Modernizační fond: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 187: | Řádek 187: | ||
*inteligentních systémů nakládání s odpady, | *inteligentních systémů nakládání s odpady, | ||
*optimalizace využití energie a vody. | *optimalizace využití energie a vody. | ||
== Předregistrační výzvy == | |||
Koncem ledna 2021 skončily tzv. předregistrační výzvy. Z vyhodnocení SFŽP vyplývá, že zájem projevilo přes 3 000 subjektů s více, než 9 000 projekty. | |||
* Celkové náklady na realizaci všech přihlášených projektů dosáhly 1 035,5 mld. Kč, z čehož 221 mld. Kč tvoří projekty v teplárenství, 73 mld. Kč v průmyslu a 741,5 mld. Kč jsou projekty obnovitelných zdrojů. | |||
* Největší zájem o projekty obnovitelných zdrojů byl ve '''Středočeském''' (1 194) a '''Moravskoslezském''' (1 082) kraji. | |||
* '''Nejvíce projektů''' obnovitelných zdrojů bylo přihlášeno v kategorii '''do 1 MW''' instalovaného výkonu - celkem 5 391 projektů. Elektrárny nad 1 MW byly přihlášeny v 3 833 projektech. | |||
* Mezi žádostmi o podporu obnovitelných zdrojů '''dominovaly fotovoltaické elektrárny'''. Nejvíce projektů počítalo '''s využitím střešních ploch a fasád''' (5 935), následovaly projekty pozemní fotovoltaiky (3 015) a také tzv. agrivoltaiky (818). | |||
* Zhruba 43 % projektů obnovitelných zdrojů '''počítá s bateriovým úložištěm'''. | |||
* Bylo podáno rovněž menší množství projektů zaměřených na větrné (256), malé vodní (177) a geotermální (38) elektrárny.<ref>{{Citace elektronického periodika | |||
| titul = Modernizační fond: V projektech za bilion je největší poptávka po podpoře malých obnovitelných zdrojů {{!}} Frank Bold | |||
| periodikum = frankbold.org | |||
| url = https://frankbold.org/zpravodaj/kategorie/aktualne/modernizacni-fond-v-projektech-za-bilion-je-nejvetsi-poptavka-po-podpore-malych-obnovitelnych-zdroj | |||
| jazyk = cs-CZ | |||
| datum přístupu = 2021-03-22 | |||
}}</ref> | |||
==Kritika Modernizačního fondu== | ==Kritika Modernizačního fondu== | ||
Řádek 197: | Řádek 213: | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
Komora OZE za diskriminační označila podobu programu č. 2 – Nové obnovitelné zdroje v energetice. Ten má z celkové částky fondu dostat téměř 39 procent, tedy zhruba 60 miliard korun. Podle komory je problém, že 60 procent alokace má být po tři roky určeno velkým energetickým společnostem spalujícím uhlí.<ref name=":0" | Komora OZE za diskriminační označila podobu programu č. 2 – Nové obnovitelné zdroje v energetice. Ten má z celkové částky fondu dostat téměř 39 procent, tedy zhruba 60 miliard korun. Podle komory je problém, že 60 procent alokace má být po tři roky určeno velkým energetickým společnostem spalujícím uhlí.<ref name=":0" /> | ||
==Odkazy== | ==Odkazy== | ||
Řádek 213: | Řádek 229: | ||
{{MAS}} | {{MAS}} | ||
[[Kategorie:MAS]] | |||
[[Kategorie:Ekonomické nástroje]] |
Aktuální verze z 22. 3. 2021, 07:42
Modernizační fond je určen na podporu udržitelných technologií a jako nástroj Zelené dohody pro Evropu. Je zřízen dle Směrnie 2003/87/ES na období 2021–2030. Umožní investice do modernizace energetických systémů a zlepšení energetické účinnosti.
V České republice byl pověřen implementací tohoto finančního nástroje Státní fond životního prostředí České republiky.
Modernizační fond čerpá prostředky zejména z monetizace 2 % celkového počtu emisních povolenek v systému EU ETS na období 2021–2030. Zaměřuje se v perspektivě udržitelných technologií na tyto prioritní oblasti:
- výroba a využití energie z obnovitelných zdrojů,
- energetická účinnost,
- zařízení pro akumulaci a distribuci energie.[1]
Alokace Modernizačního fondu[editovat | editovat zdroj]
Celková částka, která je dostupná pro Českou republiku při současných cenách emisních povolenek, je přibližně 150 miliard korun, což představuje 15,6 % celkových prostředků Modernizačního fondu.
