Proměnné ovlivňující environmentální postoje: Porovnání verzí
m (added Category:Projekt Odpovědná spotřeba using HotCat) |
m (added Category:Komunity using HotCat) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 134: | Řádek 134: | ||
[[Kategorie:Environmentální psychologie]] | [[Kategorie:Environmentální psychologie]] | ||
[[Kategorie:Projekt Odpovědná spotřeba]] | [[Kategorie:Projekt Odpovědná spotřeba]] | ||
[[Kategorie:Vzdělávání]] | |||
[[Kategorie:Komunity]] | |||
Aktuální verze z 1. 12. 2020, 11:36
Současné výzkumy poukazují na mnoho faktorů a snaží se jimi vysvětlit environmentální postoje jednotlivce. Mezi proměnné, které podle nich výrazně ovlivňují environmentální postoje se řadí sociodemografické faktory, hodnoty a přesvědčení jedinců a samotné osobnostní charakteristiky jedinců.[1]
Sociodemografické faktory[editovat | editovat zdroj]
Sociodemografické faktory, jako věk, pohlaví, vzdělání, zaměstnání a finanční, stejně jako politická angažovanost a příslušnost, se ukazují jako důležité proměnné ovlivňující environmentální postoje. Mladší ženy s vyšším vzděláním a socioekonomickým statutem, které smýšlí levicově mají více pro-environmentální postoje.
Věk[editovat | editovat zdroj]
Většina výzkumů podporuje zjištění, že mladší jedinci jsou více znepokojeni otázkami životního prostředí než jedinci starší. Efekt stárnutí (neboli efekt věku) a s ním spojené snižování environmentálních obav však můžeme zaznamenat jen do generace dnešních mladých dospělých. U starších jedinců se mluví spíše o efektu éry, který vysvětluje změnu environmentálních postojů na základě různých politických a společenských historických ér, kterými tito jedinci prošli.[2]
Pohlaví[editovat | editovat zdroj]
Ženy, dle většiny studií, projevují více pro-environmentálních postojů než muži. Na druhou stranu se však ženy chovají méně proenvironmentálně a mají menší povědomí a znalosti o životním prostředí. Největší rozdíl v environmentálních postojích a obavách se mezi ženami a muži objevuje ohledně lokálních environmentálních problémů a situací, které ohrožují zdraví a bezpečí místní komunity. Menší rozdíl mezi nimi najdeme u celosvětových environmentálních problémů, kde však ženy stále ukazují více proenvironmentální postoje.[3]
Místo bydliště[editovat | editovat zdroj]
Existují rozdíly mezi obyvateli měst a vesnic. Farmáři a jiní venkovští rezidenti často pracují přímo s přírodními zdroji a kvůli tomu se u nich ukazuje větší tendence uvažovat antropocentricky (příroda by dle nich měla být zachována jako zdroj pro další využití). Naopak obyvatelé měst se přiklánějí k více ekocentrické orientaci (příroda by měla být zachována pro sebe samotnou). Velký vliv na environmentální postoje má i frekvence, délka a intenzita kontaktu s přírodou. Záleží také na lokální specificích prostředí, např. vyšší venkovní teploty zvyšují přijímání pravdivosti globálního oteplování nebo bydliště poblíž skládky má přímý vliv na míru environmentálních obav.
Zajímavým příkladem vlivu místa a času na environmentální postoje je černobylská havárie. Místní obyvatelé se po této události stali méně nakloněni nukleární energii a zažívali větší environmentální obavy. S průběhem času se však začínali tyto postoje různit až se postupně vrátili na úroveň, která u černobylských rezidentů panovala před nehodou.[2]
Politická ideologie[editovat | editovat zdroj]
V posledních dvou dekádách začaly být ekologické problémy součástí hlavních politických zpráv v zemích jako USA, Velká Británie, Kanada nebo např. Austrálie. Spolu s tím se začal rozvíjet vliv politické ideologie a angažovanosti na environmentální postoje jedinců. Ukazuje se, že levicově smýšlející jedinci mají více environmentálních obav a pro-environmentálních postojů. V postkomunistických zemích Evropy se však tato spojitost neukazuje (ať už kvůli relativní nevýznamnosti ekologických problémů v politice nebo odlišnosti v rozlišení levice-pravice). V dalších zemích není tento faktor tolik prozkoumán a předpokládá se, že bude jedním z hlavních témat výzkumů příštích let. [4] To proto, že politická příslušnost má dle metastudie od Hornseyho a spolupracovníků [5] větší vliv na environmentální postoje oproti ostatním sociodemografickým faktorům.[1]
Mezinárodní odlišnosti[editovat | editovat zdroj]
Environmentální postoje jsou velkou mírou ovlivněny i národní příslušností jedince. Záleží na různých charakteristikách daného národu jako např. na národním bohatství, míře postmaterialismu , místním vzdělávacím systému a lokálních environmentálních problémech. [6] Jednotlivé proměnné ovlivňující postoje mají různý vliv v různých zemích světa, např. porozumění role člověka jako příčiny klimatických změn je důležitější pro obyvatele Evropy a Latinské Ameriky, oproti Africe a Asii, kde se environmentální postoje mění více na základě vnímání lokálních změn teplot a počasí.[7]
Hodnoty a přesvědčení[editovat | editovat zdroj]
K pochopení postojů nám může pomoci i zaměření se na environmentální hodnotovou orientaci a přesvědčení jedinců. U hodnot k proenvironmentálním postojům přispívá zaměření se na potřeby ostatních místo svých, tedy sociálně-altruistická orientace, a na ekosystém jako celek neboli biosférická orientace. Často se u jedinců objevují konspirační přesvědčení, která jsou spojena se skepticismem vůči klimatickým změnám a jiným environmentálním problémům. [1] Výzkumy ukazují, že největší prediktor takových přesvědčení je nízký stupeň dosaženého vzdělání.[7] Proto je žádoucí environmentálně vzdělávat veřejnost, a to v jakémkoliv věku.
