref>https://www.businessinsider.com/one-hamburger-environment-resources-2015-2</ref>
Naše jídlo zanechává velký dopad na životním prostředí.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul=Uhlíková stopa potravin: Proč kupovat ty místní?
}}</ref> Zemědělství je jedním z největších původců skleníkových plynů, zejména [[w:cs:methan|metanu]] a [[w:cs:Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = We are killing the environment one hamburger at a time
Pracovní skupina pro životní prostředí se sídlem ve Washingtonu D. C. a ekologická organizace CleanMetrics Corp se sídlem v americkém Portlandu vydaly v roce 2011 zprávu s názvem [http://static.ewg.org/reports/2011/meateaters/pdf/methodology_ewg_meat_eaters_guide_to_health_and_climate_2011.pdf Průvodce zdravím a klimatickými změnami pro konzumenty masa.]
Pracovní skupina pro životní prostředí se sídlem ve Washingtonu D. C. a ekologická organizace CleanMetrics Corp se sídlem v americkém Portlandu vydaly v roce 2011 zprávu s názvem Průvodce zdravím a klimatickými změnami pro konzumenty masa.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hamerschlag
| jméno = Kari
| příjmení2 = Venkat
| jméno2 = Kumar
| titul = Meat Eater's Guide to Climate Change + Health
Kozumace 1 kg jehněčího masa se rovná ujetí zhruba 145 km v autě. Největší podíl mají na svědomí zvířecí trávicí pochody (větry jehňat), krmivo pro zvířata, odvoz a zpracování hnoje, a další práce na farmě.
Kozumace 1 kg jehněčího masa se rovná ujetí zhruba 145 km v autě. Největší podíl mají na svědomí zvířecí trávicí pochody (větry jehňat), krmivo pro zvířata, odvoz a zpracování hnoje, a další práce na farmě.
*Hovězí maso: 27 kg CO2
*Hovězí maso: 27 kg CO<sub>2</sub>
I když hovězí maso je na tom trochu lépe než jehněčí, má také velkou ekologickou stopu. Krávy produkují velké množství metanu (silný skleníkový plyn) a jejich chov má velké nároky na vodu a půdu.
I když hovězí maso je na tom trochu lépe než jehněčí, má také velkou ekologickou stopu. Krávy produkují velké množství metanu (silný skleníkový plyn) a jejich chov má velké nároky na vodu a půdu.
*Sýr: 13,5 kg CO2
*Sýr: 13,5 kg CO<sub>2</sub>
Nejde jen o maso. Také sýr má na svědomí velké množství emisí CO2. Sýru se nedováží mnoho, ale dle zmiňované studie doprava spojená s dovozem představuje zhruba polovinu souvisejících emisí.
Nejde jen o maso. Také sýr má na svědomí velké množství emisí CO<sub>2</sub>. Sýru se nedováží mnoho, ale dle zmiňované studie doprava spojená s dovozem představuje zhruba polovinu souvisejících emisí.
*Vepřové maso: 12,1 kg CO2
*Vepřové maso: 12,1 kg CO<sub>2</sub>
Další na řadě, pokud jde o dopady na životní prostředí, je slanina a šunka. Víc něž polovina souvisejících emisí pochází z chovu prasat, ale skoro stejné množství pochází ze zpracovaní, dopravy a domácí přípravy masa.
Další na řadě, pokud jde o dopady na životní prostředí, je slanina a šunka. Víc něž polovina souvisejících emisí pochází z chovu prasat, ale skoro stejné množství pochází ze zpracovaní, dopravy a domácí přípravy masa.
*Lososi chovaní na farmách: 11,9 kg CO2
*Lososi chovaní na farmách: 11,9 kg CO<sub>2</sub>
Pokud jde o lososy z farem, největší podíl emisí skleníkových plynů připadá podle studie na výrobu krmiva, elektřiny a spalování paliv na farmách.<ref>https://www.slimming.cz/bilkoviny-v-potravinach/</ref>
Pokud jde o lososy z farem, největší podíl emisí skleníkových plynů připadá podle studie na výrobu krmiva, elektřiny a spalování paliv na farmách.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Bílkoviny v potravinách: 35 nejbohatších zdrojů + ROZHOVOR s Ing. Hanou Stříteckou, Ph.D.
Správný název jihoamerické obiloviny zní [[w:cs:merlík čilský|merlík čilský]]. Kromě bílkovin (cca 14 g ve 100 g) obsahuje i velké množství [[w:cs:Esenciální mastná kyselina|esenciálních mastných kyselin]] a nadstandardní množství vitamínů a minerálních látek.
