Ekokomunity: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
mBez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 22 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
__NOTOC__
Ekokomunita je komunita založená na společné snaze všech členů o trvale udržitelný život v souladu s přírodou. Často je do značné míry nezávislá na zbytku společnosti. [[Soubor:ekokomunity1.jpg|thumb|upright=2.8|Celkový pohled na ekokomunitu u dásnké obce Hjortshøj]]


==Definice==
==Komunity==
Obecná definice komunity dle české wikipedie
'''Komunita''' (z lat. ''cum'' – spolu, mezi sebou a ''munere'' – darovat) je společenství živých bytostí, které sdílejí určitou oblast (omezenou prostorově, jejich společnými zájmy apod.). Jednotlivé živé bytosti mohou být rostliny, zvířata nebo lidé, kteréhokoliv druhu nebo velikosti. <ref>Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Komunita [online]. c2008 [Citováno 2009-01-11]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Komunita&oldid=3391580 </ref>
'''Komunita''' (z lat. cum – spolu, mezi sebou a munere – darovat) je společenství živých bytostí, které sdílejí určitou oblast (omezenou prostorově, jejich společnými zájmy apod). Jednotlivé živé bytosti mohou být rostliny, zvířata nebo lidé, kteréhokoliv druhu nebo velikosti. <ref>[[wikipedia:cs:komunita|Komunita]]</ref>
Ze sociologického pohledu je komunita vnímána jako společenství lidí, snažících se žít alternativním způsobem života mimo hlavní proud společnosti.<ref>Poldervaart, S. (2001): The Concepts of Utopianism, Modernism and Postmodernism,
Community and Sustainability. In: S. Poldervaart, H. Jansen & B. Kesler, ed., Contemporary Utopian Struggles. Communities between Modernism and Postmodernism, s.11–30. Amsterdam: Aksant Academic Publishers.
</ref>  


V dnešní době je komunita z pohledu lidské společnosti vnímána jako společenství lidí snažících se žít alternativním způsobem života mimo hlavní proud společnosti.<ref> (Poldervaart 2001)</ref>  
'''Hlavní rysy komunit''',<ref>Shenker, B. (1986), Intentional Communities. Ideology and Alienation in Communal Societies. London/Boston/Henley: Routledge and Kegan Paul.</ref> platné i pro ekokomunity:


Hlavní rysy komunit: (např Zablocki 1980; Shenker 1986; Jansen 1990; Pitzer 1997; Miller1999):
# Nejsou postavené na rodinných vztazích
 
# Mají minimálně 3 – 5 dospělých členů
# Nezávislé na rodinných vztazích
# Vstup do komunity je dobrovolný
# Minimálně 3 – 5 dospělých členů
# Vstup je dobrovolný
# Geografická a psychologická separace od hlavního proudu společnosti
# Geografická a psychologická separace od hlavního proudu společnosti
# Společná ideologie členů  
# Společná ideologie členů  
Řádek 17: Řádek 18:
# Zájmy skupiny přesahují zájmy jednotlivce – nadřazenost komunity
# Zájmy skupiny přesahují zájmy jednotlivce – nadřazenost komunity


Takto je definována většina komunit v západním světě. Komunity jsou formovány s různými cíly např.: <ref name="intent">L.Meijering, P. Huigen, B. Van Hoven (2007): Intentional Communities in rural spaces. Economische en Sociale geografie 98(1): 42-52.</ref>
'''Důvody vzniku komunit:''' <ref name="intent">L.Meijering, P. Huigen, B. Van Hoven (2007): Intentional Communities in rural spaces. Economische en Sociale geografie 98(1): s. 42-52. Blackwell Publishing Ltd.</ref>
*Možnost žít život dle svého.
*Možnost žít život dle svého.
*Alternativa pro lidi, kteří se rozhodli žít život nezávisle na společnosti, nebo za nějakým cílem – trvalá udržitelnost apod.
*Alternativa pro lidi, kteří se rozhodli žít život nezávisle na společnosti, nebo za nějakým cílem – trvalá udržitelnost apod.
Řádek 24: Řádek 25:


