Krajina: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
m (doplněny linky)
 
(Není zobrazeno 21 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
== Úvod ==
Krajina je ucelený systém, jehož popis v sobě propojuje problematiku mnoha oborů. V krajině na sebe působí přírodní a člověkem utvářené složky. Sousedící ekosystémy jsou vazbami propojeny do vyšších systémů a navzájem se ovlivňují i na velikou vzdálenost. Pro člověka je krajina prostorem, kde chce realizovat širokou paletu potřeb – od získávání potravy a materiálu pro oděv a obydlí, stavbu sídel, po rekreaci a estetické zážitky, inspiraci. Aby mohly být uspokojovány tyto různorodé potřeby zároveň, nelze krajinu využívat živelně.
Krajina je ucelený systém, jehož popis v sobě propojuje problematiku mnoha oborů. V krajině na sebe působí přírodní a člověkem utvářené složky. Sousedící ekosystémy jsou vazbami propojeny do vyšších systémů a navzájem se ovlivňují i na velikou vzdálenost. Pro člověka je krajina prostorem, kde chce realizovat širokou paletu potřeb – od získávání potravy a materiálu pro oděv a obydlí, stavbu sídel, po rekreaci a estetické zážitky, inspiraci. Aby mohly být uspokojovány tyto různorodé potřeby zároveň, nelze krajinu využívat živelně.


Neuváženým zásahům, které by mohly mít na krajinu negativní a nevratné důsledky, mají předcházet nástroje k plánování využití krajiny (územní plánování, pozemkové úpravy) a k její ochraně (územní systémy ekologické stability, chráněné oblasti, NATURA 2000).  
Neuváženým zásahům, které by mohly mít na krajinu negativní a nevratné důsledky, mají předcházet nástroje k plánování využití krajiny (územní plánování, pozemkové úpravy) a k její ochraně (územní systémy ekologické stability, chráněné oblasti, [[Natura 2000]]).  


== Otázky a možné odpovědi ==
==Otázky a možné odpovědi==
Jak lze poznat, jestli je krajina dostatečně chráněna, správně využívána, anebo zda procesy, které se v ní dějí, nenarušují její základní funkce?
Jak lze poznat, jestli je krajina dostatečně chráněna, správně využívána, anebo zda procesy, které se v ní dějí, nenarušují její základní funkce?
*Prvním vodítkem je skutečnost, že krajina je propojeným souborem ekosystémů. Plně funkční krajina se skládá ze zdravých ekosystémů; navíc platí, že krajina jako celek je tak silná, jak silný je její nejslabší článek. Předpokládáme, že ekosystém je takzvaně ekologicky stabilní, pokud je víceméně přirozený, člověkem neovlivněný. Jestliže člověk působí na ekosystémy negativními důsledky svých činností, ekologická stabilita klesá s mírou těchto zásahů.  
 
