Enviwiki

Dopady bivakování na životní prostředí: Porovnání verzí

← Porovnání se starší verzí
Vizuální
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
=== '''Dopady bivakování na životní prostředí''' ===
V případě nouzového přespání v [[w:cs:příroda|přírodě]], bychom měli vědět, jak naše přítomnost může či nemusí přírodní místo ovlivnit. I pro krátkodobý pobyt v přírodě platí, že po nás nezůstávají žádné stopy (Neuman a kol., 2000; Bergerová, 2005). „…před odchodem zkontrolovat tábořiště. Je důležité je uklidit tak, aby vypadalo, že jste je nikdy nenavštívili.“.<ref>{{Citace monografie
V případě nouzového přespání v [[přírodě]], bychom měli vědět, jak naše přítomnost může či nemusí přírodní místo ovlivnit. I pro krátkodobý pobyt v přírodě platí, že po nás nezůstávají žádné stopy (Neuman a kol., 2000; Bergerová, 2005). „…před odchodem zkontrolovat tábořiště. Je důležité je uklidit tak, aby vypadalo, že jste je nikdy nenavštívili.“ (McManners, 1997, str. 64). Otázkou však zůstává, zda to tak opravdu bývá. Mnohdy se v přírodě setkáváme s místy, která jsou poznamenána zbytky odpadků či ohništěm apod., které zde zanechali lidé při nouzovém přespání nebo bivakování. Tyto problémy s sebou přináší mnohdy narušení dotyčného prostředí a celkově narušují stav celého životního prostředí.
| titul = The commando survival manual
| url = https://www.worldcat.org/oclc/60104945
| vydavatel = Dorling Kindersley
| místo = London
| isbn = 0751300195
| isbn2 = 9780751300192
| počet stran = 192 pages
| strany = 64
| oclc = 60104945
| příjmení = McManners, Hugh.
}}</ref> Otázkou však zůstává, zda to tak opravdu bývá. Mnohdy se v přírodě setkáváme s místy, která jsou poznamenána zbytky odpadků či ohništěm apod., které zde zanechali lidé při nouzovém přespání nebo bivakování. Tyto problémy s sebou přináší mnohdy narušení dotyčného prostředí a celkově narušují stav celého životního prostředí.
 
Moser (1981) definuje přírodu jako složitý systém vztahů mezi živými organismy vyžadující péči a ochranu, který je často lidskými zásahy negativně ovlivňován. Pokud nedbáme určitých zásad a pravidel, tak právě pobyt v přírodě (v podobě bivakování, táboření apod.) jej z valné části ohrožuje také.
Moser (1981) definuje přírodu jako složitý systém vztahů mezi živými organismy vyžadující péči a ochranu, který je často lidskými zásahy negativně ovlivňován. Pokud nedbáme určitých zásad a pravidel, tak právě pobyt v přírodě (v podobě bivakování, táboření apod.) jej z valné části ohrožuje také.


'''Odpadky''' – Zásady: Veškeré spotřebované věci (potraviny aj.), po nichž nám něco zbylo, bychom měli odnést s sebou opět pryč – neměli bychom na bivakovacím místě nic nechávat. Výjimku tvoří například zbytky potravin (ohryzky apod.), které v přírodě zahrabeme pod zem na příslušném místě.
==Odpadky==
U nás například vzniklo na podkladě problematiky odpadků v lese hnutí DUHA (Olomouc), které se angažuje ve vyklízení odpadků z lesa po různých turistických akcích, ale právě i po kempingových akcích apod. (Kutal, 2003).
Zásady: Veškeré spotřebované věci (potraviny aj.), po nichž nám něco zbylo, bychom měli odnést s sebou opět pryč – neměli bychom na bivakovacím místě nic nechávat. Výjimku tvoří například zbytky potravin (ohryzky apod.), které v přírodě zahrabeme pod zem na příslušném místě.
 
'''Hluk''' – Zásady: Zde bychom měli brát ohled na okolí, především na to, že nejsme v bivakovacím prostředí sami. Měli bychom si zjistit, jaké živočišné druhy můžeme v prostředí, kde se chystáme bivakovat očekávat a co nejméně tyto druhy omezit a ohrozit. Měli bychom se vyvarovat hlučnému chování, nepřirozeným zvukovým signálům.
Goodwin a Shriver (2010) popisují ve své studii, že nepřirozené zvuky a hlučnost mohou řídit v přírodním prostředí složení a aktivitu zvěře daného území. Zejména ptactvo využívá nízkofrekvenčních zvuků, pomocí kterých se dorozumívá a komunikuje. V případě narušování jinými (nepřirozenými) zvuky může být i negativně ovlivněno prostředí zvířat žijících na daném území.
 
