Regionální nerovnosti v Česku: Porovnání verzí

V roce 2019 byla [[w:cs:Průměrná mzda#Medi%C3%A1n%20mezd|hrubá mediánová měsíční]] mzda v Česku 30 158 Kč, plat 36 433 Kč (zjednodušeně řečeno je plat vyplácen ve státní sféře a veřejné správě, mzda v nestátním sektoru).<ref>{{Citace elektronického periodika

V druhé polovině druhé dekády 21. století byla nezaměstnanost v Česku nízká, např. v roce 2019 se pohybovala v rozmezí od 1,9 % (Praha) po 4,4 % (Moravskoslezský kraj). V reakci na pandemii covid-19, hospodářský propad a protipandemická opatření nezaměstnanost roste. Aktuálně se pohybuje v rozmezí 3,2 % (Pardubický kraj) až 5,9 % (Karlovarský kraj) (viz Obrázek 2). Je zajímavé, že v Pardubickém kraji stoupla z původních 2,2 % pouze o 1 %, zatímco v Karlovarském kraji vzrostla z 2,7 % o 2,2 %.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika

Zásadním problémem Česka jsou exekuce, jejichž rozložení v rámci republiky je velmi nerovnoměrné. V roce 2019 bylo v exekuci průměrně 8,7 % občanů (tj. 775 tisíc). Nejmenší počty byly v krajích Vysočina (5,1 %) a ve Zlínském (5,3 %). Naopak nejvyšší v Ústeckém (16,7 %) a Karlovarském (16,3 %). Největší procento lidí v exekuci bylo v okresu Most (19,9 %) (viz Obr. 4). Mimo Ústecký a Karlovarský kraj jsou časté exekuce v periferních okresech, jako například Český Krumlov, Bruntál, Jeseník, ale také Ostrava-město nebo Karviná. Od roku 2017 dochází k poklesu množství exekucí.<ref>{{Citace elektronické monografie

Některé problémy [[:Kategorie:Ukazatele stavu prostředí|životního prostředí]] jsou ze své podstaty globální (například změna klimatu, i když i ta má regionálně odlišné příčiny a dopady), jiné se projevují lokálně velmi odlišně. Typickým příkladem je znečištění ovzduší. Zatímco ve velkých městech je zásadním znečišťovatelem automobilová doprava, v průmyslových oblastech továrny a další provozy, v menších sídlech se často jedná o lokální topeniště v rodinných domech. Imisní limity jsou překračovány nejvíce v Moravskoslezském kraji (viz Obr. 7). Naopak jih a jihozápad Čech jsou oblasti s nejmenšími problémy s kvalitou ovzduší.<ref>{{Citace elektronického periodika

Výrazně regionální charakter má například povrchová těžba hnědého uhlí v Sokolovské a Mostecké pánvi. Ta zcela přeměňuje ráz krajiny a jsou s ní spojeny hydrologické změny, hluková zátěž a znečištění ovzduší, vyšší koncentrace elektráren v regionech a dříve také bourání obcí, pod nimiž se nacházela ložiska hnědého uhlí.

OECD Better Live Index<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> srovnává velké množství dat o zdraví, službách, ekonomice, kulturním vyžití, sociálních problémech apod. a vytváří z nich index kvality života pro 206 obcí v Česku. Na prvních třech místech dle tohoto srovnání stojí Říčany, Praha a Slavkov u Brna. Na opačném konci srovnání pak Orlová, Karviná a Vítkov. Celkové srovnání potvrzuje geografické rozložení známé i z jiných indikátorů. Lepšího skóre dosahují obce ve vnitrozemí a v okolí krajských center, horšího pak obce v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji a obecně na periferiích.

Měřeno podle Hrubého domácího produktu, je ekonomicky nejvýznamnějším regionem Česka Praha. Velikost jejího HDP přepočteného na obyvatele byla 190 % průměru EU. Žádný jiný český region dle HDP průměru EU nedosáhl. Druhým nejlepším je Jihomoravský kraj s 88 % průměru EU. Většina krajů se pohybuje mezi 82 a 70 %, pouze Ústecký je na úrovni 65 % a Karlovarský 59 % průměru EU.<ref name=":0" />

Studie Demertzis a kol. (2019) ukazuje, že region Severozápad (Ústecký a Karlovarský kraj) vykazuje nižší hospodářský výkon a nižší míru konvergence vůči průměru EU, než jaká se očekávala. U ostatních českých krajů došlo k mírně vyšší konvergenci, než se očekávalo. V Jihomoravském kraji byla míra sbližování s průměrem EU nejvyšší (viz Obr. 9).