Ramsarská úmluva: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
mBez shrnutí editace |
m (ref) |
||
| (Není zobrazeno 28 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Úmluva o ochraně mokřadů mezinárodního významu (angl. Convention on wetlands of International Importance, tzv. Ramsarská úmluva) byla dojednána v roce 1971 ve městě Ramsar v Íránu. Hlavním cílem úmluvy je ochrana ekologických funkcí mokřadů, jako regulátorů vodního režimu v krajině, stanovišť typických organismů (zejména vodního ptactva) a krajinných celků s vysokou kulturní, vědeckou, hospodářskou a rekreační hodnotou. Signatáři jsou povinni vyhledávat, registrovat a chránit taková území, podporovat zde výzkum a udržitelný rozvoj a vzájemně se o záležitostech týkajících se mokřadů informovat. ČR je signatářem.<ref name="Branis">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-7184-758-5.</ref> | |||
[[Soubor:Ramsar.gif ]] | |||
=== Obsah úmluvy === | |||
Každá smluvní strana určí na svém území alespoň jednu chráněnou oblast, která bude zařazena do Seznamu mezinárodně významných mokřadů. Vybírají se na základě svého mezinárodního významu z hlediska [[Ekologie|ekologie]], botaniky, zoologie, limnologie nebo hydrologie. V prvé řadě se zařazují takové, které mají mezinárodní význam pro vodní ptactvo v jakémkoli ročním období. Smluvní strany plánují a uskutečňují své záměry tak, aby podporovaly zachování mokřadů v seznamu a pokud je to možné, rozumně využívaly ostatních mokřadů na svém území. K ochraně mokřadů zřizují mokřadní chráněná území. Zrušit nebo omezit území můžou z naléhavých státních zájmů a měly by vytvořit náhradní chráněné území. Smluvní strany podporují výzkum a výměnu údajů o mokřadech, snaží se zvyšovat stavy vodního ptactva, spolupracují mezi sebou. Svolávají v případě potřeby konference. Členem se může stát každý člen [[OSN]] nebo člen Mezinárodní agentury pro atomovou energii nebo strana Statutu Mezinárodního soudního dvora. Úmluva má platnost neomezenou dobu. Po pěti letech lze smlouvu vypovědět. <ref name="sdeleni">ČSFR. Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí ze dne 2. července 1990 č. 396/1990 Sb., o o sjednaní úmluvy o mokřadech majících mezinárodní význam zejména jako biotopy vodního ptactva a Protokolu o její změně, In ''Sbírka zákonů České a Slovenské Federativní Republiky'', částka 67, strana 1449-1453, dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1990/sb067-90.pdf</ref>) | |||
=== Úmluva ve světě === | === Úmluva ve světě === | ||
Dne 2. února 1971 byla tato úmluva v Íránu sjednána, v platnost vstoupila roku 1975. V roce 1982 v Paříži byla upravena Protokolem o její změně. | Dne 2. února 1971 byla tato úmluva v Íránu sjednána, v platnost vstoupila roku 1975. V roce 1982 v Paříži byla upravena Protokolem o její změně. Změny se tak přijímají dvoutřetinovou většinou přítomných stran na konferencích. <ref name="sdeleni" /> Jde o první moderní celosvětovou úmluvu na ochranu a udržitelné využívání přírodních zdrojů. V porovnání s jinými novějšími [http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_smlouvy úmluvami] jsou její opatření příliš obecná. Během let však Zasedání smluvních stran zajistily rozvoj základních principů úmluvy, aby dokázaly refektovat měnící se světové vnímání, priority a trendy v environmentálním myšlení. <ref name="secretariat">What is the Ramsar Convention on Wetlands? [online zdroj],The Ramsar Convention Secretariat, c1996-2008 [cit. 2009-02-06], zdroj dostupný z: http://www.ramsar.org/about/info2007-02-e.pdf </ref> Nyní má 158 smluvních stran, 1822 chráněných mokřadů na 168 milionech hektarů. Každý rok 2.února se koná World Wetland Day (Světový den mokřadů), v jehož rámci se pořádají akce, které připomínají lidem význam mokřadů. Stálý výbor uděluje na základě nominací členů úmluvy Ramsarskou cenu (The Ramsar Wetland Conservation Awards) pro ocenění osob, organizací a vlád chránících mokřady.<ref name="úmluva svet">The Ramsar Convention on Wetland [online zdroj]. The Ramsam Convention secretariat, c1996-2008 [cit. 2009-02-06], zdroj dostupný z : http://www.ramsar.org/</ref> | ||
