Ochrana půdy: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Půda''' tvoří nejsvrchnější vrstvu [[w:cs:Zemská kůra|zemské kůry]], je prostoupená [[w:cs:Voda|vodou]], [[w:cs:vzduch|vzduch]]em a [[w:cs:Organismus|organismy]], vzniká v procesu [[w:cs:pedogeneze|pedogeneze]] pod vlivem vnějších faktorů a času a je produktem přeměn minerálních a organických [[w:cs:látka|látek]] a zaniká procesem [[w:cs:eroze|eroze]]. Většina současné půdy není starší než z období [[w:cs:pleistocén|pleistocénu]]. Je [[w:cs:Morfologie (biologie)|morfologicky]] organizovaná a poskytuje [[w:cs:životní prostředí|životní prostředí]] [[w:cs:Rostliny|rostlinám]], živočichům a člověku. Zastoupení složek a jejich vzájemné reakce v půdním prostoru předurčuje fyzikální a chemické vlastnosti půd.
'''Ochrana půdy''' nutnou podmínkou zachování půdního prostředí pro příští generace. Hospodaření může mít na půdu různé negativní vlivy. Hlavní negativní vlivy jsou:
 
==Zemědělská půda==
'''Zemědělská půda''' (resp. '''zemědělsky využívaná půda''') je část povrchu Země využívaná člověkem k výkonu zemědělství či pastevectví. '''Zemědělskou půdu''' tvoří orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky a pastviny. Zbývající část povrchu je označována jako '''nezemědělská půda'''. V České republice je podíl zemědělské půdy 53,7 %.<ref name=":0" />
 
Z pohledu ekonomického je v některých zemích zemědělská půda dělena podle kvality. V ČR je opatřována agroekologickou a ekonomickou charakteristikou, dělí se do [[w:cs:Bonitovaná půdně ekologická jednotka|bonitovaných půdně ekologických jednotek]]. Z pohledu práva je to právě ta část půdy, na které dochází k výkonu zemědělské činnosti.
 
Z historického úhlu pohledu můžeme zaznamenat různé systémy hospodaření, tak jak docházelo k rozvoji zemědělství a k postupnému vzniku tohoto druhu půdy. Nejprve jsou to primitivní soustavy hospodaření (stepní systém, systém žďárový, systém záplavový), později se vyvíjejí úhorové systémy, z nich systémy střídavého hospodaření charakterizované vznikem [[w:cs:Osevní postup|osevních postupů]] udržující rovnováhu a stálou [[w:cs:úrodnost|úrodnost]] zemědělských půd. Od poloviny 19. století se s rozvojem [[w:cs:agrochemie|agrochemie]] setkáváme se systémy zemědělsko-průmyslovými, zemědělství začíná být chápáno jako průmysl. Vzhledem k zonalitě a stupni sociálně-ekonomického rozvoje se však na celém světě můžeme setkat se všemi výše jmenovanými postupy. Přechodným systémem mezi lesnicky využívanou půdou a systémy hospodaření na těchto půdách je agrolesnictví.
===Orná půda===
'''Orná půda''' je ta část zemědělské půdy, na kterém se pěstují pravidelně zemědělské plodiny. V České republice dosahuje orná půda dosahuje 38 % z celkové rozlohy ČR. Zornění zemědělské zornění půdy v Česku je pak 70,9 % (jedná se o podíl orné půdy na rozloze zemědělské půdy). Tato hodnota má od roku 1990 klesající trend, zvyšuje se rozloha trvale travních porostů.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Zemědělská půda {{!}} Pozemkyafarmy.cz
| periodikum = www.pozemkyafarmy.cz
| url = https://www.pozemkyafarmy.cz/zemedelska-puda.html
| datum přístupu = 2020-11-30
}}</ref>
 
===Trvalé travní porosty, zahrady, sady a vinice===
Jako další složka v rámci zemědělské půdy se uvádí '''trvalé travní porosty''' (TTP) zahrnující louky a pastviny, které zabírají plochu 12,6 % z celkové rozlohy ČR. Na zahrady, sady vinice, chmelnice a ostatní půdu, která je využívaná podobně připadají přibližně 3%.<ref name=":0" />
 
==Zemědělský půdní fond==
Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY PŮDY – Webová encyklopedie
| periodikum = encyklopedie.vumop.cz
| url = https://encyklopedie.vumop.cz/index.php/LEGISLATIVA_V_OBLASTI_OCHRANY_P%C5%AEDY
| datum přístupu = 2020-12-01
}}</ref>
 
Co je Zemědělský půdní fond vymezuje zákon 334/1992 Sb.:
 
''„(1) Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí.''
 
''(2) Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen „zemědělská půda“).''
 
''(3) Do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, technická protierozní opatření apod.''
 
''(4) O tom, že jde podle odstavců 2 a 3 o součásti zemědělského půdního fondu, rozhoduje v pochybnostech orgán ochrany zemědělského půdního fondu.“''<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = MŽP
| jméno =
| titul = Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb. ze dne 12. května 1992 o ochraně zemědělského půdního fondu
| periodikum = www.mzp.cz
| url = https://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/$$OpenDominoDocument.xsp?documentId=B9E6985E9AA11F98C12564EA003D3E04&action=openDocument
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-11-30
}}</ref>
 
==Nezemědělská půda==
Ta se dále člení na lesní půdu, vodní plochy, zastavěné plochy a ostatní plochy (např. silnice, hřiště, chodníky, rokle, parky).
 
