Ekonomické problémy životního prostředí: Porovnání verzí
m (added Category:Zelená ekonomika using HotCat) |
(nefunkční odkaz) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Úvod == | ==Úvod== | ||
Ekonomický a environmentální přístup se liší v základním pohledu na skutečnosti i ve způsobu řešení problémů. Pro ekonomiku bylo prostředí dlouho jakousi [[Ekonomické pojmy#Černá schránka|černou schránkou]] (black box) poskytující nezbytné vstupy – což platilo také obráceně. Takový dualismus se odráží v předmětu zkoumání, pojmosloví a metodice obou oborů. Praktická nezbytnost sladit přístup ekonomický s hledisky životního prostředí se však v poslední době stává stále zřejmější – a tomu odpovídá nutnost vytvořit nezbytné přechody mezi disciplinami především prostřednictvím vhodných [[Ekonomické pojmy|pojmů]]. | Ekonomický a environmentální přístup se liší v základním pohledu na skutečnosti i ve způsobu řešení problémů. Pro ekonomiku bylo prostředí dlouho jakousi [[Ekonomické pojmy#Černá schránka|černou schránkou]] (black box) poskytující nezbytné vstupy – což platilo také obráceně. Takový dualismus se odráží v předmětu zkoumání, pojmosloví a metodice obou oborů. Praktická nezbytnost sladit přístup ekonomický s hledisky životního prostředí se však v poslední době stává stále zřejmější – a tomu odpovídá nutnost vytvořit nezbytné přechody mezi disciplinami především prostřednictvím vhodných [[Ekonomické pojmy|pojmů]]. | ||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Ekonomické analýzy jsou založeny na předpokladu, že cílem ekonomických aktivit je zvýšit blahobyt jednotlivců (tvořících společnost), z nichž každý umí nejlépe posoudit, jak se (spotřebitelsky) chovat v dané situaci. Spotřebitelské preference zahrnují jak výrobky, tak také různé druhy užitku poskytovaného státem či přírodním prostředím (zdraví, příležitost k rekreaci atd.). Kromě toho se ekonomický systém neobejde bez přírodních vstupů, přínosů, které prostředí poskytuje člověku – tzv. [[Přístup zohledňující kvalitu lidského života|ekosystémových statků a služeb]]. Jde většinou o neobnovitelné a nenahraditelné přírodní faktory, které ovlivňují kvalitu života lidí a souvisí s předpoklady života vůbec (například půda, voda, ovzduší, klima atd.). Některé služby mohou být substituovatelné v čase (mohu je spotřebovávat později), v prostoru (mohu se rekreovat v Řecku) nebo mezi sebou (mohu mít víc aut za méně přírody). Některé statky a služby však nejsou nahraditelné vůbec (životodárné funkce přírody jako klima nebo tvorbu půd). Negativní zátěž životního prostředí, která vzniká v důsledku současných ekonomických aktivit, z tohoto důvodu může negativně ovlivňovat možnosti uspokojování potřeb budoucích generací, tak také podmínky lidí vzdálených prostorově. | Ekonomické analýzy jsou založeny na předpokladu, že cílem ekonomických aktivit je zvýšit blahobyt jednotlivců (tvořících společnost), z nichž každý umí nejlépe posoudit, jak se (spotřebitelsky) chovat v dané situaci. Spotřebitelské preference zahrnují jak výrobky, tak také různé druhy užitku poskytovaného státem či přírodním prostředím (zdraví, příležitost k rekreaci atd.). Kromě toho se ekonomický systém neobejde bez přírodních vstupů, přínosů, které prostředí poskytuje člověku – tzv. [[Přístup zohledňující kvalitu lidského života|ekosystémových statků a služeb]]. Jde většinou o neobnovitelné a nenahraditelné přírodní faktory, které ovlivňují kvalitu života lidí a souvisí s předpoklady života vůbec (například půda, voda, ovzduší, klima atd.). Některé služby mohou být substituovatelné v čase (mohu je spotřebovávat později), v prostoru (mohu se rekreovat v Řecku) nebo mezi sebou (mohu mít víc aut za méně přírody). Některé statky a služby však nejsou nahraditelné vůbec (životodárné funkce přírody jako klima nebo tvorbu půd). Negativní zátěž životního prostředí, která vzniká v důsledku současných ekonomických aktivit, z tohoto důvodu může negativně ovlivňovat možnosti uspokojování potřeb budoucích generací, tak také podmínky lidí vzdálených prostorově. | ||