==Ekokomunity==
==Ekokomunity==
Ekokomunity vznikají často na odlehlých místech, kde se lidé snaží najít trvale udržitelný životní styl. Cílem je co nejmenší závislost na zbytku společnosti a potravní, materiální a energetická soběstačnost. Z toho důvodu pracuje většina členů výhradně uvnitř komunity. Zemědělství je produkováno na okolních polích a lukách bez využití umělých hnojiv a nejmodernější mechanizace. Využívá se i síly hospodářských zvířat. Energie je často získávána z obnovitelných zdrojů – spalováním biomasy, využitím solární energie pro ohřev vody či výrobu elektrické energie. Vznikající odpad je důsledně tříděn, bioodpad se kompostuje, odpadní voda je zpracovávána v biologických čistírnách odpadních vod. Oproti běžným domácnostem zde vzniká méně odpadu, díky nižšímu množství obalů a nekonzumnímu způsobu života. Voda bývá z vlastních zdrojů. Pitná voda se využívá výhradně pro přípravu potravy a pití, na ostatní činnosti včetně praní se používá voda dešťová (závisí na místních podmínkách).
Ekokomunity vznikají často na odlehlých místech, kde se lidé snaží najít trvale udržitelný životní styl. Cílem je co nejmenší závislost na zbytku společnosti a potravní, materiální a energetická soběstačnost. Z toho důvodu pracuje většina členů výhradně uvnitř komunity.<ref name="intent"/> Nejčastěji mají podobu novodobých vesnic (Ekovesničky), ale mohou být i součástí běžné obce.
Důležitá bývá i samotná architektura. Stavby splňují nároky Zelené architektury, lze však vysledovat několik odlišných přístupů, které se mohou různě prolínat.
*Zemědělství je provozováno na okolních polích a lukách bez využití umělých hnojiv a nejmodernější mechanizace. Využívá se i síly hospodářských zvířat.  
*'''Tradiční''' – využívá hlavně tradičních stavebních postupů – nepálené cihly, dřevo, slaměné domy, slaměné střechy.
*Energie je z velké části získávána z obnovitelných zdrojů – [[Energie z biomasy|spalováním biomasy]], využitím [[Sluneční energie|solární energie]] pro ohřev vody či výrobu elektrické energie.  
*'''Minimalistický''' – využití libovolných materiálů s co nejnižšími náklady – zbytkové či odpadní materiály, místní zdroje.
*Vznikající odpad je důsledně tříděn, [[Bioodpad|bioodpad]] se [[Kompostování|kompostuje]], odpadní voda je zpracovávána v [[Biologické čistírny odpadních vod|biologických čistírnách odpadních vod]]. Oproti běžným domácnostem zde vzniká méně odpadu díky nižšímu množství obalů a nekonzumnímu způsobu života.  
*'''Moderní''' – využívá i moderní postupy a materiály s cílem co největších energetických úspor.
*Voda bývá z vlastních zdrojů. Pitná voda se využívá výhradně pro přípravu potravy a pití, na ostatní činnosti včetně praní se používá voda dešťová (závisí na místních podmínkách).
V některých komunitách si obyvatelé staví své obydlí sami (např. Friland) případně s pomocí ostatních členů, čímž se utužují vazby na komunitu, která je pak architektonicky velmi pestrá.  
*Důležitá bývá i samotná architektura. Stavby splňují nároky [[Ekologická architektura|zelené architektury]], lze však vysledovat několik odlišných přístupů, které se mohou různě prolínat.
 
**'''Tradiční''' – využívá hlavně tradičních stavebních postupů – nepálené cihly, dřevo, slaměné domy, slaměné střechy.
**'''Minimalistický''' – využití libovolných materiálů s co nejnižšími náklady – zbytkové či odpadní materiály, místní zdroje.
**'''Moderní''' – využívá i moderní postupy a materiály s cílem co největších energetických úspor.
V některých komunitách si obyvatelé staví své obydlí sami (např. Friland<ref>Friland – Komunita u dánského města Ronde http://www.dr.dk/DR2/Friland/Oplev+Friland/ (dánsky) [Citováno 2008-10-20]</ref>) případně s pomocí ostatních členů, čímž se utužují vazby uvnitř komunity, která je pak architektonicky velmi pestrá.  