Správný název jihoamerické obiloviny zní [https://cs.wikipedia.org/wiki/Merl%C3%ADk_čilský merlík čilský]. Kromě bílkovin (cca 14 g ve 100 g) obsahuje i velké množství esenciálních mastných kyselin a nadstandardní množství vitamínů a minerálních látek.
Konzumovat se dá i za syrova – to se pak používají čerstvé listy, nejčastěji do salátu'''.''' Nejdůležitější jsou ale zralá semena, ze kterých se mele mouka nebo dělají vločky. V obchodech ji můžete potkat ve třech barvách, které se liší chutí. Nejvýraznější je quinoa černá, červená chutná po oříšcích a bílá je nejjemnější.
Konzumovat se dá i za syrova – to se pak používají čerstvé listy, nejčastěji do salátu'''.''' Nejdůležitější jsou ale zralá semena, ze kterých se mele mouka nebo dělají vločky. V obchodech ji můžete potkat ve třech barvách, které se liší chutí. Nejvýraznější je quinoa černá, červená chutná po oříšcích a bílá je nejjemnější.
*Amarant
===Amarant===
Amarant rovněž pochází z Ameriky a také má velmi vysokou nutriční hodnotu. Amarant ([[w:cs:Laskavec|laskavec]]) je okrasnou rostlinou na mnoha zahrádkách. Semínka jsou podobná máku a obsahují kromě velkého množství hořčíku, vápníku a draslíku i železo, měď a zinek. Bílkovin má stejně jako quinoa, i v kuchyni se používá obdobným způsobem.
Amarant rovněž pochází z Ameriky a také má velmi vysokou nutriční hodnotu. Amarant ([https://cs.wikipedia.org/wiki/Laskavec laskavec]) je okrasnou rostlinou na mnoha zahrádkách. Semínka jsou podobná máku a obsahují kromě velkého množství hořčíku, vápníku a draslíku i železo, měď a zinek. Bílkovin má stejně jako quinoa, i v kuchyni se používá obdobným způsobem.
*Teff
===Teff===
Teff neboli [https://botany.cz/cs/eragrostis-tef/ Milička habešská] na rozdíl od předchozích nepochází z Ameriky, ale Afriky, kde zejména v Etiopii tvoří základ jídelníčku. Zrníčka teffu chutnají po oříšcích, možné je využít je jak uvařená do polévky, kaše, rizota či salátu, tak také pomlít na mouku a výrobit tradiční kvašené etiopské placky.
Teff neboli [https://botany.cz/cs/eragrostis-tef/ Milička habešská] na rozdíl od předchozích nepochází z Ameriky, ale Afriky, kde zejména v Etiopii tvoří základ jídelníčku. Zrníčka teffu chutnají po oříšcích, možné je využít je jak uvařená do polévky, kaše, rizota či salátu, tak také pomlít na mouku a výrobit tradiční kvašené etiopské placky.
Obsahuje bílkovin o něco méně, jen kolem 12 g/100 g, ale opět je bohatý i na minerální látky a vitamíny.
Obsahuje bílkovin o něco méně, jen kolem 12 g/100 g, ale opět je bohatý i na minerální látky a vitamíny.
*Pohanka
===Pohanka===
[[w:cs:Pohanka|Pohanka]], stejně jako quinoa, amarant a teff je to velmi nutričně bohatá, přirozeně bezlepková obilovina. Kromě cca 12 g/100 g bílkovin obsahuje i vlákninu, antioxidanty a hlavně bioaktivní látku rutin, která je velmi potřebná pro pevnost našich cév.
Stejně jako quinoa, amarant a teff je to velmi nutričně bohatá, přirozeně bezlepková obilovina. Kromě cca 12 g/100 g bílkovin obsahuje i vlákninu, antioxidanty a hlavně bioaktivní látku rutin, která je velmi potřebná pro pevnost našich cév.
===Oves===
[[w:cs:Oves|Oves]] patří ke zdravým obilovinám. Má poměrně hodně bílkovin 13 g/100 g a opět spoustu dalších zdraví prospěšných látek, jako jsou třeba vitamin A, B1, B2, E a kyselina listová.
*Oves
===Žito===
[[w:cs:Žito|Žito]] má obsah bílkovin kolem 11 g/100 g. Mouka se nemusí používat pouze na pečení chleba, ale lze ji přidávat v menším množství i do “sladkých” výrobků, jako jsou perníky nebo třeba i vánoční cukroví. Koupit se dají i vločky nebo si můžete nechat naklíčit zrna, pak kromě bílkoviny získáte i prospěšné enzymy přímo z klíčků.
