Slaměný dům: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
VizuálníWikitext
m (added Category:Komunity using HotCat)
 
Řádek 58: Řádek 58:
[[Kategorie:Zelená budova - použité materiály]]
[[Kategorie:Zelená budova - použité materiály]]
[[Kategorie:Životní styl]]
[[Kategorie:Životní styl]]
[[Kategorie:Komunity]]


{{licence cc|Brůna, Josef}}
{{licence cc|Brůna, Josef}}

Aktuální verze z 1. 12. 2020, 12:52

Na stavbu slaměného domu je použita namísto zdiva sláma, respektive se na sebe skládají balíky slisované slámy. Výhodou je šetrnost materiálu vůči životnímu prostředí, a to především vzhledem k jeho výrobě. Díky výborným tepelně izolačním vlastnostem slámy splňují slaměné domy podmínky pro nízkoenergetické domy a některé i pro domy pasivní.[1]

Příklad slaměného domu s dřevěnou konstrukcí


Sláma jako stavební materiál[editovat | editovat zdroj]

Příklad slaměného domu s dřevěnou konstrukcí

Sláma představuje levnější alternativu materiálu při malém snížení kvality. K jejím výhodám patří snadná tvarovatelnost do požadované podoby, čímž nabízí více možností pro řešení vizuální stránky stavby (například oblé rohy). Spolu s ekologičností vedou tyto dva aspekty k tomu, že je sláma vyhledávána „nadšenci – samostaviteli“. Nespornou výhodou slámy jsou též nízké pořizovací náklady. Při využití místních surovin - dřeva, slámy a jílu - lze hrubou stavbu domu o 100 m2 pořídit za 150 000 Kč.[2] Nejedná se však o nějaký módní výsřelek. Sláma jako stavební materiál se využívá minimálně od středověku.

Požární bezpečnost[editovat | editovat zdroj]

Slisované balíky díky nízkému obsahu kyslíku splňují požární normy. [3]

Hygiena[editovat | editovat zdroj]

Čistá sláma není alergenní. Je třeba dbát na ochranu před vlhkostí, která by mohla zapříčinit vznik plísní. [3] Hliněné zdi ve spojení se slámou představují dobrý regulátor přirozené vzdušné vlhkosti a pomáhají udržovat stabilní teplotu. To vytváří příjemné prostředí pro život. Díky nepřítomnosti chemikálií je i vnitřní prostředí těchto budov čistší. [2]

Typy konstrukcí[editovat | editovat zdroj]

Detail samonosné konstrukce
  • Samonosná konstrukce

Lisované slámové balíky tvoří celou konstrukci domu, na níž spočívá většinou dřevěná konstrukce střechy. Důležité je předem spočítat hmotnost střechy a přizpůsobit jí nosnost stěn - tloušťku a tvar.[2]

  • Dřevěná konstrukce

Jednodušší variantou je dřevěná konstrukce s výplněmi ze slaměných balíků. Často se používá kulatina, která se k těmto domům výborně hodí a je navíc levnější a ekologičtější, jelikož lze využít i tenčích stromů. [1][2]

  • Lisovaná sláma

Naprosto odlišný typ konstrukce i typu domů přestavují tzv. vláknité desky. Poprvé byly použity ve Velké Británii již v 50. letech 20. století. [4] Jedná se o desky podobné sádrokartonu. Z hlediska požární bezpečnosti jsou ještě příznivější než běžné materiály. Neobsahují totiž žádný kyslík ani neuvolňují hořlavé výpary, na rozdíl od jiných panelů. Vyrábějí se za vysoké teploty a tlaku v tloušťce 6 cm. Lze je použít jako materiál na stavbu domu, nebo i do stávajících domů pro vestavby apod.[4]

Průběh stavby[editovat | editovat zdroj]

Aplikace vnějšího pláště

Postup stavby ekologického slaměného domu samostaviteli:[2]. Na základech, které jsou nejčastěji z místních surovin - kameny, mořské škeble apod., je postavena dřevěná konstrukce včetně střechy, která následně chrání slámové balíky před deštěm během stavby. Voda by mohla způsobit vznik plísní nebo nastartovat proces rozkladu. Suché balíky degradují stejně pomalu jako dřevo. často se používají tzv. Zelené střechy. Hranaté svázané slámové balíky jsou pokládány na sebe, případně vyztužovány dřevem. Slaměná konstrukce se někdy balí do kovového pletiva, které chrání slámu před hlodavci. Následuje oboustranné pokrytí směsí jílu a hlíny většinou dle místních podmínek. Pro větší tvrdost je přidávána koňská mrva. Povrch je upravován ručně. Ve vlhčích podmínkách se venkovní stěna obkládá dřevem, které chrání stěny před vlhkostí. Důležitý je též velký přesah střechy, aby hliněný plášť nebyl zbytečně rozpouštěn. Pod okny se plášť natírá lněným olejem, který má hydrofobní účinky.[1]

Sociální aspekt[editovat | editovat zdroj]

"Slaměné stavitelství" má také silný sociální aspekt - vzniká vzájemně se podporující komunita stavitelů (výpomoc při stavbě, výměna zkušeností atd.). Slaměné konstrukce se proto často používají v Ekovesnicích a Ekokomunitách. Dnes jsou populární workshopy na kterých se účastníci učí jak stavět slaměné domy a zároveň jeden postaví. Ve skupině 30 lidí lze celou hrubou stavbu postavit za 2-3 týdny. [2]

Témata[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 Janus Martin Jørgensen - dánský expert na energii v budovách firmy EnergiTjenesten - Dánský Energetický Servis; samostavitel slaměného domu- osobní sdělení 2008
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 Steen Møller -dánský stavitel domů ze slámy a organizátor stavebních kurzů- osobní sdělení 2008
  3. ↑ 3,0 3,1 Brotánek A., Dům ze slámy - Tradiční technologie budoucnosti, HOME, 5.5.2007 http://bydleni.lidovky.cz/dum-ze-slamy-tradicni-technologie-budoucnosti-fqe-/home-stavba.asp?c=A070503_103700_home-stavba_byt [Citováno 2008-11-21]
  4. ↑ 4,0 4,1 Barochová P., Dům ze slámy: rychlé a levné bydlení, iDNES.cz, 2.6.2008, http://bydleni.idnes.cz/dum-ze-slamy-rychle-a-levne-bydleni-dtq-/stavba.asp?c=A080528_233236_rodinne_domy_pet [Citováno 2008-11-21]

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

ikona
Autor(ři): Brůna, Josef .
Správná citace této stránky dle normy ISO 690-2: Brůna, Josef . Slaměný dům [online]. Enviwiki, ; [citováno 21. 11.. 2024 ]. On-line získáno: <https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Slam%C4%9Bn%C3%BD_d%C5%AFm&oldid=24820>
Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Slaměný_dům&oldid=24820“