Horolezectví a životní prostředí

Horolezci v Saském Švýcarsku

Horolezectví patří k velmi oblíbeným aktivitám provozovaným velkou spoustou lidí. Jedná o atraktivní způsob, jak skloubit fyzickou aktivitu s pobytem v přírodě. Věnují se mu celé rodiny, kdy se vášeň k tomuto sportu dětí z generace na generaci. Tím, jak je horolezectví spjato s přírodou, klade ovšem velké nároky na to, aby se jeho provozovatelé vyvarovali ničení přírody tak, aby zachovávali její krásy i pro další horolezce, kteří přijdou po nich.

Skalní ekosystémy

Je potřeba si uvědomit dvě věci. První z nich je, že skalní masivy tu jsou tisíce let a postupně se vytvářeli do dnešní podoby. Jakékoliv hrubé zacházení, které má za následek ničení těchto památníků starých dob, má za následek nezvratné změny, kterými dalším generacím odepíráme možnost vychutnat si krásu skal. Specifickému prostředí se stovky a tisíce let přizpůsoboval i ekosystém, který využívá jejich specifických tvarů a složení. Ve skalách tak můžeme najít hnízdiště ohrožených ptáků, či rostliny, které nerostou nikde jinde.

Ochrana skalních ekosystémů tak musí být brána velmi vážně celou komunitou horolezců. Ti by sami mezi sebou měli vytvářet tlak na zachování těchto reliéfů a měli by být součástí velkého procesu, který do sebe zahrnuje i ochránce přírody či stát. Protože v případě, kdy se tyto základní formy chování nebudou dodržovat, tak nejen že ztratíme pro další generace možnost zakoušet pocity z výjimečného prostředí, které zažívají horolezci dnes, ale výraznější poškozování může vést i k úplnému zavření daných oblastí.

Ochrana skal je tak velmi důležitým přístupem, který by měl být vyžadován od každého horolezce.

Lezci na pískovcové věži v 60. letech 20. století

Vliv horolezectví na přírodní prostředí

Horolezectví je velmi specifické díky tomu, že se téměř vždy jedná o sport vykonávaný v přírodě. Je tak spojen s velmi úzkým kontaktem člověka s přírodou a jeho pohybem v ní. Proto je naprosto zásadní, aby byly dodržovány základní hodnoty, které mají za cíl šetrné chování k přírodě tak, aby došlo k jejich zachování i pro další generace. Tomuto sportu se věnuje více než 20 000 osob, které jsou registrovány v Českém horolezeckém svazu. Další velmi početná skupina horolezců není nijak organizovaná a registrovaná. Je nutné si tedy uvědomit, jak velké množství lidí se tomuto sportu věnuje.

Důležité je také zmínit fakt, že většina skalních oblastí se nachází v chráněných územích. Horolezectví v těchto oblastech je tedy povětšinou podmíněno povolením úřadů, které mají na starosti ochranu daných lokalit. Je tedy nutné dodržovat veškeré řády a nařízení, které z toho plynou.

Nejčastěji se horolezec v Česku může setkat s pískovcovými skalami (Český ráj, České Švýcarsko atp.). Je důležité si uvědomit, že i v těchto masivech bují život, který lze ničit, a nejedná se tak jen o ničení skály jako takové. Velmi časté bývá poškozování vegetačního krytu, které je způsobováno vlastním lezením – to je právě nejvíce vidět na pískovcových skalách.  Při prvovýstupech dochází také k poškozování a narušování přírodního povrchu skal, kdy horolezec ve snaze vyčistit cestu odstraňuje kameny, dřeviny a jinou vegetaci.

Je důležité si uvědomit, že horolezecké terény obecně mají zvýšenou citlivost na činnost člověka, přestože by mohutnost jejich ekosystému tomuto jen stěží naznačovala. Jedná se o přirozené prostředí, které díky svému specifickému tvaru vertikálních stěn vytváří možné útočiště pro mnoho druhů ptáků a rostlin. Proto jsou tyto přírodní artefakty logicky velmi úzkostlivě chráněny zákonem a ochránci samotnými. Jejich porušování pak může vést až k uzavření cest, či celé oblasti.

Se samotnou činností horolezce souvisí i změna přirozeného vzhledu skal tím, že se zde umisťují prostředky potřebné pro zajištění horolezců, vrcholových krabic nebo opotřebením povrchu otěrem o lidské tělo. Problémem se také ukazuje používání magnezia, které je tak typické pro horolezce. To zanechává výrazné bílé stopy a jeho působení může být negativní na citlivější ekosystémy.

Další poškozování přírody dochází v samotném okolí skal, kdy lezci musí dorazit k dané lokalitě, kterou chtějí zdolávat. Typickým znakem bývá zanechávání odpadků, či exkrementů, ohnišť a dalších typicky lidských stop. K tomu se přidává i sešlapování terénů v okolí, kdy bývají narušovány porosty i mimo turistické cesty.. Web lezec.cz (online) uvádí, že při nárůstu rekreantů v horách se největším problémem stávají negativní vlivy dopravy, znečišťování vodních zdrojů v okolí chat a kempů, dále pak následky plynoucí ze zásobování chat.

Pro ochranu přírodního prostředí v okolí skal je důležité dodržovat některé zásady. Jedná se o citlivý přístup k rostlinám a keříkům, které by neměly být lámány a ani jinak poškozovány. Důležité je respektovat zákazy a omezení, které vyplývají z uzavřených oblastí. Ty mají často svůj důvod, kdy chrání například poslední hnízdiště vzácných ptáků (lezec, online). Pro ochranu skal a s nimi souvisejících ekosystémů je důležitá komunikace mezi ochránci přírody a lezeckou komunitou a dodržování zákona č. 114/1992 Sb.