==== Orgány ==== | ===== Orgány ===== | ||
*The Conference of the Contracting Parties - | *The Conference of the Contracting Parties - Zasedání smluvních stran se koná jednou za tři roky. Vlády sem vysílají své zástupce. Nevládní členové mohou vysílat pozorovatele. | ||
*The Standing Committee - Stálý výbor představuje výkonnou moc, je volen na konferenci na 3 roky. Schází se jednou za rok. | *The Standing Committee - Stálý výbor představuje výkonnou moc, je volen na konferenci na 3 roky. Schází se jednou za rok. | ||
*The Secretariat - Stálé byro se stará o každodenní chod, sídlí při IUCN v Glandu, Švýcarsku. | *The Secretariat - Stálé byro se stará o každodenní chod, sídlí při [[w:cs:IUCN|IUCN]] v Glandu, Švýcarsku. | ||
*The Scientific and Technical Review Panel | *The Scientific and Technical Review Panel – Odborníci zajišťují kvalifikovaný pohled na věc. | ||
*Konvence spolupracuje s pěti světovými nevládními organizacemi: BirdLife International, IWMI, Wetlands International, IUCN, WWF. | *Konvence spolupracuje s pěti světovými nevládními organizacemi: BirdLife International, IWMI, Wetlands International, IUCN, [[w:cs:World Wildlife Fund|WWF]]. <ref name="secretariat" /> | ||
=== Úmluva v ČR === | === Úmluva v ČR === | ||
ČSFR přistoupila k úmluvě v roce 1990, zákonem č. 396/1990 Sb. Kontaktním místem v ČR je odbor mezinárodní ochrany biodiverzity MŽP. V roce 1993 byl ustanoven Český ramsarský výbor, který je koordinačním a poradním orgánem MŽP. | ČSFR přistoupila k úmluvě v roce 1990, zákonem č. 396/1990 Sb. Kontaktním místem v ČR je odbor mezinárodní ochrany biodiverzity [[Ministerstvo životního prostředí ČR|MŽP]]. V roce 1993 byl ustanoven Český ramsarský výbor, který je koordinačním a poradním orgánem [[Ministerstvo životního prostředí ČR|MŽP]].<ref name="úmluva">Statut Českého ramsarského výboru [online zdroj], Ministerstvo životního prostředí, [cit. 2009-02-06], zdroj dostupn z: http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF4JMX85 </ref> | ||
==== Mokřady mezinárodního významu v ČR | ===== Mokřady mezinárodního významu v ČR ===== | ||
*RS1: Šumavské rašeliniště - 3371 ha, zapsáno 1990, ochrana NP | *RS1: Šumavské rašeliniště - 3371 ha, zapsáno 1990, ochrana NP | ||
*RS2: Třeboňské rybníky - 10 165 ha, zapsáno 1990, ochrana CHKO | *RS2: Třeboňské rybníky - 10 165 ha, zapsáno 1990, ochrana CHKO | ||
| Řádek 33: | Řádek 35: | ||
*RS12: Krušnohorská rašeliniště – 11224 ha, zapsáno 2006 | *RS12: Krušnohorská rašeliniště – 11224 ha, zapsáno 2006 | ||
Celková rozloha činí 54 656 ha. Většina je navíc chráněna statutem rezervací.<ref> | Celková rozloha činí 54 656 ha. Většina je navíc chráněna statutem rezervací.<ref name="AOPK">Ramsarská úmluva [online zdroj], Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [citováno 2008-02-06] zdroj dostupný z: http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3258</ref> | ||
== Témata == | == Témata == | ||
*[ | *[[Ochrana vod]] | ||
*[ | *[[Ochrana krajiny]] | ||
*[ | *[[Ministerstvo životního prostředí ČR]] | ||
*[ | *[[Ekosystémové služby]] | ||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