== Ekonomické zájmy versus prostředí == | ==Ekonomické zájmy versus prostředí== | ||
[[Ekonomické pojmy#Ekonomika v tržních vztazích|Tržní prostředí]] ve vztahu ke kvalitě životního prostředí funguje neefektivně – není citlivé na překračování limitů únosnosti. Přírodní prostředí poskytuje člověku z velké části [[Ekonomické pojmy#Veřejné statky|statky veřejné]], jež mají netržní povahu a jejich vlastnictví je spojeno s nepřekonatelnými praktickými obtížemi. Ekonomický systém volného trhu nepočítá s [[Ekonomické pojmy#Negativní externality|negativními externalitami]] – nechtěnými, vnějšími efekty, které sám produkuje. Deformované tržní procesy nevytváří odpovídající cenové signály, ceny přestávají být adekvátní nákladům a trh neplní svou regulační funkci. Spolu s tržními poruchami dochází také k politickým chybám, za které je odpovědna vláda a další státní instituce: zájmové skupiny lobbováním ovlivňují jejich rozhodování ve svůj prospěch na úkor celkového společenského užitku. Navíc vyjednávání mezi jednotlivými ekonomickými a společenskými subjekty trpí vysokými transakčními náklady. | [[Ekonomické pojmy#Ekonomika v tržních vztazích|Tržní prostředí]] ve vztahu ke kvalitě životního prostředí funguje neefektivně – není citlivé na překračování limitů únosnosti. Přírodní prostředí poskytuje člověku z velké části [[Ekonomické pojmy#Veřejné statky|statky veřejné]], jež mají netržní povahu a jejich vlastnictví je spojeno s nepřekonatelnými praktickými obtížemi. Ekonomický systém volného trhu nepočítá s [[Ekonomické pojmy#Negativní externality|negativními externalitami]] – nechtěnými, vnějšími efekty, které sám produkuje. Deformované tržní procesy nevytváří odpovídající cenové signály, ceny přestávají být adekvátní nákladům a trh neplní svou regulační funkci. Spolu s tržními poruchami dochází také k politickým chybám, za které je odpovědna vláda a další státní instituce: zájmové skupiny lobbováním ovlivňují jejich rozhodování ve svůj prospěch na úkor celkového společenského užitku. Navíc vyjednávání mezi jednotlivými ekonomickými a společenskými subjekty trpí vysokými transakčními náklady. | ||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
Existence negativních externalit vedoucí k „selhání trhu“ i mechanismus veřejné volby vedoucí k občasnému „selhání vlády“ vyvolávají – spolu s dalšími důvody – nutnost zachovat vyšší míru přímého řízení ochrany prostředí ze strany státu (command and control instruments). Demokratické země tak činí prostředky státních (vládních) [[Environmentální politika|politik životního prostředí]], které brání neefektivnosti systému ve vztahu k prostředí a případným environmentálním škodám (zahrnují opatření vedoucí k uplatnění principu „znečišťovatel platí“ a jiná opatření s důrazem na prevenci; strukturální změny v ekonomice doprovázené nástroji ekonomickými; internalizaci externích nákladů; podporu eko-efektivity; povzbuzení inovací; zlepšení ekonomické efektivnosti atd.). | Existence negativních externalit vedoucí k „selhání trhu“ i mechanismus veřejné volby vedoucí k občasnému „selhání vlády“ vyvolávají – spolu s dalšími důvody – nutnost zachovat vyšší míru přímého řízení ochrany prostředí ze strany státu (command and control instruments). Demokratické země tak činí prostředky státních (vládních) [[Environmentální politika|politik životního prostředí]], které brání neefektivnosti systému ve vztahu k prostředí a případným environmentálním škodám (zahrnují opatření vedoucí k uplatnění principu „znečišťovatel platí“ a jiná opatření s důrazem na prevenci; strukturální změny v ekonomice doprovázené nástroji ekonomickými; internalizaci externích nákladů; podporu eko-efektivity; povzbuzení inovací; zlepšení ekonomické efektivnosti atd.). | ||
== Cíle == | ==Cíle== | ||
*pochopit, | *pochopit, jak je hospodářsky uspořádána společnost | ||
*poznat ekonomické souvislosti ekologických problémů; | *poznat ekonomické souvislosti ekologických problémů; | ||
*pochopit příčiny jevů; hledat ekonomická řešení environmentálních problémů; | *pochopit příčiny jevů; hledat ekonomická řešení environmentálních problémů; | ||