===Odlišnosti od ostatních komunit===
===Odlišnosti od ostatních komunit===


Na rozdíl od jiných komunit, mají ekokomunity velmi pestrou skladbu členů, kteří zvládají různé profese. Díky tomu jsou mnohem soběstačnější a méně závislé na zbytku společnosti. Velmi často však aktivně působí ve společnosti s cílem informovat o možnostech trvale udržitelného života, organického zemědělství, udržování tradic nebo návratu k přírodě.  Také si vyměňují zkušenosti a informace mezi sebou díky osobním návštěvám v rámci Global Ecovillage Network(link), jelikož mnohé tradiční postupy byly zapomenuty.  
*Na rozdíl od jiných komunit mají ekokomunity velmi pestrou skladbu členů, kteří zvládají různé profese.  
*Díky tomu jsou mnohem soběstačnější a méně závislé na zbytku společnosti a také jsou přirozenější.
*Velmi často aktivně působí ve společnosti s cílem informovat o možnostech [[Trvale udržitelný život|trvale udržitelného života]], [[Alternativní zemědělství|organického zemědělství]] nebo návratu k přírodě.   
*Pomáhají udržovat tradice a zvyky a tím udržují kulturní historii své země.
*Společná ideologie je široká, jelikož každý může mít vlastní pohled na řešení různých problémů.
*Také si vyměňují zkušenosti a informace mezi sebou díky osobním návštěvám v rámci Global Ecovillage Network <ref>GEN – Global Ecovillage Network http://gen.ecovillage.org (anglicky) [Citováno 2008-10-19]
</ref>, jelikož mnohé tradiční postupy byly zapomenuty.  
*Aktivně zajišťují standardizaci alternativních stavebních postupů a navrhují výjimky ze zákonů s cílem podpory Zelené architektury. <ref>Komunita v dánském městě Hjortshoj http://www.ecovillage.dk/[Citováno 2008-10-20]</ref>
*Některé komunity se snaží dosáhnout 50-150 členů, což odpovídá sociologickým a antropologickým výzkumům o ideálním množství lidí, které je člověk schopen si společensky zapamatovat.<ref>Hill, R. and Dunbar, R. (2002). "Social Network Size in Humans." Human Nature, 14 (1), s. 53-72.</ref>


== Zdroje ==
<references/>
== Odkazy ==
=== Související stránky ===
* [[Ekologická architektura]]
* [[Slaměný dům]]
* [[Alternativní energie]]
* [[Alternativní zemědělství]]
* [[Urbanismus]]


===Příklady===


=== Externí odkazy ===
*[[wikipedia:cs:Komunita|Definice komunity]]
*GEN – Global Ecovillage Network: http://gen.ecovillage.org/regions/index.html (anglicky)
*GEN - Europe  Global Ecovillage - Europe Network: http://gen-europe.org/ (anglicky)
*Komunita v dánském městě Hjortshoj http://www.ecovillage.dk/
*Friland – Komunita u dánského města Ronde http://www.dr.dk/DR2/Friland/Oplev+Friland/ (dánsky)
*{{Wikipedia cs p|Ekovesnička}}
*{{Wikipedia en|Ecovillage}}








[[Kategorie:Populace a rozvoj]][[Kategorie:Využití území]]
[[Kategorie:Životní styl]]
[[Kategorie:Komunity]]
[[Kategorie:Rozvoj venkova]]


'''Vlastní text stránky'''
{{licence cc|Brůna, Josef}}
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.
 
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)
 
== Témata ==
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]
== Zdroje ==
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].
 
== Odkazy ==
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:
 
=== Související stránky ===
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].
 
=== Externí odkazy ===
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].
 
=== Literatura ===
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]
 
[[Kategorie:Skupina D]]

Aktuální verze z 1. 12. 2020, 12:50

Ekokomunita je komunita založená na společné snaze všech členů o trvale udržitelný život v souladu s přírodou. Často je do značné míry nezávislá na zbytku společnosti.

Celkový pohled na ekokomunitu u dásnké obce Hjortshøj

Komunity[editovat | editovat zdroj]

Komunita (z lat. cum – spolu, mezi sebou a munere – darovat) je společenství živých bytostí, které sdílejí určitou oblast (omezenou prostorově, jejich společnými zájmy apod.). Jednotlivé živé bytosti mohou být rostliny, zvířata nebo lidé, kteréhokoliv druhu nebo velikosti. [1]

Ze sociologického pohledu je komunita vnímána jako společenství lidí, snažících se žít alternativním způsobem života mimo hlavní proud společnosti.[2]

Hlavní rysy komunit,[3] platné i pro ekokomunity:

  1. Nejsou postavené na rodinných vztazích
  2. Mají minimálně 3 – 5 dospělých členů
  3. Vstup do komunity je dobrovolný
  4. Geografická a psychologická separace od hlavního proudu společnosti
  5. Společná ideologie členů
  6. Nějaká forma společného vlastnictví
  7. Zájmy skupiny přesahují zájmy jednotlivce – nadřazenost komunity

Důvody vzniku komunit: [4]

  • Možnost žít život dle svého.
  • Alternativa pro lidi, kteří se rozhodli žít život nezávisle na společnosti, nebo za nějakým cílem – trvalá udržitelnost apod.
  • Jako protest proti různým jevům v lidské společnosti – komercionalizaci, vlivu médií, odosobnění, odklonu od přírody, netoleranci a podobně.
  • Často je motivem též udržování tradic, nebo návrat k přírodě.