Prostředky jsou příjmem Státního fondu životního prostředí ČR. Prostřednictvím Modernizačního fondu se využijí rovněž výnosy z povolenek podle čl. 10c odst. 4 směrnice 2003/87/ES (tzv. derogační povolenky) a 50 % výnosů z povolenek podle čl. 10 odst. 2 písm. b) směrnice 2003/87/ES (tzv. solidární povolenky).
Období čerpání prostředků z Modernizačního fondu v ČR[editovat | editovat zdroj]
Čerpání prostředků z Modernizačního fondu je možné do roku 2030. První standardní výzvy z Modernizačního fondu by měly být vypsány v dubnu 2021.[2]
Mechanismus nastavení implementace Modernizačního fondu, rozvržení jeho alokace do oblastí, které mají přispět k naplnění klimatických cílů České republiky, a další zastřešující informace jsou uvedeny v Obecném programovém dokumentu pro implementaci Modernizačního fondu v České republice.
Alokace Modernizačního fondu[editovat | editovat zdroj]
Alokace Modernizačního fondu do jednotlivých oblastí byly na začátku roku 2021 stanoveny takto:[3][4]
HEAT – Modernizace soustav zásobování tepelnou energií (26 %)[editovat | editovat zdroj]
Podporované jsou
Rekonstrukce nebo náhrada zdroje tepla se změnou palivové základny na:
- obnovitelné zdroje energie,
- energetické využití odpadu,
- zemní plyn,
- elektrickou energii (elektrokotel),
- odpadní teplo.
Rekonstrukce nebo náhrada zdroje tepla bez změny palivové základny (s výjimkou zdrojů spalujících tuhá fosilní paliva).
Rekonstrukce nebo výstavba nových tepelných rozvodů v rámci soustav zásobování tepelnou energií (SZTE).
RES+ – Nové obnovitelné zdroje v energetice (38,7 %)[editovat | editovat zdroj]
Podporovány jsou:
Instalace nových obnovitelných zdrojů energie (OZE) a prvků aktivního energetického hospodářství:
- fotovoltaické elektrárny (FVE),
- geotermální zdroje energie.
Instalace nových nebo modernizace stávajících OZE a prvků aktivního energetického hospodářství:
- větrné elektrárny (VTE),
- malé vodní elektrárny (MVE).
Podpora systémů akumulace elektrické energie (pouze jako součást projektu nového zdroje).
ENERG ETS – Zlepšení energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu v EU ETS (13,3 %)[editovat | editovat zdroj]
Podporovány jsou
Snížení konečné spotřeby energie anebo snížení emisí CO2 ve výrobním nebo zpracovatelském procesu, prostřednictvím:
- modernizace (rekonstrukce nebo náhrady) zařízení na výrobu energie pro vlastní spotřebu, vedoucí ke zvýšení její účinnosti,
- modernizace (rekonstrukce nebo náhrady), či změny konfigurace výrobních nebo zpracovatelských zařízení,
- realizace systémů využívajících odpadní teplo,
- realizace vodíkových aplikací,
- zavedení inovativních prvků řízení efektivního nakládání s energií (např. instalace systémů měření a regulace),
- zavádění nástrojů k optimalizaci provozu na základě monitoringu hodnocení spotřeby energie, včetně podpory implementace nástrojů energetického managementu.
ENERG – Zlepšení energetické účinnosti v podnikání (6 %)[editovat | editovat zdroj]
Podporovány jsou:
Opatření v energetických hospodářstvích podniků:
- využívání obnovitelných zdrojů energie a KVET pro pokrytí vlastní potřeby energie a pokrytí spotřeby energie v místě její výroby (mimo zdroje využívající emisně intenzivní paliva),
- modernizace a rekonstrukce zařízení na výrobu energie pro vlastní spotřebu vedoucí ke zvýšení její účinnosti,
- modernizace a rekonstrukce rozvodů elektřiny, plynu, tepla, chladu a stlačeného vzduchu za účelem zvýšení účinnosti,
- zavádění inovativních prvků řízení efektivního nakládání s energií (např. měření a regulace), zavádění nástrojů k optimalizaci provozu na základě monitoringu hodnocení spotřeby energie včetně podpory implementace nástrojů energetického managementu,
- akumulace všech forem energie v rámci instalací OZE nebo komplexních projektů pro zvyšování energetické účinnosti.