Řádek 21: | Řádek 21: | ||
*nacházet skryté hodnotové předpoklady za ekonomickými postuláty. | *nacházet skryté hodnotové předpoklady za ekonomickými postuláty. | ||
== Témata == | ==Témata== | ||
*[[Ekonomické pojmy]] | *[[Ekonomické pojmy]] | ||
Řádek 32: | Řádek 32: | ||
*[[Alternativní ekonomika]] | *[[Alternativní ekonomika]] | ||
== Příklady pro výuku == | ==Příklady pro výuku== | ||
Čtení z časopisu Bedrník, téma [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Ekonomie.pdf Ekologicky ohleduplná ekonomie] | Čtení z časopisu Bedrník, téma [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Ekonomie.pdf Ekologicky ohleduplná ekonomie] | ||
== Odkazy == | ==Odkazy== | ||
=== Literatura === | ===Literatura=== | ||
*Heyne, P. (1990): Ekonomický styl myšlení, VŠE Praha, ISBN 80-7079-781-9. | *Heyne, P. (1990): Ekonomický styl myšlení, VŠE Praha, ISBN 80-7079-781-9. | ||
*Jamieson, D. (2003): A Companion to Environmental Philosophy. Blackwell Publishing, Oxford ISBN 1-55786-910-3 (váz.) ISBN 1-4051-0659-X (brož.). | *Jamieson, D. (2003): A Companion to Environmental Philosophy. Blackwell Publishing, Oxford ISBN 1-55786-910-3 (váz.) ISBN 1-4051-0659-X (brož.). | ||
*Samuelson, P. A., Nordhaus, D. W. (1991): Ekonomie, Svoboda, Praha, ISBN 80-205-0494-X. | *Samuelson, P. A., Nordhaus, D. W. (1991): Ekonomie, Svoboda, Praha, ISBN 80-205-0494-X. | ||
*Šauer, P., a kol. (1997): Úvod do ekonomiky životního prostředí, VŠE – učební text, Praha. | *Šauer, P., a kol. (1997): Úvod do ekonomiky životního prostředí, VŠE – učební text, Praha. | ||
*Štěpánek, Z. (1997): Ekonomické souvislosti ochrany životního prostředí, UP – učební text, Olomouc, ISBN 80-7076-737-6. | *Štěpánek, Z. (1997): Ekonomické souvislosti ochrany životního prostředí, UP – učební text, Olomouc, ISBN 80-7076-737-6. | ||
*Tietenberg, T. (1992): Environmental and Natural Resource Economics, Harper Collins Publishers, N. Y. | *Tietenberg, T. (1992): Environmental and Natural Resource Economics, Harper Collins Publishers, N. Y. | ||
[[Kategorie:Ekonomie]] | [[Kategorie:Ekonomie]] | ||
[[Kategorie: Filozofie]] | [[Kategorie: Filozofie]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Udržitelná ekonomika]] |
Aktuální verze z 12. 5. 2021, 19:52
Úvod[editovat | editovat zdroj]
Ekonomický a environmentální přístup se liší v základním pohledu na skutečnosti i ve způsobu řešení problémů. Pro ekonomiku bylo prostředí dlouho jakousi černou schránkou (black box) poskytující nezbytné vstupy – což platilo také obráceně. Takový dualismus se odráží v předmětu zkoumání, pojmosloví a metodice obou oborů. Praktická nezbytnost sladit přístup ekonomický s hledisky životního prostředí se však v poslední době stává stále zřejmější – a tomu odpovídá nutnost vytvořit nezbytné přechody mezi disciplinami především prostřednictvím vhodných pojmů.
Ekonomické analýzy jsou založeny na předpokladu, že cílem ekonomických aktivit je zvýšit blahobyt jednotlivců (tvořících společnost), z nichž každý umí nejlépe posoudit, jak se (spotřebitelsky) chovat v dané situaci. Spotřebitelské preference zahrnují jak výrobky, tak také různé druhy užitku poskytovaného státem či přírodním prostředím (zdraví, příležitost k rekreaci atd.). Kromě toho se ekonomický systém neobejde bez přírodních vstupů, přínosů, které prostředí poskytuje člověku – tzv. ekosystémových statků a služeb. Jde většinou o neobnovitelné a nenahraditelné přírodní faktory, které ovlivňují kvalitu života lidí a souvisí s předpoklady života vůbec (například půda, voda, ovzduší, klima atd.). Některé služby mohou být substituovatelné v čase (mohu je spotřebovávat později), v prostoru (mohu se rekreovat v Řecku) nebo mezi sebou (mohu mít víc aut za méně přírody). Některé statky a služby však nejsou nahraditelné vůbec (životodárné funkce přírody jako klima nebo tvorbu půd). Negativní zátěž životního prostředí, která vzniká v důsledku současných ekonomických aktivit, z tohoto důvodu může negativně ovlivňovat možnosti uspokojování potřeb budoucích generací, tak také podmínky lidí vzdálených prostorově.
