Sinice

Sinice (Cyanobacteria, ale také Cyanophyta či Cyanoprokaryota) je drobný jednobuněčný organismus. Český název, sinice, je odvozen z latinského názvu, jež v překladu znamená siný neboli modrý. Tento evolučně velmi starý organismus se vyznačuje schopností fotosyntézy, což je proces, při kterém vzniká kyslík.

Klasifikace

Sinice lze zařadit do skupiny organismů, známých jako plankton. Za plankton jsou obecně označované drobné, ve vodě se volně vznášející, organismy. Tato obsáhlá skupina je dále rozdělena na fytoplankton a zooplankton. Sinice díky jejich schopnosti fotosyntézy patří spolu s řasami do skupiny fytoplanktonu. Pokud je fytoplanktonu ve vodě přítomno větší množství, vytvoří se v ní tzv. vegetační zákal. I když zákal ve vodě může mít různé příčiny a nemusí nutně znamenat vyšší množství fytoplanktonu, vždy poukazuje na sníženou kvalitu vody.

Výskyt

Sinice žijí zpravidla v koloniích tvaru kokálních shluků či vláknitých stélek (homogonií). Hojně se vyskytují ve vodním prostředí, ale i v půdě. Jsou to velmi odolné organismy, které jsou schopné překonat i extrémní podmínky v pouštích či v polárních oblastech. Některé sinice mají schopnost vystoupat k hladině a hromadit se zde v podobě zelené kaše nebo drobných, až několik milimetrů velkých, částeček. Takové uskupení sinic u hladiny je nazýváno vodní květ. Nejčastěji se vodní květy sinic vyskytuje koncem léta (v srpnu nebo první polovině září). V posledních letech dochází k masovému rozvoji již v průběhu června.

Vznik vodního květu

Vznik vodního květu je ovlivněn několika faktory, z nichž nejvýznamnější jsou: teplota, pH, obsah kyslíku, obsah oxidu uhličitého, sluneční záření a množství minerálních živin (převážně dusíku a kyslíku). Většina přehrad a rybníků na území České republiky obsahuje velké množství živin. To je často označováno pojmem eutrofizace. Situace je zhoršena nešetrným průmyslem a zemědělstvím. Hlavní příčinou jsou je hnojení organickými hnojivy (granule, hnůj apod.), krmivem pro ryby a výkaly přemnožených ryb. Do vodních ploch se mohou živiny dostat také splachem z povodí a z nedostatečně vyčištěných odpadních vod (fosfátové prací prášky a mycí prostředky). Množství a složení vodního květu je dále ovlivněno faktory teplota vody, sluneční svit a povětrnostní podmínky. Obecně vyžadují sinice vyšší teploty vody (oproti řasám) a dostatek slunečního světla.

Sinice a člověk

Škodlivé látky produkované sinicemi

Sinice jsou producenty celé řady malých organických molekul, jenž pravděpodobně nemají žádnou zásadní funkci v jejich primárním metabolismu. Tyto takzvané sekundární metabolity jsou sinicemi produkovány v nepřeberném množství strukturních variant a často ve velkých koncentracích. Některé z těchto látek mají negativní vliv na zdraví člověka a mohou též ovlivnit fungování okolního ekosystému. Výzkumu v této oblasti přinesl poznatky o několika skupinách sinicových toxinů. Patří mezi ně zejména hepatotoxiny: mikrocystiny a cylindrospermopsin, a neurotoxické anatoxiny či saxitoxiny. Projevy toxicity sinic se liší podle toho, kolik a jaký druh toxinů se do těla dostane: od lehké akutní otravy projevující se střevními a žaludečními potížemi, přes bolesti hlavy, až po vážnější jaterní problémy. Není sice známo, že by na otravu vzniklou kontaktem s vodou s vysokou koncentrací sinic někdo zemřel, ale vyskytly se případy úhynu zvířat, která takovou vodu pila. Dokonce jsou známy i případy úmrtí lidí v důsledku pravidelného pití vody pocházející ze zdroje s masovým rozvojem sinic.

Pokud sinice netvoří vodní květ, je málo pravděpodobné, že po jednom vykoupání vznikne vážné onemocnění. U alergiků se však mohou vyskytovat přecitlivělé reakce, především různé kožní problémy, záněty a alergické reakce očí a spojivek. Riziko se zvyšuje s délkou pobytu ve vodě, opakovaným koupáním a koncentrací sinic ve vodě. Pokud se však ve vodě objeví vodní květ a dojde k jeho náhodnému polknutí, mohou následovat i vážné zdravotní komplikace.