'''Oheň''' – Zásady: Oheň bychom měli provozovat jen na povolených místech. Vhodné místo pro oheň vybíráme tak, aby v dosahu nebylo nic, co by mohlo vzplanout a způsobit požár. Oheň vždy stavíme na místech, která jsou nehořlavá (např. kamenná zem, jílovitá půda apod.). Nikdy nenecháváme oheň o samotě, měl by u ohně vždy někdo být a hlídat, aby nedošlo  ke vzplanutí nežádoucích předmětů. Vždy bychom měli mít v blízkosti něco, čím je možné oheň ihned uhasit. Před odchodem z místa bivakování se ujistíme, že je oheň uhašen a nehrozí žádné nebezpečí v podobě vzplanutí (Junger a kol., 2002).
Dnes jsou známy i naváděcí systémy, které dokáží monitorovat vzniklý požár a tím pomoci při hašení lesních požárů, které se šíří mnohdy nekontrolovatelně a velmi rychle. Jedním z těchto systémů je síť WSN (Wireless sensor network), která plošně monitoruje mobilitu lesních požárů už při jejich vzniku (Ballari, Wachowicz, Bregt, Callejo, 2012).
 
=== '''Negativní změny na okolí''' ===
[[Bivakování]] je v přírodě povoleno, avšak jsou místa, kde je nocování zakázáno (AOPKČR, 2011). Příkladem jsou přírodní rezervace a ptačí oblasti, kde je vyplašením ohrožena divoká zvěř. Mnohdy je nerozeznatelná hranice mezi tím, zda člověk v přírodě táboří, bivakuje, nebo přežívá noc. Na tomto základě se tedy stanovují různá pravidla pro určité oblasti, kdy je například bivakování povoleno, ale rozdělávání a manipulace s ohněm přísně zakázána.
Pokud pouze (jednou) přespíme – bivakujeme v určitém přírodním prostředí bez použití jakéhokoliv přístřešku, celty, pak tato aktivita má dopad na přírodní prostředí minimální. Větší dopad na přírodní prostředí má tramping nebo táboření, kdy naopak dochází k delšímu pobytu na jednom místě, k rozdělání ohně apod. (Holubová, 2018). Tramping a táboření jsou však považovány za zcela jiné aktivity oproti bivakování. Proto bychom měli rozeznávat hranici mezi tím, kdy pouze bivakujeme, nebo kdy už přicházíme do stavu aktivity táboření nebo trampingu.
<references /><br />


=== Reference ===
U nás například vzniklo na podkladě problematiky odpadků v lese hnutí DUHA (Olomouc), které se angažuje ve vyklízení odpadků z lesa po různých turistických akcích, ale právě i po kempingových akcích apod. (Kutal, 2003).<ref>{{Citace elektronického periodika
<ref group="1 AOPKČR. Bivakovat v chráněné krajinné oblasti? Ano, ale jen někde. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/pro-novinare/tiskove-zpravy/bivakovat-v-chranene-krajinne-oblasti-ano-ale-jen-nekde/, publikováno: 2011.">AOPKČR. ''Bivakovat v chráněné krajinné oblasti? Ano, ale jen někde''. Dostupné z: <nowiki>http://www.ochranaprirody.cz/pro-novinare/tiskove-zpravy/bivakovat-v-chranene-krajinne-oblasti-ano-ale-jen-nekde/</nowiki>, publikováno: 2011.</ref>
| Přijmení = Kutal
| Jméno = Mirek
| titul = Úklid odpadků v lese - Hnutí DUHA - místní skupina Olomouc
| url = http://olomouc.hnutiduha.cz/nase-aktivity/lesy/uklid-odpadku-v-lese/
| periodikum = olomouc.hnutiduha.cz
| datum přístupu = 2019-04-08
}}</ref>