*Prvním vodítkem je skutečnost, že krajina je propojeným souborem [[ekosystém|ekosystémů]]. Plně funkční krajina se skládá ze zdravých ekosystémů; navíc platí, že krajina jako celek je tak silná, jak silný je její nejslabší článek. Předpokládáme, že ekosystém je takzvaně ekologicky stabilní, pokud je víceméně přirozený, člověkem neovlivněný. Jestliže člověk působí na ekosystémy negativními důsledky svých činností, ekologická stabilita klesá s mírou těchto zásahů.
*Pokud je dostatečně velká část krajiny ekologicky stabilní, má to příznivý vliv na stav celé krajiny. Slovo „dostatečný“ se dá charakterizovat různými způsoby. V podstatě to znamená, že přirozené, člověkem neovlivněné ekosystémy v ní musí být zastoupeny v celé šíři svých druhů (lesy, louky, mokřady) a musí být propojeny v kvalitní síti tak, aby spolu jednotlivé součásti sítě měly spojení, mohly interagovat. Taková krajina si potom uchovává schopnost vrátit se do původního stavu, pokud by na ni negativní vlivy lidských aktivit přestaly působit.
*Pokud je dostatečně velká část krajiny ekologicky stabilní, má to příznivý vliv na stav celé krajiny. Slovo „dostatečný“ se dá charakterizovat různými způsoby. V podstatě to znamená, že přirozené, člověkem neovlivněné ekosystémy v ní musí být zastoupeny v celé šíři svých druhů (lesy, louky, mokřady) a musí být propojeny v kvalitní síti tak, aby spolu jednotlivé součásti sítě měly spojení, mohly interagovat. Taková krajina si potom uchovává schopnost vrátit se do původního stavu, pokud by na ni negativní vlivy lidských aktivit přestaly působit.
*Krajina má být nejen ekologicky stabilní, má plnit také estetické funkce. Její estetická hodnota je nenahraditelná, vnímáme ji zejména tehdy, když se uchylujeme do určitého prostředí za odpočinkem a rekreací. Pro tyto hodnoty existuje také legislativní pojem: krajinný ráz. Týká se hlavně venkovské krajiny, ale nachází svůj ekvivalent i ve městě – v jeho dobové atmosféře a rázovitosti.
*Krajina má být nejen ekologicky stabilní, má plnit také estetické funkce. Její estetická hodnota je nenahraditelná, vnímáme ji zejména tehdy, když se uchylujeme do určitého prostředí za odpočinkem a rekreací. Pro tyto hodnoty existuje také legislativní pojem: [[krajinný ráz]]. Týká se hlavně venkovské krajiny, ale nachází svůj ekvivalent i ve městě – v jeho dobové atmosféře a rázovitosti.
 
==Odkazy==
===Témata===


== Témata ==
*[[Evropská úmluva o krajině]]
*[[Jak vykládat krajinu?]]
*[[Pojetí termínu krajina]]
*[[Ekologická únosnost krajiny]]
*[[Ekologická únosnost krajiny]]
*[[Územní systémy ekologické stability krajiny]]  
*[[Územní systémy ekologické stability krajiny]]
*[[Krajinný ráz]]
*[[Krajinná matrice]]
 
===Příklady pro výuku===


== Příklady pro výuku ==
*Čtení o současných krajinných změnách a historickém pohledu na šíření rostlinných druhů: Pokorný, P., Sádlo, J. (2004): Barunčino znovunabyté panenství. Zelení cizinci a nové krajiny 6. Vesmír 83, 461, 2004/8. In: http://casopis.vesmir.cz/clanek/baruncino-znovunabyte-panenstvi
*Čtení o současných krajinných změnách a historickém pohledu na šíření rostlinných druhů: Pokorný, P., Sádlo, J. (2004): Barunčino znovunabyté panenství. Zelení cizinci a nové krajiny 6. Vesmír 83, 461, 2004/8. In: http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=5986
*Čtení z časopisu Bedrník, téma [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Krajina.pdf Evropská úmluva o krajině]
*Čtení z časopisu Bedrník, téma [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Krajina Evropská úmluva o krajině]
*[[Praktické náměty k výuce o krajině]]
*[[Praktické náměty k výuce o krajině]]


== Odkazy ==
===Zdroje===
 
*Tvář naší země, reprezentativní konference o krajině v Česku 2001, 2002, 2005 – http://prokrajinu.cz/ARCHIV/
*4. ročník Tvář naší země 2008 http://www.prokrajinu.cz/konference/
*Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích –  http://www.vukoz.cz/web.nsf/index.html
*Igor Míchal: Kulturně historická východiska postojů ke krajině: divočina – obdělaná zem – město; proměny vztahů – http://www1.osu.cz/home/macha/texty/michal-divocina.htm
*Institut pro strukturální politiku (IREAS), rubrika Krajina a sídla; výzkumy, diskuse; nejnověji v říjnu 2005 konference Česká krajina, efektivita péče a obnovy a význam Evropské úmluvy o krajině  – http://www.ireas.cz/index.php?pg=projekty


===Související stránky===
===Související stránky===
*[[Zemědělství]]
*[[Zemědělství]]
*[[Lesnictví]]
*[[Lesnictví]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Ochrana přírody]]


