Technologická nezaměstnanost: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m added Category:Ekonomické pojmy using HotCat |
||
Řádek 36: | Řádek 36: | ||
[[Kategorie:Antropocén]] | [[Kategorie:Antropocén]] | ||
[[kategorie:Vznikající technologie]] | [[kategorie:Vznikající technologie]] | ||
[[Kategorie:Ekonomické pojmy]] | |||
{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}} | {{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}} |
Aktuální verze z 1. 12. 2020, 10:35
Technologická nezaměstnanost či nezaměstnanost způsobená technologickou změnou (anglicky: Technological unemployment[1]) je označení pro situaci na trhu práce, v níž nové technologie nahradí pracovní pozice, které dříve vykonávali lidé, přičemž pro ně nevytvoří nové. Opatření reagující na technologickou nezaměstnanost jsou zásadním tématem udržitelného rozvoje.
![](https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/05/HONDA_ASIMO.jpg/300px-HONDA_ASIMO.jpg)
Obavy, že stroje vezmou práci lidem, se vyskytují již ve starověku. Aristoteles ve své Politice upozorňuje na možnost, že pokud stroje budou dostatečně pokročilé, mohou v práci nahradit lidi.[2] V antickém Řecku a Římě byli nezaměstnaní podporováni prostřednictvím veřejných prací a almužen. Z obav před rostoucí nezaměstnaností někteří římští císaři odmítali přijetí inovací, které by ušetřily lidskou práci.[3] Problémy s nezaměstnaností, jež byly částečně způsobené novými technologiemi, byly zaznamenány také ve středověku. Z tohoto důvodu někteří panovníci nové technologie zakazovali. Nedůvěra k novým technologiím a obavy z nezaměstnatelnosti širokých vrstev obyvatelstva přetrvávaly po celé Evropě i v novověku. Ve Velké Británii byly ale tyto obavy slabší a prostředí otevřenější (díky značné míře demokracie), z tohoto důvodu zde také vznikla průmyslová revoluce, jež se posléze rozšířila do kontinentální Evropy a celého světa.
V debatě o technologické nezaměstnanosti je možné rozlišit skupiny pesimistů a optimistů. Optimisté zastávají názor, že nezaměstnanost, kterou způsobuje nástup nových technologií, je pouze dočasná a v dlouhodobém intervalu mají technologie pozitivní dopad na zaměstnance i společnost jako celek. Pesimisté zastávají názor, že technologie způsobují (či časem způsobit mohou) dlouhodobou nezaměstnanost a často také nezaměstnatelnost určitých skupin. Téma technologické nezaměstnanosti je aktuální vždy s příchodem nových technologií a disruptivních inovací. Vyvstává proto i na začátku 21. století s prohlubující se automatizací, robotizací a digitalizací. Objevují se úvahy o tom, že v současné době nejsou ohrožena pouze manuální povolání, jako tomu bývalo v minulosti (tzv. modré límečky), ale i pracovníci ve službách, úřadech a korporacích (tzv. bílé límečky).[4] Podle některých odhadů mohou teoreticky v budoucnosti, díky nástupu umělé inteligence a superinteligence[5], zaniknout prakticky všechna povolání.[4]
Řešení technologické nezaměstnanosti[editovat | editovat zdroj]
Mezi nejčastěji navrhovaná opatření patří:[6]
- Zakázání či odmítnutí inovací
- Dočasná podpora
- Základní příjem
- Vzdělávání (kvalifikace k nové práci)
- Veřejně prospěšné práce
- Zkrácení pracovní doby
- Změna vlastnictví výrobních nástrojů
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Digitální ekonomika
- Digitální gramotnost
- Luddité
- Průmysl 4.0
- Vzdělávání 4.0
- Vznikající technologie
- Udržitelný rozvoj
Odborná literatura[editovat | editovat zdroj]
- Feldmann, H. (2013). Technological unemployment in industrial countries. Journal of Evolutionary Economics, 23(5), 1099-1126.
- Loi, M. (2015). Technological unemployment and human disenhancement. Ethics and Information Technology, 17(3), 201-210.
- Woirol, G. R. (2006). New data, new issues: the origins of the technological unemployment debates. History of political economy, 38(3), 473-496.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Pojem popularizoval během finanční krize Lord Keyenes.
- ↑ Technological Growth and Unemployment: A Global Scenario Analysis. jetpress.org [online]. [cit. 2016-07-06]. Dostupné online.
- ↑ FORBES, R. J.; FORBES. Studies in Ancient Technology. 2 Revised edition. vyd. Leiden: Brill Dostupné online. ISBN 9789004026520. (English)
- ↑ 4,0 4,1 FORD, Martin; CUMMINGS, Jeff. Rise of the Robots: Technology and the Threat of a Jobless Future. MP3 Una edition. vyd. [s.l.]: Brilliance Audio Dostupné online. ISBN 9781480574779. (English)
- ↑ BOSTROM, Nick; RYAN, Napoleon. Superintelligence: Paths, Dangers, Strategies. MP3 Una edition. vyd. [s.l.]: Audible Studios on Brilliance Audio Dostupné online. ISBN 9781501227745. (English)
- ↑ Technological unemployment. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 725956059.
Při studiu tématu a tvorbě článku autor vycházel mj. z hesla Technological unemployment na anglické Wikipedii.