Oves patří ke zdravým obilovinám. Má poměrně hodně bílkovin 13 g/100 g a opět spoustu dalších zdraví prospěšných látek, jako jsou třeba vitamin A, B1, B2, E a kyselina listová.
===Proso===
Spíše než [[w:cs:Proso|proso]] ho zase asi budete znát jako jáhly. Dají se připravit jak naslano, tak nasladko a nebo opět používat ve formě vloček či naklíčených zrn. Obsah bílkovin je srovnatelný s ostatními našimi bežnými obilovinami, ale narozdíl od nich neobsahuje lepek.
*Žito
Žito má obsah bílkovin kolem 11 g/100 g. Mouka se nemusí používat pouze na pečení chleba, ale lze ji přidávat v menším množství i do “sladkých” výrobků, jako jsou perníky nebo třeba i vánoční cukroví. Koupit se dají i vločky nebo si můžete nechat naklíčit zrna, pak kromě bílkoviny získáte i prospěšné enzymy přímo z klíčků.
*Proso
Spíše než proso ho zase asi budete znát jako jáhly. Dají se připravit jak naslano, tak nasladko a nebo opět používat ve formě vloček či naklíčených zrn. Obsah bílkovin je srovnatelný s ostatními našimi bežnými obilovinami, ale narozdíl od nich neobsahuje lepek.
*Chlorella a spirulina
===Chlorella a spirulina===
Jsou to sladkovodní řasy obsahující neuvěřitelných 50-60 g/100 g bílkovin. Není však vhodné konzumovat denně větší množství, proto by měly sloužit spíš jako doplňkový zdroj'''.''' Mohou se přidávat například do smoothie, polévek nebo salátů.
Jsou to sladkovodní řasy obsahující neuvěřitelných 50-60 g/100 g bílkovin. Není však vhodné konzumovat denně větší množství, proto by měly sloužit spíš jako doplňkový zdroj'''.''' Mohou se přidávat například do smoothie, polévek nebo salátů.
==Témata==
==Témata==
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADlkoviny_ve_výživě_člověka Bílkoviny ve výživě člověka]
*[[w:cs:Bílkoviny ve výživě člověka|Bílkoviny ve výživě člověka]]
{{FTVS|Denní studium 2019|Tereza Mezu: Strava s nízkou uhlíkovou stopou pro sportovce}}
[[Kategorie:Výživa]]
[[Kategorie:Udržitelná strava]]
[[Kategorie:Životní styl]]
Aktuální verze z 31. 1. 2022, 14:17
Strava s nízkou uhlíkovou stopou pro sportovce je hledání cesty mezi vysokými energetickými nároky sportovců a dopadem jejich stravy na životní prostředí.
Sport je náročnou činností vyžadující zvýšený přísun energie. Základem výživy sportovce jsou sacharidy, které by měly tvořit základ výživové pyramidy. V zásadě sacharidy činí 55 až 65 procent celkového denního energetického příjmu, 20 až 30 procent energie je tvořeno tuky a 10 až 15 procent energie pochází z bílkovin. Podle druhu sportovní aktivity se tyto hodnoty mění, a v potaz musíme brát také příjem vitamínů a minerálů.[1]
Obecně platí, že u anaerobních sportů je významný především příjem sacharidů, které mají přednost před tukem a bílkovinami. U aerobních a vytrvalostních sportů jsou důležitější tuky, které jsou u extenzivních aktivit nejdůležitějším palivem. U všech sportů je ale základem pestrý jídelníček.[2]
Bílkoviny jsou důležité pro silový i pro vytrvalostní výkon. Jejich denní příjem ale musí být přizpůsoben druhu sportovní aktivity, nesmíme zapomínat ani na somatotyp konkrétního sportovce.
Podíl bílkovin v jídelníčku musí být rozhodně vyšší než u nesportující populace.V životě sportovce hrají bílkoviny důležitou roli z hlediska tvorby a regenerace svalové hmoty – sportovci mnohonásobně rychleji bílkoviny odbourávají, čemuž nelze nijak zabránit. Bílkoviny jsou zřejmě nejdůležitější po sportovní aktivitě, neboť urychlují regeneraci a zlepšují adaptaci svalů na vytrvalostní zátěž.