<ref group="2 BALLARI, D., WACHOWICZ, M., BREGT, A. K., CALLEJO, M. M. A mobility constraint model to infer sensor behaviour in forest fire risk monitoring. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0198971511000676, publikováno: 2012.">BALLARI, D., WACHOWICZ, M., BREGT, A. K., CALLEJO, M. M. ''A mobility constraint model to infer sensor behaviour in forest fire risk monitoring''. Dostupné z: <nowiki>https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0198971511000676</nowiki>, publikováno: 2012.</ref>
==Hluk==
Zásady: Zde bychom měli brát ohled na okolí, především na to, že nejsme v bivakovacím prostředí sami. Měli bychom si zjistit, jaké živočišné druhy můžeme v prostředí, kde se chystáme bivakovat očekávat a co nejméně tyto druhy omezit a ohrozit. Měli bychom se vyvarovat hlučnému chování, nepřirozeným zvukovým signálům.


<ref group="3 BERGEROVÁ, K. Hiking. London: A Dorling Kindersley Book, 2005. ISBN 978-80-7391-068-6">BERGEROVÁ, K. ''Hiking''. London: A Dorling Kindersley Book, 2005. ISBN 978-80-7391-068-6</ref>
Goodwin a Shriver (2010) popisují ve své studii, že nepřirozené zvuky a hlučnost mohou řídit v přírodním prostředí složení a aktivitu zvěře daného území. Zejména ptactvo využívá nízkofrekvenčních zvuků, pomocí kterých se dorozumívá a komunikuje. V případě narušování jinými (nepřirozenými) zvuky může být i negativně ovlivněno prostředí zvířat žijících na daném území.<ref>{{Citace periodika
| titul = Effects of Traffic Noise on Occupancy Patterns of Forest Birds: Birds and Traffic Noise
| url = http://doi.wiley.com/10.1111/j.1523-1739.2010.01602.x
| periodikum = Conservation Biology
| datum vydání = 2010-11
| datum přístupu = 2019-04-08
| strany = no–no
| doi = 10.1111/j.1523-1739.2010.01602.x
| jazyk = en
| jméno = Sarah E.
| příjmení = Goodwin
| jméno2 = W. Gregory
| příjmení2 = Shriver
}}</ref>


<ref group="4 GOODWIN, S. E., SHRIVER, W. G. Effects of Traffic Noise on Occupancy Patterns of Forest Birds. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/j.1523-1739.2010.01602.x, publikováno: 2010.">GOODWIN, S. E., SHRIVER, W. G. ''Effects of Traffic Noise on Occupancy Patterns of Forest Birds''. Dostupné z: <nowiki>https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/j.1523-1739.2010.01602.x</nowiki>, publikováno: 2010.</ref>
==Oheň==
Zásady: Oheň bychom měli provozovat jen na povolených místech. Vhodné místo pro oheň vybíráme tak, aby v dosahu nebylo nic, co by mohlo vzplanout a způsobit požár. Oheň vždy stavíme na místech, která jsou nehořlavá (např. kamenná zem, jílovitá půda apod.). Nikdy nenecháváme oheň o samotě, měl by u ohně vždy někdo být a hlídat, aby nedošlo  ke vzplanutí nežádoucích předmětů. Vždy bychom měli mít v blízkosti něco, čím je možné oheň ihned uhasit. Před odchodem z místa bivakování se ujistíme, že je oheň uhašen a nehrozí žádné nebezpečí v podobě vzplanutí (Junger a kol., 2002).  


<ref group="5 HOLUBOVÁ, A. Nocování ve velkoplošných zvláště chráněných územích: vztah ochranářského a bivakujícího subjektu. Praha, 2018. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Katedra sociální a kulturní ekologie. 2018-01-05.">HOLUBOVÁ, A. ''Nocování ve velkoplošných zvláště chráněných územích: vztah ochranářského a bivakujícího subjektu''. Praha, 2018. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Katedra sociální a kulturní ekologie. 2018-01-05.</ref>
Dnes jsou známy i naváděcí systémy, které dokáží monitorovat vzniklý požár a tím pomoci při hašení lesních požárů, které se šíří mnohdy nekontrolovatelně a velmi rychle. Jedním z těchto systémů je síť WSN (Wireless sensor network), která plošně monitoruje mobilitu lesních požárů už při jejich vzniku (Ballari, Wachowicz, Bregt, Callejo, 2012).<ref>{{Citace periodika
| titul = A mobility constraint model to infer sensor behaviour in forest fire risk monitoring
| url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0198971511000676
| periodikum = Computers, Environment and Urban Systems
| datum vydání = 2012-1
| datum přístupu = 2019-04-08
| strany = 81–95
| ročník = 36
| číslo = 1
| doi = 10.1016/j.compenvurbsys.2011.06.004
| jazyk = en
| jméno = Daniela
| příjmení = Ballari
| jméno2 = Monica
| příjmení2 = Wachowicz
| jméno3 = Arnold K.
| příjmení3 = Bregt
}}</ref>