Ekonomické zájmy versus prostředí[editovat | editovat zdroj]
Tržní prostředí ve vztahu ke kvalitě životního prostředí funguje neefektivně – není citlivé na překračování limitů únosnosti. Přírodní prostředí poskytuje člověku z velké části statky veřejné, jež mají netržní povahu a jejich vlastnictví je spojeno s nepřekonatelnými praktickými obtížemi. Ekonomický systém volného trhu nepočítá s negativními externalitami – nechtěnými, vnějšími efekty, které sám produkuje. Deformované tržní procesy nevytváří odpovídající cenové signály, ceny přestávají být adekvátní nákladům a trh neplní svou regulační funkci. Spolu s tržními poruchami dochází také k politickým chybám, za které je odpovědna vláda a další státní instituce: zájmové skupiny lobbováním ovlivňují jejich rozhodování ve svůj prospěch na úkor celkového společenského užitku. Navíc vyjednávání mezi jednotlivými ekonomickými a společenskými subjekty trpí vysokými transakčními náklady.
Existence negativních externalit vedoucí k „selhání trhu“ i mechanismus veřejné volby vedoucí k občasnému „selhání vlády“ vyvolávají – spolu s dalšími důvody – nutnost zachovat vyšší míru přímého řízení ochrany prostředí ze strany státu (command and control instruments). Demokratické země tak činí prostředky státních (vládních) politik životního prostředí, které brání neefektivnosti systému ve vztahu k prostředí a případným environmentálním škodám (zahrnují opatření vedoucí k uplatnění principu „znečišťovatel platí“ a jiná opatření s důrazem na prevenci; strukturální změny v ekonomice doprovázené nástroji ekonomickými; internalizaci externích nákladů; podporu eko-efektivity; povzbuzení inovací; zlepšení ekonomické efektivnosti atd.).
Cíle[editovat | editovat zdroj]
- pochopit, jak je hospodářsky uspořádána společnost
- poznat ekonomické souvislosti ekologických problémů;
- pochopit příčiny jevů; hledat ekonomická řešení environmentálních problémů;
- uvědomit si bariéry mezi ekonomickými obory a jinými (oborovými) přístupy – rozpory a meze možného konsenzu;
- umět otevírat možnosti přechodu k problematice reálného světa;
- zaujmout kritický postoj: odhalování premis environmentálního a ekonomického myšlení;
- nacházet skryté hodnotové předpoklady za ekonomickými postuláty.
Témata[editovat | editovat zdroj]
- Ekonomické pojmy
- Ekonomické nástroje
- Ekonomické ukazatele
- Environmentální ekonomie
- Globální ekonomické prostředí
- Životní prostředí a podnikatelská sféra
- Udržitelná spotřeba
- Alternativní ekonomika
Příklady pro výuku[editovat | editovat zdroj]
Čtení z časopisu Bedrník, téma Ekologicky ohleduplná ekonomie
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Heyne, P. (1990): Ekonomický styl myšlení, VŠE Praha, ISBN 80-7079-781-9.
- Jamieson, D. (2003): A Companion to Environmental Philosophy. Blackwell Publishing, Oxford ISBN 1-55786-910-3 (váz.) ISBN 1-4051-0659-X (brož.).
- Samuelson, P. A., Nordhaus, D. W. (1991): Ekonomie, Svoboda, Praha, ISBN 80-205-0494-X.
- Šauer, P., a kol. (1997): Úvod do ekonomiky životního prostředí, VŠE – učební text, Praha.
- Štěpánek, Z. (1997): Ekonomické souvislosti ochrany životního prostředí, UP – učební text, Olomouc, ISBN 80-7076-737-6.
- Tietenberg, T. (1992): Environmental and Natural Resource Economics, Harper Collins Publishers, N. Y.