Udržitelná výroba oblečení

Textilní průmysl a dopady na životní prostředí

Textilní průmysl je ekonomicky zásadním průmyslovým odvětvím. Zaměstnává globálně téměř 40 milionů lidí a pro jeho potřebu je nutné vyrobit zhruba 90 milionů tun nových materiálů ročně bez toho, aby bylo jakkoli zajištěno jejich zpětné využití. Textil patří spolu s elektronikou ke komoditám, jejichž nově vyrobené množství stoupá, zatímco životnost klesá.

Výroba textilu má mnoho negativních vlivů v průběhu celého životního cyklu: od pěstování surovin, přes výrobu a barvení látek, dopravu surovin a výrobků, i odpady a jejich odstranění. V důsledku pěstování bavlny se mění podnebí, ubývá pitné vody a dochází k likvidaci živých organismů. Při výrobě se spotřebovává voda, ta se znečišťuje a vzniká tak velké množství odpadních vod. Produkuje se odpad, kterými jsou odstřižky, odpad z postřihování a česání, textilní prach či zbytky barviv nebo impregnačních roztoků.

Výroba oblečení má mnoho vedlejších efektů, které mají široké socio-ekonomické, environmentální a kulturní dopady. Kromě pozitivních jako jsou zvyšování zaměstnanosti, zejména v chudých oblastech, přináší množství negativních dopadů, zejména co se týče znečisťování životního prostředí a poškozování lidského zdraví. Nejzásadnějšími negativními dopady jsou dopady na znečistění vody a produkce emisí CO₂.

Jednou z cest, jak se vymanit ze zrychleného koloběhu výroby a užití věcí je cesta k udržitelnému způsobu výroby a využití oblečení.

Udržitelnost ve výrobě oblečení

Nový trendem ve výrobě oblečení je zaměření na udržitelné materiály. Důležité je hledání nových materiálových zdrojů, jakými můžou být udržitelné vlákna, např. vlákna z pomerančů (zejména v Itálii), organických materiálů jako např. viskóza, nebo výroba vláken pomocí umělé kůže z ananasu.

Přístup globálních výrobců

Na summitu G7 (srpen 2019) představilo 32 světových značek vlastní iniciativu, tzv. Fashion pact – do roku 2050 chtějí dosáhnout několika cílů v environmentální oblasti v textilním průmyslu ve třech klíčových oblastech: zastavení globálního oteplování, obnovení biodiverzity a ochrana oceánů. Konkrétními cíli je např. udržet globální oteplování pod 1,5°C, do roku 2030 nepoužívat jednorázové plasty při balení, podpořit inovace v mikroplastech, regenerativní přístupy k půdě a polím, používání udržitelných zdrojů surovin, a do roku 2050 být uhlíkově neutrální. Závazek přijetí nové odpovědné strategie od r. 2020 si uložily značky Adidas (obuv vyrobená jen z recyklovaných plastů), Calzedonia, HM,  Nike, Gap, Geox, Mango, Hermes, Nordstrom, ale i módní ikony jako Armani, Karl Lagerfeld, Stella McCartney, Prada, Ralph Lauren, atd.

Udržitelnost ve spotřebě oblečení

Vhodnou cestou, jak se dostat z koloběhu výroby nového oblečení je pro spotřebitele zejména omezení nákupu nového oblečení; dále využití lokálních zdrojů a zajištění lokální produkce; příznivé je také další využití formou textilních výrobků formou tzv. upcyclingu/downcyclingu nebo nejběžnější formou – recyklací oblečení.

1. Recyklace: znamená, že se starý výrobek nebo odpadní materiál, který vznikl ve výrobě, zpracuje za účelem stejné výroby nebo použití; nejběžnějším příkladem je tříděný papír, který se zpracuje na recyklovaný papír. Recyklace oblečení je běžně chápána jako jeho sběr do popelnice pro textil a využití např. na charitativní účely.
2. Upcyklace: je proces přeměňování odpadového materiálu nebo nepotřebných produktů v nové materiály či produkty s lepší kvalitou, a to s ohledem na zlepšování životního prostředí (tj. starý výrobek nekončí na skládce). Nový výrobek by měl přinést větší užitek, než měl ten starý. S upcyklací se setkáváme v umění, hudbě, ale i ve stavebním a módním průmyslu.
3. Downcyklace: pojem downcyklace tak odkazuje k opakovanému použití nepotřebného výrobku a snižování objemu odpadu. Downcyklace je pojem pro recyklaci oblečení, tedy proces, kdy se oblečení (ve stadiu svého životného cyklu, kdy se stává odpadem) znovu využije.

Tipy pro každého z nás

Celkově je potřebné změnit přístup k oblečení, a to v tom smyslu, že se jedná o vzácné zboží, víc pečovat o své oblečení, méně nakupovat (nesnažit se nakoupit v akcích co nejvíce), vyhledávat možnosti výměny oblečení a recyklovat/darovat oblečení lidem, kteří ho potřebují.

Základní aktivity, které zmůže jednotlivec:

• Omezit nákupy oblečení: začít žít skromněji, minimalisticky
• Starat se o oblečení: naučit se šít, nebo si najít švadlenku pro drobné úpravy oblečení
• Využit swap oblečení: výměna oblečení mezi rodinou, kamarády i cizími lidmi, na Facebooku jsou speciální swap skupiny nebo může být jako veřejná akce pořádaná ve vybranou dobu na vybraném místě (přinesete vlastní nepoužívané oblečení a vyměníte za jiné)
• Recykovat/darovat oblečení: – do kontejnerů k tomu určených nebo darovat přímo na charitu, do dětských domovů, azylových zařízení
• Vyhledávat udržitelné způsoby výroby oblečení: preferovat domácí lokální/etické oblečení (před masovou produkcí z Asie), najít si lokálního krejčího, zajímat se o původ oblečení

Odkazy

Související stránky

• Oblečení s menšími dopady na životní prostředí
• Udržitelná móda
• Environmentálně příznivá výroba sportovního oblečení
• Nebezpečné látky ve sportovním oblečení

Externí odkazy

• Institut cirkulární ekonomiky

• Global fashion agenda

• InOdpady

• Ukliďme Česko. Aplikace Kam s ním: lat=49.8468949&lng=15.5558695