Nástroje a metody globální politiky: Porovnání verzí
(Nová stránka: Díváme-li se na globalizaci jako na projev imperiální politiky vyspělých zemí, jistě najdeme řadu shodných znaků s tradičními postupy. Na druhé straně příliš zbrk...) |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 1. 12. 2007, 14:04
Díváme-li se na globalizaci jako na projev imperiální politiky vyspělých zemí, jistě najdeme řadu shodných znaků s tradičními postupy. Na druhé straně příliš zbrklé ztotožňování imperiální politiky minulosti a dnešní globalizace zastírá mnohé rozdíly, které se mohou ukázat jako podstatné. Můžeme však připustit, že globalizace je částečně dědičkou imperiální politiky.
Částečnou shodu mezi imperiální a globalizační tendencí je možné spatřovat v tom, že obě se nejvýrazněji projevují v oblastech politické, ekonomické a kulturní. Zároveň, že se šíří z oblastí, v nichž civilizačně technický vývoj dosáhl poměrně značně vysokého stupně, přičemž v obou případech hrála podstatnou roli právě technologická vybavenost center, z nichž se vliv šířil do periferií. Především ve věku imperiálního prosazování politických cílů byla vyspělá technologie používána jako prostředek k jejich uskutečnění. V globalizačních procesech se však projevuje ještě jiný a to zcela nový moment aplikace nových technologií, který svědčí o výrazné strukturální změně, k níž dochází v současné společnosti, právě díky specifickému vývoji civilizace moderní technovědy a bytostnému určení techniky (Beck, 2004). Dopad samovývoje moderních technologií má také za následek, kromě jiného, revizi tradičních představ o konstantních antropologicko-filosofických předpokladech, stanovení základních vlastností člověka a lidského rodu vůbec. Ukazuje se, že se podstatně mění vztah člověka ke světu, k přírodě, k druhým lidem i k sobě samému a že právě tato změna má globální charakter a význam.
To je také jeden z hlavních důvodů proč při analýze globalizace a globalizačních procesů nevystačíme s pojmem imperiální politiky či imperiálního šíření moci. Imperialismus byl definován a popsán charakteristickými znaky, které se vztahují k jiným historicky vytvořeným strukturám sociální skutečnosti. Globalizace je sociální jev, který se váže k nové situaci, jejíž analýza vyžaduje subtilnější pojmy a kategorie myšlení odpovídající mnohem diferencovanější skutečnosti dnešní vysoce komplexní civilizace.