Naše jídlo zanechává velký dopad na životním prostředí.[3] Zemědělství je jedním z největších původců skleníkových plynů, zejména metanu a oxidu uhličitého.[4]
Pracovní skupina pro životní prostředí se sídlem ve Washingtonu D. C. a ekologická organizace CleanMetrics Corp se sídlem v americkém Portlandu vydaly v roce 2011 zprávu s názvem Průvodce zdravím a klimatickými změnami pro konzumenty masa.[5]
Kozumace 1 kg jehněčího masa se rovná ujetí zhruba 145 km v autě. Největší podíl mají na svědomí zvířecí trávicí pochody (větry jehňat), krmivo pro zvířata, odvoz a zpracování hnoje, a další práce na farmě.
Hovězí maso: 27 kg CO2
I když hovězí maso je na tom trochu lépe než jehněčí, má také velkou ekologickou stopu. Krávy produkují velké množství metanu (silný skleníkový plyn) a jejich chov má velké nároky na vodu a půdu.
Sýr: 13,5 kg CO2
Nejde jen o maso. Také sýr má na svědomí velké množství emisí CO2. Sýru se nedováží mnoho, ale dle zmiňované studie doprava spojená s dovozem představuje zhruba polovinu souvisejících emisí.
Vepřové maso: 12,1 kg CO2
Další na řadě, pokud jde o dopady na životní prostředí, je slanina a šunka. Víc něž polovina souvisejících emisí pochází z chovu prasat, ale skoro stejné množství pochází ze zpracovaní, dopravy a domácí přípravy masa.
Lososi chovaní na farmách: 11,9 kg CO2
Pokud jde o lososy z farem, největší podíl emisí skleníkových plynů připadá podle studie na výrobu krmiva, elektřiny a spalování paliv na farmách.[7]
Správný název jihoamerické obiloviny zní merlík čilský. Kromě bílkovin (cca 14 g ve 100 g) obsahuje i velké množství esenciálních mastných kyselin a nadstandardní množství vitamínů a minerálních látek.
Konzumovat se dá i za syrova – to se pak používají čerstvé listy, nejčastěji do salátu. Nejdůležitější jsou ale zralá semena, ze kterých se mele mouka nebo dělají vločky. V obchodech ji můžete potkat ve třech barvách, které se liší chutí. Nejvýraznější je quinoa černá, červená chutná po oříšcích a bílá je nejjemnější.
Amarant rovněž pochází z Ameriky a také má velmi vysokou nutriční hodnotu. Amarant (laskavec) je okrasnou rostlinou na mnoha zahrádkách. Semínka jsou podobná máku a obsahují kromě velkého množství hořčíku, vápníku a draslíku i železo, měď a zinek. Bílkovin má stejně jako quinoa, i v kuchyni se používá obdobným způsobem.
Teff neboli Milička habešská na rozdíl od předchozích nepochází z Ameriky, ale Afriky, kde zejména v Etiopii tvoří základ jídelníčku. Zrníčka teffu chutnají po oříšcích, možné je využít je jak uvařená do polévky, kaše, rizota či salátu, tak také pomlít na mouku a výrobit tradiční kvašené etiopské placky.
Obsahuje bílkovin o něco méně, jen kolem 12 g/100 g, ale opět je bohatý i na minerální látky a vitamíny.
Pohanka, stejně jako quinoa, amarant a teff je to velmi nutričně bohatá, přirozeně bezlepková obilovina. Kromě cca 12 g/100 g bílkovin obsahuje i vlákninu, antioxidanty a hlavně bioaktivní látku rutin, která je velmi potřebná pro pevnost našich cév.
Oves patří ke zdravým obilovinám. Má poměrně hodně bílkovin 13 g/100 g a opět spoustu dalších zdraví prospěšných látek, jako jsou třeba vitamin A, B1, B2, E a kyselina listová.
Žito má obsah bílkovin kolem 11 g/100 g. Mouka se nemusí používat pouze na pečení chleba, ale lze ji přidávat v menším množství i do “sladkých” výrobků, jako jsou perníky nebo třeba i vánoční cukroví. Koupit se dají i vločky nebo si můžete nechat naklíčit zrna, pak kromě bílkoviny získáte i prospěšné enzymy přímo z klíčků.
Spíše než proso ho zase asi budete znát jako jáhly. Dají se připravit jak naslano, tak nasladko a nebo opět používat ve formě vloček či naklíčených zrn. Obsah bílkovin je srovnatelný s ostatními našimi bežnými obilovinami, ale narozdíl od nich neobsahuje lepek.
Jsou to sladkovodní řasy obsahující neuvěřitelných 50-60 g/100 g bílkovin. Není však vhodné konzumovat denně větší množství, proto by měly sloužit spíš jako doplňkový zdroj. Mohou se přidávat například do smoothie, polévek nebo salátů.