Ekokomunity[editovat | editovat zdroj]

Ekokomunity vznikají často na odlehlých místech, kde se lidé snaží najít trvale udržitelný životní styl. Cílem je co nejmenší závislost na zbytku společnosti a potravní, materiální a energetická soběstačnost. Z toho důvodu pracuje většina členů výhradně uvnitř komunity.[4] Nejčastěji mají podobu novodobých vesnic (Ekovesničky), ale mohou být i součástí běžné obce.

  • Zemědělství je provozováno na okolních polích a lukách bez využití umělých hnojiv a nejmodernější mechanizace. Využívá se i síly hospodářských zvířat.
  • Energie je z velké části získávána z obnovitelných zdrojů – spalováním biomasy, využitím solární energie pro ohřev vody či výrobu elektrické energie.
  • Vznikající odpad je důsledně tříděn, bioodpad se kompostuje, odpadní voda je zpracovávána v biologických čistírnách odpadních vod. Oproti běžným domácnostem zde vzniká méně odpadu díky nižšímu množství obalů a nekonzumnímu způsobu života.
  • Voda bývá z vlastních zdrojů. Pitná voda se využívá výhradně pro přípravu potravy a pití, na ostatní činnosti včetně praní se používá voda dešťová (závisí na místních podmínkách).
  • Důležitá bývá i samotná architektura. Stavby splňují nároky zelené architektury, lze však vysledovat několik odlišných přístupů, které se mohou různě prolínat.
    • Tradiční – využívá hlavně tradičních stavebních postupů – nepálené cihly, dřevo, slaměné domy, slaměné střechy.
    • Minimalistický – využití libovolných materiálů s co nejnižšími náklady – zbytkové či odpadní materiály, místní zdroje.
    • Moderní – využívá i moderní postupy a materiály s cílem co největších energetických úspor.

V některých komunitách si obyvatelé staví své obydlí sami (např. Friland[5]) případně s pomocí ostatních členů, čímž se utužují vazby uvnitř komunity, která je pak architektonicky velmi pestrá.

Odlišnosti od ostatních komunit[editovat | editovat zdroj]

  • Na rozdíl od jiných komunit mají ekokomunity velmi pestrou skladbu členů, kteří zvládají různé profese.
  • Díky tomu jsou mnohem soběstačnější a méně závislé na zbytku společnosti a také jsou přirozenější.
  • Velmi často aktivně působí ve společnosti s cílem informovat o možnostech trvale udržitelného života, organického zemědělství nebo návratu k přírodě.
  • Pomáhají udržovat tradice a zvyky a tím udržují kulturní historii své země.
  • Společná ideologie je široká, jelikož každý může mít vlastní pohled na řešení různých problémů.
  • Také si vyměňují zkušenosti a informace mezi sebou díky osobním návštěvám v rámci Global Ecovillage Network [6], jelikož mnohé tradiční postupy byly zapomenuty.
  • Aktivně zajišťují standardizaci alternativních stavebních postupů a navrhují výjimky ze zákonů s cílem podpory Zelené architektury. [7]
  • Některé komunity se snaží dosáhnout 50-150 členů, což odpovídá sociologickým a antropologickým výzkumům o ideálním množství lidí, které je člověk schopen si společensky zapamatovat.[8]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Komunita [online]. c2008 [Citováno 2009-01-11]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Komunita&oldid=3391580
  2. Poldervaart, S. (2001): The Concepts of Utopianism, Modernism and Postmodernism, Community and Sustainability. In: S. Poldervaart, H. Jansen & B. Kesler, ed., Contemporary Utopian Struggles. Communities between Modernism and Postmodernism, s.11–30. Amsterdam: Aksant Academic Publishers.
  3. Shenker, B. (1986), Intentional Communities. Ideology and Alienation in Communal Societies. London/Boston/Henley: Routledge and Kegan Paul.
  4. 4,0 4,1 L.Meijering, P. Huigen, B. Van Hoven (2007): Intentional Communities in rural spaces. Economische en Sociale geografie 98(1): s. 42-52. Blackwell Publishing Ltd.
  5. Friland – Komunita u dánského města Ronde http://www.dr.dk/DR2/Friland/Oplev+Friland/ (dánsky) [Citováno 2008-10-20]
  6. GEN – Global Ecovillage Network http://gen.ecovillage.org (anglicky) [Citováno 2008-10-19]
  7. Komunita v dánském městě Hjortshoj http://www.ecovillage.dk/[Citováno 2008-10-20]
  8. Hill, R. and Dunbar, R. (2002). "Social Network Size in Humans." Human Nature, 14 (1), s. 53-72.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související stránky[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Ecovillage na anglické Wikipedii.