<ref group="6 JUNGER, J., a kol. Turistika a športy v prírodě. Prešov: Fakulta humanitních a prírodných vied Prešovskej univerzity v Prešove, 2002. ISBN 80-8068-097-3">JUNGER, J., a kol. ''Turistika a športy v prírodě''. Prešov: Fakulta humanitních a prírodných vied Prešovskej univerzity v Prešove, 2002. ISBN 80-8068-097-3</ref>
==Negativní změny na okolí==
[[Bivakování]] je v přírodě povoleno, avšak jsou místa, kde je nocování zakázáno (AOPKČR, 2011).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Bivakovat v chráněné krajinné oblasti? Ano, ale jen někde.
| url = http://www.ochranaprirody.cz/pro-novinare/tiskove-zpravy/bivakovat-v-chranene-krajinne-oblasti-ano-ale-jen-nekde/
| periodikum = AOPK ČR
| datum přístupu = 2019-04-08
| jazyk = cs
| jméno =
| příjmení =
| vydavatel =
| datum vydání =
| url archivu =
}}</ref> Příkladem jsou přírodní rezervace a ptačí oblasti, kde je vyplašením ohrožena divoká zvěř. Mnohdy je nerozeznatelná hranice mezi tím, zda člověk v přírodě táboří, bivakuje, nebo přežívá noc. Na tomto základě se tedy stanovují různá pravidla pro určité oblasti, kdy je například bivakování povoleno, ale rozdělávání a manipulace s ohněm přísně zakázána.
Pokud pouze (jednou) přespíme – bivakujeme v určitém přírodním prostředí bez použití jakéhokoliv přístřešku, celty, pak tato aktivita má dopad na přírodní prostředí minimální. Větší dopad na přírodní prostředí má tramping nebo táboření, kdy naopak dochází k delšímu pobytu na jednom místě, k rozdělání ohně apod. (Holubová, 2018).<ref>{{Citace periodika
| titul = Nocování ve velkoplošných zvláště chráněných územích: vztah ochranářského a bivakujícího subjektu
| url = https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/94732
| datum vydání = 2018-01-29
| datum přístupu = 2019-04-08
| jazyk = cs-CZ
| jméno = Anna
| příjmení = Holubová
}}</ref> Tramping a táboření jsou však považovány za zcela jiné aktivity oproti bivakování. Proto bychom měli rozeznávat hranici mezi tím, kdy pouze bivakujeme, nebo kdy už přicházíme do stavu aktivity táboření nebo trampingu.
===Reference===
<ref> AOPKČR. Bivakovat v chráněné krajinné oblasti? Ano, ale jen někde. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/pro-novinare/tiskove-zpravy/bivakovat-v-chranene-krajinne-oblasti-ano-ale-jen-nekde/, publikováno: 2011.">AOPKČR. ''Bivakovat v chráněné krajinné oblasti? Ano, ale jen někde''. Dostupné z: <nowiki>http://www.ochranaprirody.cz/pro-novinare/tiskove-zpravy/bivakovat-v-chranene-krajinne-oblasti-ano-ale-jen-nekde/</nowiki>, publikováno: 2011.</ref>
<ref> BALLARI, D., WACHOWICZ, M., BREGT, A. K., CALLEJO, M. M. A mobility constraint model to infer sensor behaviour in forest fire risk monitoring. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0198971511000676, publikováno: 2012.">BALLARI, D., WACHOWICZ, M., BREGT, A. K., CALLEJO, M. M. ''A mobility constraint model to infer sensor behaviour in forest fire risk monitoring''. Dostupné z: <nowiki>https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0198971511000676</nowiki>, publikováno: 2012.</ref>
<ref> BERGEROVÁ, K. Hiking. London: A Dorling Kindersley Book, 2005. ISBN 978-80-7391-068-6">BERGEROVÁ, K. ''Hiking''. London: A Dorling Kindersley Book, 2005. ISBN 978-80-7391-068-6</ref>
<ref> GOODWIN, S. E., SHRIVER, W. G. Effects of Traffic Noise on Occupancy Patterns of Forest Birds. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/j.1523-1739.2010.01602.x, publikováno: 2010.">GOODWIN, S. E., SHRIVER, W. G. ''Effects of Traffic Noise on Occupancy Patterns of Forest Birds''. Dostupné z: <nowiki>https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/j.1523-1739.2010.01602.x</nowiki>, publikováno: 2010.</ref>
<ref> HOLUBOVÁ, A. Nocování ve velkoplošných zvláště chráněných územích: vztah ochranářského a bivakujícího subjektu. Praha, 2018. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Katedra sociální a kulturní ekologie. 2018-01-05.">HOLUBOVÁ, A. ''Nocování ve velkoplošných zvláště chráněných územích: vztah ochranářského a bivakujícího subjektu''. Praha, 2018. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Katedra sociální a kulturní ekologie. 2018-01-05.</ref>
<ref> JUNGER, J., a kol. Turistika a športy v prírodě. Prešov: Fakulta humanitních a prírodných vied Prešovskej univerzity v Prešove, 2002. ISBN 80-8068-097-3">JUNGER, J., a kol. ''Turistika a športy v prírodě''. Prešov: Fakulta humanitních a prírodných vied Prešovskej univerzity v Prešove, 2002. ISBN 80-8068-097-3</ref>
<ref> KUTA, M. Hnutí Duha. Dostupné z: http://olomouc.hnutiduha.cz/nase-aktivity/lesy/uklid-odpadku-v-lese/, publikováno: 2003.">1       KUTA, M. ''Hnutí Duha''. Dostupné z: <nowiki>http://olomouc.hnutiduha.cz/nase-aktivity/lesy/uklid-odpadku-v-lese/</nowiki>, publikováno: 2003.</ref>
<ref> MCMANNERS, H. The Commando Survival Manual. London: A Dorling Kindersley Book, 1997. ISBN 80-07-00927-2">MCMANNERS, H. ''The Commando Survival Manual''. London: A Dorling Kindersley Book, 1997. ISBN 80-07-00927-2</ref>
<ref> MOSER, F. Pěší turistika. Praha, Olympia, 1981.">MOSER, F. ''Pěší turistika''. Praha, Olympia, 1981.</ref>
<ref> NEUMAN, J., a kol. Turistika a sporty v přírodě. Praha: Portál, s.r.o., 2000. ISBN 80-7178-391-9">NEUMAN, J., a kol. ''Turistika a sporty v přírodě''. Praha: Portál, s.r.o., 2000. ISBN 80-7178-391-9</ref>