<references/> | |||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
[http://www.unep.cz/konvence.php | *[http://www.ramsar.org oficiální stránky úmluvy] | ||
*[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3TWUPO text úmluvy] | |||
*[http://www.unep.cz/konvence.php UNEP] | |||
*[http://www.iucn.org/ IUCN] | |||
*[http://www.wetlands.org/ Wetlands International] | |||
*[http://www.birdlife.org/ BirdLife International] | |||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] | ||
[[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]] | |||
Aktuální verze z 2. 3. 2019, 06:49
Úmluva o ochraně mokřadů mezinárodního významu (angl. Convention on wetlands of International Importance, tzv. Ramsarská úmluva) byla dojednána v roce 1971 ve městě Ramsar v Íránu. Hlavním cílem úmluvy je ochrana ekologických funkcí mokřadů, jako regulátorů vodního režimu v krajině, stanovišť typických organismů (zejména vodního ptactva) a krajinných celků s vysokou kulturní, vědeckou, hospodářskou a rekreační hodnotou. Signatáři jsou povinni vyhledávat, registrovat a chránit taková území, podporovat zde výzkum a udržitelný rozvoj a vzájemně se o záležitostech týkajících se mokřadů informovat. ČR je signatářem.[1]
Obsah úmluvy[editovat | editovat zdroj]
Každá smluvní strana určí na svém území alespoň jednu chráněnou oblast, která bude zařazena do Seznamu mezinárodně významných mokřadů. Vybírají se na základě svého mezinárodního významu z hlediska ekologie, botaniky, zoologie, limnologie nebo hydrologie. V prvé řadě se zařazují takové, které mají mezinárodní význam pro vodní ptactvo v jakémkoli ročním období. Smluvní strany plánují a uskutečňují své záměry tak, aby podporovaly zachování mokřadů v seznamu a pokud je to možné, rozumně využívaly ostatních mokřadů na svém území. K ochraně mokřadů zřizují mokřadní chráněná území. Zrušit nebo omezit území můžou z naléhavých státních zájmů a měly by vytvořit náhradní chráněné území. Smluvní strany podporují výzkum a výměnu údajů o mokřadech, snaží se zvyšovat stavy vodního ptactva, spolupracují mezi sebou. Svolávají v případě potřeby konference. Členem se může stát každý člen OSN nebo člen Mezinárodní agentury pro atomovou energii nebo strana Statutu Mezinárodního soudního dvora. Úmluva má platnost neomezenou dobu. Po pěti letech lze smlouvu vypovědět. [2])
Úmluva ve světě[editovat | editovat zdroj]
Dne 2. února 1971 byla tato úmluva v Íránu sjednána, v platnost vstoupila roku 1975. V roce 1982 v Paříži byla upravena Protokolem o její změně. Změny se tak přijímají dvoutřetinovou většinou přítomných stran na konferencích. [2] Jde o první moderní celosvětovou úmluvu na ochranu a udržitelné využívání přírodních zdrojů. V porovnání s jinými novějšími úmluvami jsou její opatření příliš obecná. Během let však Zasedání smluvních stran zajistily rozvoj základních principů úmluvy, aby dokázaly refektovat měnící se světové vnímání, priority a trendy v environmentálním myšlení. [3] Nyní má 158 smluvních stran, 1822 chráněných mokřadů na 168 milionech hektarů. Každý rok 2.února se koná World Wetland Day (Světový den mokřadů), v jehož rámci se pořádají akce, které připomínají lidem význam mokřadů. Stálý výbor uděluje na základě nominací členů úmluvy Ramsarskou cenu (The Ramsar Wetland Conservation Awards) pro ocenění osob, organizací a vlád chránících mokřady.[4]
Orgány[editovat | editovat zdroj]
- The Conference of the Contracting Parties - Zasedání smluvních stran se koná jednou za tři roky. Vlády sem vysílají své zástupce. Nevládní členové mohou vysílat pozorovatele.