== Zdroje ==
===Literatura===
*Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve státní správě, Agentura ochrany přírody a krajiny: In: http://www.nature.cz/krajina_cz.htm
*Evropská úmluva o krajině, oficiální stránky – http://www.coe.int/T/E/Cultural_Co-operation/Environment/Landscape/
*Evropská úmluva o krajině, česky – http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/umluva_krajina
*Časopis Naturopa – http://www.coe.int/T/E/Cultural_Co-operation/Environment/Resources/Naturopa_Magazine/
*Správa ochrany přírody ČR, odkazy na stránky jednotlivých CHKO – http://www.ochranaprirody.cz/
*Atlas krajiny ČR, odkazy na národní atlasy krajiny v mnoha zemích světa – http://www.atlaskrajiny.info/content.php?content.4
*Tvář naší země, reprezentativní konference o krajině v Česku 2001, 2002, 2005 – http://prokrajinu.cz/vybor/0konference.html
*Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích –  http://www.vukoz.cz/web.nsf/index.html
*Igor Míchal: Kulturně historická východiska postojů ke krajině: divočina – obdělaná zem – město; proměny vztahů – http://www1.osu.cz/home/macha/texty/michal-divocina.htm
*Institut pro strukturální politiku (IREAS), rubrika Krajina a sídla; výzkumy, diskuse; nejnověji v říjnu 2005 konference Česká krajina, efektivita péče a obnovy a význam Evropské úmluvy o krajině  – http://www.ireas.cz/index.php?pg=projekty


== Odkazy ==
=== Literatura ===
*Cílek, V. (2002): Krajiny vnitřní i vnější. Dokořán, Praha. Kniha nabízí nové pohledy na krajinu, jako na klíčový pojem přelomu století v přírodních i humanitních vědách.
*Cílek, V. (2002): Krajiny vnitřní i vnější. Dokořán, Praha. Kniha nabízí nové pohledy na krajinu, jako na klíčový pojem přelomu století v přírodních i humanitních vědách.
*Internetová verze knihy V. Cílka, P. Mudry, V. Ložka a kol. (2004 ) [http://krajina.kr-stredocesky.cz Vstoupit do krajiny] Praha : Dokořán.
*Internetová verze knihy V. Cílka, P. Mudry, V. Ložka a kol. (2004 ) [http://krajina.kr-stredocesky.cz Vstoupit do krajiny] Praha : Dokořán.
*Forman, R.T.T. – Godron, M. (1993): Krajinná ekologie. Academia, Praha.
*Forman, R.T.T. – Godron, M. (1993): Krajinná ekologie. Academia, Praha.
*Forman, R.T.T. – Godron, M. (1995): Land Mosaics. The ecology of Landscape and Regions. Cambridge University Press, Cambridge (UK). Obě knihy výše zmíněných autorů jsou klasickým dílem krajinné ekologie – nauky, která se zabývá funkcí krajiny.
*Forman, R.T.T. – Godron, M. (1995): Land Mosaics. The ecology of Landscape and Regions. Cambridge University Press, Cambridge (UK). Obě knihy výše zmíněných autorů jsou klasickým dílem krajinné ekologie – nauky, která se zabývá funkcí krajiny.
*Gojda, M. (2000): Archeologie krajiny. Academia, Praha.  
*Gojda, M. (2000): Archeologie krajiny. Academia, Praha.
*Hájek, P. ed. (2002): Krajina zevnitř. Malá Skála, Praha.
*Hájek, P. ed. (2002): Krajina zevnitř. Malá Skála, Praha.
*Herber V. ''KRAJINNÁ EKOLOGIE''. MU Brno. Dostupné na URL (18.10.2006): http://www.herber.webz.cz/www-krajinna_ekologie/index.html
*Herber V. ''KRAJINNÁ EKOLOGIE''. MU Brno. Dostupné na URL (18.10.2006): http://www.herber.webz.cz/www-krajinna_ekologie/index.html
Řádek 57: Řádek 57:
*Míchal, I. (1996): Ekologická stabilita. Veronica, Brno. Odborná kniha, která analyzuje skladbu, funkce a vývoj krajiny.
*Míchal, I. (1996): Ekologická stabilita. Veronica, Brno. Odborná kniha, která analyzuje skladbu, funkce a vývoj krajiny.