Modernizace soustav osvětlení podnikatelských areálů.
Využití odpadní energie (mimo zdroje využívající emisně intenzivní paliva).
Snižování energetické náročnosti/zvyšování energetické účinnosti výrobních a technologických procesů.
Snížení energetické náročnosti budov.
Zateplení obvodového pláště, výměna a renovace otvorových výplní, další stavební opatření mající prokazatelně vliv na energetickou náročnost budovy podle minimálních požadavků vyplývajících ze směrnice o energetické náročnosti budov (např. i osazení vnějších stínicích prvků).
Zvýšení energetické účinnosti technických zařízení budov (například větrání, klimatizace, šetrné chlazení, instalace vzduchotechniky s rekuperací odpadního tepla).
Zavádění inovativních prvků řízení v budovách (prvky řízení efektivního nakládání s energií např. měření a regulace, chytré systémy řízení osvětlení).
Prvky adaptace budov na změny klimatu respektující požadavky na kvalitu vnitřního prostředí (zelené střechy a fasády, využití dešťové a šedé vody, zavádění procesů související s optimalizací vodního hospodářství).
Vodíkové aplikace.
TRANSCom – Modernizace dopravy v podnikatelském sektoru (3,5 %)[editovat | editovat zdroj]
Podporovány jsou
Podpora čisté mobility výstavbou infrastruktury:
- výstavba a pořízení neveřejných dobíjecích/ čerpacích stanic pro vozidla s alternativním pohonem.
Podpora čisté mobility pořizováním:
- osobních, užitkových a nákladních silničních vozidel pro podnikání s alternativním pohonem (elektřina, vodík, bioCNG/LNG),
- drážních vozidel s alternativním pohonem (bioCNG/LNG, vodík, akumulátorové nebo s elektrickým přenosem výkonu z nepalivových OZE).
TRANSGov – Modernizace veřejné dopravy (5 %)[editovat | editovat zdroj]
Podporovány jsou:
Podpora čisté mobility výstavbou infrastruktury:
- výstavba dobíjecích stanic pro elektrobusy a bateriové trolejbusy veřejné dopravy,
- výstavba čerpacích/plnicích stanic pro vozidla veřejné dopravy s alternativním pohonem (vodík, bioCNG/LNG).
Podpora čisté mobility pořizováním:
- silničních vozidel veřejné dopravy s alternativním pohonem (elektřina, vodík, bioCNG/LNG),
- parciálních trolejbusů veřejné dopravy,
- osobních a užitkových vozidel s alternativním pohonem (elektřina, vodík, bioCNG/LNG),
- drážních vozidel s alternativním pohonem (bioCNG/LNG, vodík, akumulátorové nebo s elektrickým přenosem výkonu z bezemisních zdrojů) pro osobní dopravu.
ENERGov – Energetická účinnost ve veřejných budovách a infrastruktuře (4 %)[editovat | editovat zdroj]
Podporovány jsou:
- Snížení energetické náročnosti veřejných budov a veřejné infrastruktury.
- Snížení energetické náročnosti systémů technologické spotřeby energie.
- Výstavba nových veřejných budov, které budou splňovat parametry pro pasivní nebo plusové budovy.
- Výstavba a modernizace obnovitelných zdrojů energie pro veřejné budovy.
- Výstavba a modernizace obnovitelných zdrojů energie pro zajištění dodávek systémové energie ve veřejném sektoru.
- Zlepšení kvality vnitřního prostředí budovy.
- Zvýšení adaptability budov na změnu klimatu.
KOMUENERG – Komunitní energetika (1,5 %)[editovat | editovat zdroj]
Podporovány jsou:
- Podpora vzniku komunitních energetických společenství.
- Optimalizace konečné spotřeby energie.
- Výstavba komunitních elektráren, využívajících nepalivové OZE, s vlastní či pronajatou distribuční sítí vč. možnosti akumulace energie, inteligentních síťových a měřicích prvků, a optimalizace spotřeby energie.
- Výstavba komunitních výtopen a tepláren (možná též kombinovaná výroba elektřiny a tepla), využívajících OZE či DZE, vč. vybudování či rekonstrukce sítí SZT, a optimalizace spotřeby energie.
- Výstavba komunitních bioplynových stanic zpracovávajících ve společenství vytříděné bioodpady, vyprodukované průmyslové bioodpady, kaly z ČOV, či vedlejší zemědělskou produkci.