- The Standing Committee - Stálý výbor představuje výkonnou moc, je volen na konferenci na 3 roky. Schází se jednou za rok.
- The Secretariat - Stálé byro se stará o každodenní chod, sídlí při IUCN v Glandu, Švýcarsku.
- The Scientific and Technical Review Panel – Odborníci zajišťují kvalifikovaný pohled na věc.
- Konvence spolupracuje s pěti světovými nevládními organizacemi: BirdLife International, IWMI, Wetlands International, IUCN, WWF. [3]
Úmluva v ČR[editovat | editovat zdroj]
ČSFR přistoupila k úmluvě v roce 1990, zákonem č. 396/1990 Sb. Kontaktním místem v ČR je odbor mezinárodní ochrany biodiverzity MŽP. V roce 1993 byl ustanoven Český ramsarský výbor, který je koordinačním a poradním orgánem MŽP.[5]
Mokřady mezinárodního významu v ČR[editovat | editovat zdroj]
- RS1: Šumavské rašeliniště - 3371 ha, zapsáno 1990, ochrana NP
- RS2: Třeboňské rybníky - 10 165 ha, zapsáno 1990, ochrana CHKO
- RS3: Břehyně a Novozámecký rybník - 923 ha, zapsáno 1990, ochrana NPR
- RS4: Lednické rybníky - 665 ha, zapsáno 1990, ochrana NPR
- RS5: Litovelské Pomoraví - 5122 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO
- RS6: Poodří - 5450 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO
- RS7: Krkonošská rašeliniště - 230 ha, zapsáno 1993, ochrana NP
- RS8: Třeboňská rašeliniště - 1100 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO
- RS9: Mokřady Dolního Podyjí - 11500 ha, zapsáno 1993, ochrana NPR
- RS10: Mokřady Pšovky a Liběchovky - 350 ha, zapsáno 1998, ochrana CHKO
- RS11: Podzemní Punkva – 1.57 ha, zapsáno 2004, ochrana CHKO
- RS12: Krušnohorská rašeliniště – 11224 ha, zapsáno 2006
Celková rozloha činí 54 656 ha. Většina je navíc chráněna statutem rezervací.[6]
Témata[editovat | editovat zdroj]
Zdroje[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-7184-758-5.
- ↑ 2,0 2,1 ČSFR. Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí ze dne 2. července 1990 č. 396/1990 Sb., o o sjednaní úmluvy o mokřadech majících mezinárodní význam zejména jako biotopy vodního ptactva a Protokolu o její změně, In Sbírka zákonů České a Slovenské Federativní Republiky, částka 67, strana 1449-1453, dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1990/sb067-90.pdf
- ↑ 3,0 3,1 What is the Ramsar Convention on Wetlands? [online zdroj],The Ramsar Convention Secretariat, c1996-2008 [cit. 2009-02-06], zdroj dostupný z: http://www.ramsar.org/about/info2007-02-e.pdf
- ↑ The Ramsar Convention on Wetland [online zdroj]. The Ramsam Convention secretariat, c1996-2008 [cit. 2009-02-06], zdroj dostupný z : http://www.ramsar.org/
- ↑ Statut Českého ramsarského výboru [online zdroj], Ministerstvo životního prostředí, [cit. 2009-02-06], zdroj dostupn z: http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF4JMX85
- ↑ Ramsarská úmluva [online zdroj], Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [citováno 2008-02-06] zdroj dostupný z: http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3258