Osobnostní charakteristiky[editovat | editovat zdroj]
Jedním z nejvíce spojovaných rysů osobnosti s proenvironmentálními postoji a chováním je otevřenost ke zkušenostem, která se pojí se zvídavostí a preferencí nových podnětů. Tendence chovat se svědomitě, být sebe-disciplinovaný a mířit k úspěchům charakterizuje jedince, kteří mají větší obavy z environmentálních problémů. Proto jednají pro-environmentálně, cítí to jako svoji občanskou povinnost. Výzkumy také poukazují na souvislost mezi empatií a altruistickým naladěním a environmentálními postoji a chováním. Spojitost byla nalezena i s nižší mírou emoční stability s možným vysvětlením, že jsou tito jedinci znepokojeni mnoha aspekty života, včetně environmentálních problémů.
Prototypem environmentálně vědomého jedince a jeho charakteristik je tzv. proaktivní osobnost. Ta se vyznačuje vysokou mírou extraverze, otevřenosti vůči novému a svědomitostí. Tyto jedince bychom mohli popsat jako ty, kteří nejsou svazováni působením okolí a mají vliv na environmentální změny. Proaktivní osobnosti často vyhledávají příležitosti, projevují iniciativu a jsou vytrvalí při dosahování smysluplných změn. [8] Environmentální postoje tedy mohou být podpořeny programy zaměřenými na podporu těchto osobnostních rysů a charakteristik.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ 1,0 1,1 1,2 BEISER-MCGRATH, Liam; HUBER, Robert. Assessing the relative importance of psychological and demographic factors for predicting climate and environmental attitudes. Climatic Change. 2018, roč. 149, čís. 3, s. 335–347. Dostupné online.
- ↑ 2,0 2,1 CLAYTON, Susan. The Oxford Handbook of Environmental and Conservation Psychology. Oxford, UK: Oxford University Press, 2012. ISBN 9780199733026.
- ↑ MCCRIGHT, Aaron. The effects of gender on climate change knowledge and concern in the American public. Population and Environment. 2010, roč. 32, čís. 1, s. 66–87. Dostupné online.
- ↑ MCCRIGHT, Aaron; DUNLAP, Riley; MARQUART-PYATT, Sandra. Political ideology and views about climate change in the European Union. Environmental Politics. 2016, roč. 25, čís. 2, s. 338–358. Dostupné online.
- ↑ HORNSEY, Matthew, et al. Meta-analyses of the determinants and outcomes of belief in climate change. Nature Climate Change. 2016, roč. 6, čís. 6, s. 622–626. Dostupné online.
- ↑ PISANO, Ignacio; LUBELL, Mark. Environmental Behavior in Cross-National Perspective: A Multilevel Analysis of 30 Countries. Environment and Behavior. 2017, roč. 49, čís. 1, s. 31–58. Dostupné online.
- ↑ 7,0 7,1 LEE, Tien, et al. Predictors of public climate change awareness and risk perception around the world. Nature Climate Change. 2015, roč. 5, čís. 11, s. 1014–1020. Dostupné online.
- ↑ PAVALACHE-ILIE, Mariela; CAZAN, Ana-Maria. Personality correlates of pro-environmental attitudes. International Journal of Environmental Health Research. 2018, roč. 28, čís. 1, s. 71–78. Dostupné online.