<ref group="7 KUTA, M. Hnutí Duha. Dostupné z: http://olomouc.hnutiduha.cz/nase-aktivity/lesy/uklid-odpadku-v-lese/, publikováno: 2003.">1       KUTA, M. ''Hnutí Duha''. Dostupné z: <nowiki>http://olomouc.hnutiduha.cz/nase-aktivity/lesy/uklid-odpadku-v-lese/</nowiki>, publikováno: 2003.</ref>
==Reference==
<references />


<ref group="8 MCMANNERS, H. The Commando Survival Manual. London: A Dorling Kindersley Book, 1997. ISBN 80-07-00927-2">MCMANNERS, H. ''The Commando Survival Manual''. London: A Dorling Kindersley Book, 1997. ISBN 80-07-00927-2</ref>


<ref group="9 MOSER, F. Pěší turistika. Praha, Olympia, 1981.">MOSER, F. ''Pěší turistika''. Praha, Olympia, 1981.</ref>


<ref group="10 NEUMAN, J., a kol. Turistika a sporty v přírodě. Praha: Portál, s.r.o., 2000. ISBN 80-7178-391-9">NEUMAN, J., a kol. ''Turistika a sporty v přírodě''. Praha: Portál, s.r.o., 2000. ISBN 80-7178-391-9</ref>
{{FTVS|Denní studium 2019|Roommaann: Dopady bivakování na životní prostředí}}
[[Kategorie:Turistika]]
[[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]]
Citováno z „https://www.enviwiki.cz/wiki/Dopady_bivakování_na_životní_prostředí“