===Lesní pozemky===
V případě nezemědělské půdy, mají největší zastoupení '''lesní pozemky (33,8%)'''.
 
===Další plochy===
1,7 % rozlohy je tvořeno zastavěnými plochami. Poslední položkou jsou přibližně 2 %, které tvoří vodní plochy.
 
==Vliv hospodaření na půdu==
Hospodaření může mít na půdu různé negativní vlivy. Hlavní negativní vlivy jsou:


*eroze (špatné agrotechnické zásahy)
*eroze (špatné agrotechnické zásahy)
Řádek 69: Řádek 14:


===Legislativní ochrana půdy===
===Legislativní ochrana půdy===
Hlavní právní předpisy týkající se ochrany půdy v České republice jsou:<ref name=":1" />
Hlavní právní předpisy týkající se ochrany půdy v České republice jsou:<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY PŮDY – Webová encyklopedie
| periodikum = encyklopedie.vumop.cz
| url = https://encyklopedie.vumop.cz/index.php/LEGISLATIVA_V_OBLASTI_OCHRANY_P%C5%AEDY
| datum přístupu = 2020-12-01
}}</ref>


*Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
*Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
Řádek 112: Řádek 62:
===Související články===
===Související články===


* [[Vliv hospodaření na půdu]]
*[[Půda]]
* [[Půdy na Zemi]]
*[[Vliv hospodaření na půdu]]
*[[Půdy na Zemi]]


===Reference===
===Reference===
Řádek 237: Řádek 188:
}}
}}


[[Kategorie:Půda a horninové prostředí]]
[[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]]
[[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]]
[[Kategorie:Ekologie v praxi]]
[[Kategorie:Ekologie v praxi]]
[[Kategorie:Půda]]
[[Kategorie:Půda]]


<references />
<references />{{MAS}}

Aktuální verze z 1. 12. 2020, 08:21

Ochrana půdy nutnou podmínkou zachování půdního prostředí pro příští generace. Hospodaření může mít na půdu různé negativní vlivy. Hlavní negativní vlivy jsou:

  • eroze (špatné agrotechnické zásahy)
  • dezertifikace (např. po spásání, dlouhodobým suchem, v důsledku minulé praxe drenážování pozemků – absurdně nazývaného melioracemi neboli zlepšením),
  • podmáčení (přirozeně i důsledkem zavlažování),
  • zasolení (zavlažováním),
  • chemická kontaminace (těžké kovy, PCB, hnojiva, ropné produkty),
  • okyselení (kyselé deště),
  • zhutňování (mechanizovaným zemědělstvím),
  • zábor (např. rozptýlenou zástavbou, komunikacemi).
Podrobnější informace naleznete v článku Vliv hospodaření na půdu.

Ochrana půdy[editovat | editovat zdroj]

Legislativní ochrana půdy[editovat | editovat zdroj]

Hlavní právní předpisy týkající se ochrany půdy v České republice jsou:[1]

  • Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
  • Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
  • Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
  • Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
  • Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.
  • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 179/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
  • Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, ve znění vyhlášky č. 153/2016 Sb.
  • Vyhláška č. 13/2014 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav.
  • Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění vyhlášky č. 546/2002 Sb.
  • Vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů.
  • Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů.
  • Nařízení vlády 48/2017 Sb., o stanovení požadavků podle aktů a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu pro oblasti pravidel podmíněnosti a důsledků jejich porušení pro poskytování některých zemědělských podpor, ve znění nařízení vlády č. 126/2018 Sb.
  • Program rozvoje venkova (PRV) na období 2014–2020.

Nástroje ochrany půdy[editovat | editovat zdroj]

Hlavním nástrojem ochrany půdy v České republice jsou Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES (dříve GAEC), které zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí. Hospodaření v souladu se standardy DZES je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých podpor a některých podpor Programu rozvoje venkova.[2]

Dodržování standardů DZES kontroluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Delegovaně pro Fond provádí kontrolu DZES 1 (ochranné pásy podél vod) a DZES 3 (ochrana podzemních vod) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).[2]

Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou řešeny v rámci sedmi standardů, které se týkají:[2]

  1. ochranných pásů podél vodních toků,
  2. zavlažovacích soustav,
  3. ochrany podzemních vod před znečištěním,
  4. minimálního pokryvu půdy,
  5. minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze,
  6. zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť,
  7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY PŮDY – Webová encyklopedie. encyklopedie.vumop.cz [online]. [cit. 2020-12-01]. Dostupné online. 
  2. 2,0 2,1 2,2 NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES – Webová encyklopedie. encyklopedie.vumop.cz [online]. [cit. 2020-12-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]



Tato stránka vznikla, či byla výrazně rozšířena v rámci projektu „Udržitelný rozvoj na místní úrovni – propojení teorie a praxe“, podpořeného v letech 2019–2022 Technologickou agenturou České republiky. Podrobnosti o projektu.