Na tato rizika by měl být brán zřetel při organizování letních táborů a výletů, jelikož děti jsou z důvodu nižší tělesné hmotnosti na škodlivé vlivy sinic náchylnější. Zvýšenou pozornost kvalitě vody by měli věnovat také organizátoři sportovních akcí a provozovatelé půjčoven sportovního vybavení u vodních nádrží bez chemického ošetření. Zákazníci, účastníc či pouhý návštěvníci by měli být předem na špatnou kvalitu vody upozorněni a sportovní aktivity ve vodě vykonávat pouze na vlastní nebezpečí. Před každou soutěží či závodem by mělo dojít ke zhodnocení kvality vody, tak aby bylo zamezeno případným zdravotním komplikacím. Sportovní kluby zaměřené na vodní sporty v přírodních podmínkách by měly zajistit seznámení svých svěřenců s riziky spojenými s jejich pobytem ve vodním prostředí s horší kvalitou vody a zajistit informovanost o způsobech, jak zjistit (alespoň orientačně) kvalitu vody.

Určování obsahu sinic a řas ve vodních nádržích

Pomůcky: láhev se zúženým hrdlem (lze použít třeba průhledné lahve od balených vod)

Postup:

1. Lahev zcela naplníme vodou ze zkoumané vodní plochy.
2. Naplněnou lahev necháme alespoň 20 minut stát na světle.
3. Po 20 minutách zhodnotíme kvalitu vody na základě následujících jevů:

• V případě, že se u hladiny vytvoří zelený kroužek tvořený zelenými organismy ve tvaru "sekaného jehličí nebo zelené krupice" (a voda přitom zůstane čirá), jedná se s největší pravděpodobností o sinice.

• V případě, že zůstane voda zakalena rovnoměrně nebo se začne tvořit větší zákal u dna, půjde pravděpodobně o řasy .

Rady pro vodní aktivity

• Největší nahromadění sinic (i toxinů) vzniká právě při vodním květu. Koupání ve vodě obsahující vodní květ může mít závažné zdravotní následky.
• Pokud vás bude zajímat, zda se ve vaší rekreační nádrži sleduje kvalita vody, obraťte se na příslušnou okresní (městskou) hygienickou stanici (sledují se i další ukazatele – nejenom fytoplankton).
• O zvýšeném výskytu sinic na řízených koupalištích ve volné přírodě by veřejnost měla být informována (např. výstražnými tabulemi).
• Pokud se chcete koupat ve volné přírodě, kdekoliv mimo oficiální koupaliště, zkuste před vstupem do vody výše popsanou metodu na rozlišení řas a sinic.
• Když voda obsahuje sinice, řiďte se následujícími pokyny:
• Po vykoupání se osprchujte čistou vodou a odstraňte tak z pokožky řasy a sinice, které na ní po pobytu ve vodě ulpěly.
• Kontakt těla s vodou při plavání by neměl být delší než cca 10 minut (liší se v závislosti na věku)
• Vodní květ se po hladině nádrže pohybuje podle toho, jak zrovna vane vítr. Často tak tvoří u břehu vysokou vrstvu, se kterou mohou do styku přijít hrající si děti.

Využití sinic

Vyjma toxinů byla v sinicích také nalezena řada látek s potenciálem pro využití ve farmacii.  V současnosti známe sinicové metabolity například s antivirálními, fungicidními, antibakteriálními a protirakovinnými účinky. Některé z těchto látek byly již uvedeny do praxe jako léčiva. Vzhledem ke strukturní rozmanitosti sinicových metabolitů lze však očekávat, že kromě zmíněných existuje celá řada sinicových látek, jejichž vliv na lidskou populaci a okolní ekosystémy zatím neznáme.

Zdroje

1. KALINA, Tomáš a Jiří VÁŇA. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 9788024610368.
2. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2019-03-15]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice#Ekologie
3. Oddělení Cyanobacteria - sinice. Www.sinicearasy.cz [online]. České Budějovice: Přírodovědecká fakulta JU, 2003 [cit. 2019-03-15]. Dostupné z: http://www.sinicearasy.cz/pokr/sinice
4. Sinice – zdravotní nebezpečí. Enviweb [online]. EnviWeb s.r.o, 1999 [cit. 2019-03-15]. Dostupné z: http://www.enviweb.cz/39632
5. Sinice a koupání v přírodě. Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny [online]. Brno: CCT [cit. 2019-03-18]. Dostupné z: http://www.sinice.cz/index.php?pg=aktivity--popularizacni-cinnost--sinice-koupani-v-prirode
6. Sinice a koupání v přírodě. Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny [online]. Brno: CCT [cit. 2019-03-18]. Dostupné z: http://www.sinice.cz/index.php?pg=o-sinicich--vodni-kvet