- Systémy využívající skládkové plyny.
- Systémy akumulace elektrické a tepelné energie.
- Zpracování a distribuce biomasy pro efektivní využití v SZT nebo v domovních kotlích, spojená i s rekonstrukcí (výměnou) zdrojů.
- Instalace systému aktivního hospodaření s energií (např. měření a regulace).
- Výstavba komunitních dobíjecích či plnicích stanic na energii/palivo vyprodukované v rámci společenství pro nízkoemisní vozidla aktivních spotřebitelů.
IGHTPUB – Modernizace soustav veřejného osvětlení (2 %)[editovat | editovat zdroj]
Podporovány jsou:
Rekonstrukce a modernizace soustav veřejného osvětlení.
Modernizace světelných zdrojů, svítidel a optimálního prostorového uspořádání a využití světelných míst.
Regulace světelného toku a zrovnoměrnění odběru proudů v jednotlivých fázích provozu soustavy veřejného osvětlení.
Automatizace, optimalizace řízení a monitorování provozu soustav veřejného osvětlení s cílem snížení spotřeby energie.
Související opatření umožňující budoucí zapojení soustav veřejného osvětlení do širší městské infrastruktury instalací inovativních technologických prvků, které mají pozitivní vliv na rozvoj, např.:
- alternativních pohonů v dopravě,
- instalaci prvků inteligentních dopravních systémů a optimalizaci dopravy,
- inteligentních systémů nakládání s odpady,
- optimalizace využití energie a vody.
Předregistrační výzvy[editovat | editovat zdroj]
Koncem ledna 2021 skončily tzv. předregistrační výzvy. Z vyhodnocení SFŽP vyplývá, že zájem projevilo přes 3 000 subjektů s více, než 9 000 projekty.
- Celkové náklady na realizaci všech přihlášených projektů dosáhly 1 035,5 mld. Kč, z čehož 221 mld. Kč tvoří projekty v teplárenství, 73 mld. Kč v průmyslu a 741,5 mld. Kč jsou projekty obnovitelných zdrojů.
- Největší zájem o projekty obnovitelných zdrojů byl ve Středočeském (1 194) a Moravskoslezském (1 082) kraji.
- Nejvíce projektů obnovitelných zdrojů bylo přihlášeno v kategorii do 1 MW instalovaného výkonu - celkem 5 391 projektů. Elektrárny nad 1 MW byly přihlášeny v 3 833 projektech.
- Mezi žádostmi o podporu obnovitelných zdrojů dominovaly fotovoltaické elektrárny. Nejvíce projektů počítalo s využitím střešních ploch a fasád (5 935), následovaly projekty pozemní fotovoltaiky (3 015) a také tzv. agrivoltaiky (818).
- Zhruba 43 % projektů obnovitelných zdrojů počítá s bateriovým úložištěm.
- Bylo podáno rovněž menší množství projektů zaměřených na větrné (256), malé vodní (177) a geotermální (38) elektrárny.[5]
Kritika Modernizačního fondu[editovat | editovat zdroj]
Hnutí DUHA kritizuje především malou podporu Komunitní energetiky v rámci Modernizačního fondu.[6]
Komora OZE za diskriminační označila podobu programu č. 2 – Nové obnovitelné zdroje v energetice. Ten má z celkové částky fondu dostat téměř 39 procent, tedy zhruba 60 miliard korun. Podle komory je problém, že 60 procent alokace má být po tři roky určeno velkým energetickým společnostem spalujícím uhlí.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Modernizační fond. www.sfzp.cz [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Česko je na změnu energetiky připravené, ukázal obrovský zájem o Modernizační fond. Začátkem dubna odstartují první ostré výzvy. www.sfzp.cz [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Česko kráčí k čistší energetice. Vláda schválila program pro Modernizační fond. www.sfzp.cz [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Programy podpory. www.sfzp.cz [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Modernizační fond: V projektech za bilion je největší poptávka po podpoře malých obnovitelných zdrojů | Frank Bold. frankbold.org [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. (česky)
- ↑ 6,0 6,1 Ekologové: Modernizační fond nedostatečně podporuje komunitní energetiku. oEnergetice.cz [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. (česky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Tato stránka vznikla, či byla výrazně rozšířena v rámci projektu „Udržitelný rozvoj na místní úrovni – propojení teorie a praxe“, podpořeného v letech 2019–2022 Technologickou agenturou České republiky. Podrobnosti o projektu.