{{upravit}}
===Externí odkazy===
 
* {{en}} [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/heritage/Landscape/default_en.asp Evropská úmluva o krajině, oficiální stránky]
* {{en}} GIS jako nástroj posuzování udržitelnosti, online, citováno 2009-05-05, dostupné na http://www.esri.com/library/bestpractices/sustainable-development.pdf
* {{cs}} Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve státní správě, Agentura ochrany přírody a krajiny: In: http://www.czp.cuni.cz/knihovna/hodnoceni_kr_razu.pdf
* {{cs}} Evropská úmluva o krajině – http://www.mzp.cz/cz/evropska_umluva_o_krajine_biodiverzita
* {{en}} Časopis Naturopa – http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/resources/publications/naturopa_en.asp
* {{cs}} Správa ochrany přírody ČR, odkazy na stránky jednotlivých CHKO – http://www.ochranaprirody.cz/
*{{wikipedia cs p|Krajina}}
 
*{{wikipedia en|Landscape}}
 
{{jdl}}


[[Kategorie:Dopady na ekosystémy]] [[Kategorie:Biosféra]] [[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]] [[Kategorie:Využití území]]
[[Kategorie:Dopady na ekosystémy]]  
[[Kategorie:Biosféra]]  
[[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]]  
[[Kategorie:Využití území]]
[[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]]
[[Kategorie:Krajina]]
[[Kategorie:Projekt Udržitelný rozvoj na místní úrovni]]

Aktuální verze z 16. 2. 2021, 09:33

Krajina je ucelený systém, jehož popis v sobě propojuje problematiku mnoha oborů. V krajině na sebe působí přírodní a člověkem utvářené složky. Sousedící ekosystémy jsou vazbami propojeny do vyšších systémů a navzájem se ovlivňují i na velikou vzdálenost. Pro člověka je krajina prostorem, kde chce realizovat širokou paletu potřeb – od získávání potravy a materiálu pro oděv a obydlí, stavbu sídel, po rekreaci a estetické zážitky, inspiraci. Aby mohly být uspokojovány tyto různorodé potřeby zároveň, nelze krajinu využívat živelně.

Neuváženým zásahům, které by mohly mít na krajinu negativní a nevratné důsledky, mají předcházet nástroje k plánování využití krajiny (územní plánování, pozemkové úpravy) a k její ochraně (územní systémy ekologické stability, chráněné oblasti, Natura 2000).

Otázky a možné odpovědi[editovat | editovat zdroj]

Jak lze poznat, jestli je krajina dostatečně chráněna, správně využívána, anebo zda procesy, které se v ní dějí, nenarušují její základní funkce?

  • Prvním vodítkem je skutečnost, že krajina je propojeným souborem ekosystémů. Plně funkční krajina se skládá ze zdravých ekosystémů; navíc platí, že krajina jako celek je tak silná, jak silný je její nejslabší článek. Předpokládáme, že ekosystém je takzvaně ekologicky stabilní, pokud je víceméně přirozený, člověkem neovlivněný. Jestliže člověk působí na ekosystémy negativními důsledky svých činností, ekologická stabilita klesá s mírou těchto zásahů.
  • Pokud je dostatečně velká část krajiny ekologicky stabilní, má to příznivý vliv na stav celé krajiny. Slovo „dostatečný“ se dá charakterizovat různými způsoby. V podstatě to znamená, že přirozené, člověkem neovlivněné ekosystémy v ní musí být zastoupeny v celé šíři svých druhů (lesy, louky, mokřady) a musí být propojeny v kvalitní síti tak, aby spolu jednotlivé součásti sítě měly spojení, mohly interagovat. Taková krajina si potom uchovává schopnost vrátit se do původního stavu, pokud by na ni negativní vlivy lidských aktivit přestaly působit.
  • Krajina má být nejen ekologicky stabilní, má plnit také estetické funkce. Její estetická hodnota je nenahraditelná, vnímáme ji zejména tehdy, když se uchylujeme do určitého prostředí za odpočinkem a rekreací. Pro tyto hodnoty existuje také legislativní pojem: krajinný ráz. Týká se hlavně venkovské krajiny, ale nachází svůj ekvivalent i ve městě – v jeho dobové atmosféře a rázovitosti.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Témata[editovat | editovat zdroj]

