7 218
editací
Regionální nerovnosti v Česku: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
+ linky
(→Ukázky měření nerovností: refy) |
(+ linky) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
==Délka života== | ==Délka života== | ||
[[w:cs:Střední délka života|Střední délka života]] (tzv. naděje dožití) se v Česku za posledních 30 let výrazně zvýšila. Výrazné rozdíly lze pozorovat i při pohledu na jednotlivé kraje zvlášť (viz Obrázek 1). Nejvyšší naděje dožití u žen je v [[w:cs:Praha|Praze]] a [[w:cs:Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]], u mužů pak na [[w:cs:Kraj Vysočina|Vysočině]] a taktéž v Praze. Naopak nejnižší je v [[w:cs:Ústecký kraj|Ústeckém]], [[w:cs:Karlovarský kraj|Karlovarském]] a [[w:cs:Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském]] kraji.<ref>{{Citace elektronického periodika | |||
| titul = Naděje dožití aneb kolika let se můžeme dožít v našem kraji? {{!}} ČSÚ v Ústí nad Labem | | titul = Naděje dožití aneb kolika let se můžeme dožít v našem kraji? {{!}} ČSÚ v Ústí nad Labem | ||
| periodikum = www.czso.cz | | periodikum = www.czso.cz | ||
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
==Příjmy== | ==Příjmy== | ||
V roce 2019 byla hrubá mediánová měsíční mzda v Česku 30 158 Kč, plat 36 433 Kč (zjednodušeně řečeno je plat vyplácen ve státní sféře a veřejné správě, mzda v nestátním sektoru).<ref>{{Citace elektronického periodika | V roce 2019 byla [[w:cs:Průměrná mzda#Medi%C3%A1n%20mezd|hrubá mediánová měsíční]] mzda v Česku 30 158 Kč, plat 36 433 Kč (zjednodušeně řečeno je plat vyplácen ve státní sféře a veřejné správě, mzda v nestátním sektoru).<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| titul = Medián hrubé měsíční mzdy v jednotlivých krajích za rok 2019 podle sféry, pohlaví a věku | | titul = Medián hrubé měsíční mzdy v jednotlivých krajích za rok 2019 podle sféry, pohlaví a věku | ||
| periodikum = ISPV informační systém o průměrném výdělku | | periodikum = ISPV informační systém o průměrném výdělku | ||
| Řádek 39: | Řádek 39: | ||
==Nezaměstnanost a dojíždění za prací== | ==Nezaměstnanost a dojíždění za prací== | ||
V druhé polovině druhé dekády 21. století byla nezaměstnanost v Česku nízká, např. v roce 2019 se pohybovala v rozmezí od 1,9 % (Praha) po 4,4 % (Moravskoslezský kraj). V reakci na pandemii covid-19, hospodářský propad a protipandemická opatření nezaměstnanost roste. Aktuálně se pohybuje v rozmezí 3,2 % (Pardubický kraj) až 5,9 % (Karlovarský kraj) (viz Obrázek 2). Je zajímavé, že v Pardubickém kraji stoupla z původních 2,2 % pouze o 1 %, zatímco v Karlovarském kraji vzrostla z 2,7 % o 2,2 %.<ref>{{Citace elektronického periodika | V druhé polovině druhé dekády 21. století byla nezaměstnanost v Česku nízká, např. v roce 2019 se pohybovala v rozmezí od 1,9 % (Praha) po 4,4 % (Moravskoslezský kraj). V reakci na pandemii covid-19, hospodářský propad a protipandemická opatření nezaměstnanost roste. Aktuálně se pohybuje v rozmezí 3,2 % (Pardubický kraj) až 5,9 % (Karlovarský kraj) (viz Obrázek 2). Je zajímavé, že v Pardubickém kraji stoupla z původních 2,2 % pouze o 1 %, zatímco v Karlovarském kraji vzrostla z 2,7 % o 2,2 %.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika | ||
| titul = 31-2. Vybrané ukazatele krajů (NUTS 3) v roce 2019 | | titul = 31-2. Vybrané ukazatele krajů (NUTS 3) v roce 2019 | ||
| vydavatel = ČSÚ | | vydavatel = ČSÚ | ||
| Řádek 139: | Řádek 139: | ||
==Konvergence s EU== | ==Konvergence s EU== | ||
Měřeno podle Hrubého domácího produktu, je ekonomicky nejvýznamnějším regionem Česka Praha. Velikost jejího HDP přepočteného na obyvatele byla 190 % průměru EU. Žádný jiný český region dle HDP průměru EU nedosáhl. Druhým nejlepším je Jihomoravský kraj s 88 % průměru EU. Většina krajů se pohybuje mezi 82 a 70 %, pouze Ústecký je na úrovni 65 % a Karlovarský 59 % průměru EU | Měřeno podle Hrubého domácího produktu, je ekonomicky nejvýznamnějším regionem Česka Praha. Velikost jejího HDP přepočteného na obyvatele byla 190 % průměru EU. Žádný jiný český region dle HDP průměru EU nedosáhl. Druhým nejlepším je Jihomoravský kraj s 88 % průměru EU. Většina krajů se pohybuje mezi 82 a 70 %, pouze Ústecký je na úrovni 65 % a Karlovarský 59 % průměru EU.<ref name=":0" /> | ||
Studie Demertzis a kol. (2019) ukazuje, že region Severozápad (Ústecký a Karlovarský kraj) vykazuje nižší hospodářský výkon a nižší míru konvergence vůči průměru EU, než jaká se očekávala. U ostatních českých krajů došlo k mírně vyšší konvergenci, než se očekávalo. V Jihomoravském kraji byla míra sbližování s průměrem EU nejvyšší (viz Obr. 9). | Studie Demertzis a kol. (2019) ukazuje, že region Severozápad (Ústecký a Karlovarský kraj) vykazuje nižší hospodářský výkon a nižší míru konvergence vůči průměru EU, než jaká se očekávala. U ostatních českých krajů došlo k mírně vyšší konvergenci, než se očekávalo. V Jihomoravském kraji byla míra sbližování s průměrem EU nejvyšší (viz Obr. 9). | ||
| Řádek 146: | Řádek 146: | ||
===Související články (na Enviwiki)=== | ===Související články (na Enviwiki)=== | ||
* [[Regionální rozvoj]] | |||
* [[Strategie regionálního rozvoje České republiky 2021+]] | *[[Regionální rozvoj]] | ||
*[[Strategie regionálního rozvoje České republiky 2021+]] | |||
==Reference – citované== | ==Reference – citované== | ||
| Řádek 169: | Řádek 170: | ||
==Poznámky== | ==Poznámky== | ||
== Odkazy == | ==Odkazy== | ||
=== Reference === | ===Reference=== | ||
<references /> | <references /> | ||