Příklady pro výuku[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cílek, V. (2002): Krajiny vnitřní i vnější. Dokořán, Praha. Kniha nabízí nové pohledy na krajinu, jako na klíčový pojem přelomu století v přírodních i humanitních vědách.
  • Internetová verze knihy V. Cílka, P. Mudry, V. Ložka a kol. (2004 ) Vstoupit do krajiny Praha : Dokořán.
  • Forman, R.T.T. – Godron, M. (1993): Krajinná ekologie. Academia, Praha.
  • Forman, R.T.T. – Godron, M. (1995): Land Mosaics. The ecology of Landscape and Regions. Cambridge University Press, Cambridge (UK). Obě knihy výše zmíněných autorů jsou klasickým dílem krajinné ekologie – nauky, která se zabývá funkcí krajiny.
  • Gojda, M. (2000): Archeologie krajiny. Academia, Praha.
  • Hájek, P. ed. (2002): Krajina zevnitř. Malá Skála, Praha.
  • Herber V. KRAJINNÁ EKOLOGIE. MU Brno. Dostupné na URL (18.10.2006): http://www.herber.webz.cz/www-krajinna_ekologie/index.html
  • Lipský, Z., Kovář, P. (2002): Regionální organizace IALE České republiky. Zivotne prostredie Rok : 2002, Cislo: 2 . Vydavatel: Ustav krajinnej ekologie SAV Bratislava.
  • kolektiv autorů (1999): Letem českým světem. Jaroslav Bárta Studio JB, Lomnice nad Popelkou. Kniha fotografií krajiny pořízených s odstupem sta let ze stejných stanovišť. Fotografie jsou doprovázeny texty se základními informacemi a faktografickými údaji vztahujícími se k roku 1898 a 1998.
  • kolektiv autorů (2001): Tvář naší země - Krajina domova. Sborník z konference Tvář naší země - Krajina domova (21. - 23. února 2001). Jaroslav Bárta Studio JB, Lomnice nad Popelkou. Sborník obsahuje odborné texty k tématům sborníků: Krajina jako přírodní prostor, Krajina jako kulturní prostor, Duchovní rozměry krajiny, Umělecká reflexe, Krajina z pohledu dnešních uživatelů, Krajina v ohrožení.
  • kolektiv autorů (2002): Tvář naší země - Krajina domova. Sborník z 2. konference Tvář naší země - Krajina domova (8. - 10. října 2002). Jaroslav Bárta Studio JB, Lomnice nad Popelkou. Komplet zahrnuje části Úvodní sborník, Venkov jako sociální prostor, Krajina jako kulturní prostor, Člověk jako krajinotvorný činitel, Krajina jako politikum, Ochrana krajiny, Rehabilitace krajiny a Dodatky.
  • Lipský, Z. (1999): Krajinná ekologie pro studenty geografických oborů. Karolinum, Praha. Skriptum stručně a výstižně pojednávající o krajinné ekologii.
  • Ložek, V. – Cílek, V. – Kubíková, J. (2003): Střední Čechy. Příroda, člověk, krajina. Dokořán, Praha. Kniha si všímá nejen živé a neživé přírody středních Čech, ale i postavení člověka v krajině a hledání genia loci.
  • Míchal, I. (1996): Ekologická stabilita. Veronica, Brno. Odborná kniha, která analyzuje skladbu, funkce a vývoj krajiny.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


  • Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Landscape na anglické Wikipedii.
Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Krajina&oldid=25245“