Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m (added Category:Znečištění a ochrana ovzduší using HotCat) |
||
| (Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:CLRTAP.jpg|right]] | [[Soubor:CLRTAP.jpg|300px|right]] | ||
== Úvod == | == Úvod == | ||
Úmluva [[EHK OSN|Evropské hospodářské komise OSN]] (EHK OSN/UNECE) o dálkovém znečišťování ovzduší překračující hranice států (Convention on Long-range Transboundary Air Pollution - CLRTAP) je rámcová úmluva, jejímž cílem je ochrana člověka a životního prostředí před znečišťováním ovzduší, omezování a postupné snižování či předcházení znečišťování ovzduší, včetně dálkového znečištění ovzduší překračující hranice státu. | Úmluva [[EHK OSN|Evropské hospodářské komise OSN]] (EHK OSN/UNECE) o dálkovém znečišťování ovzduší překračující hranice států (Convention on Long-range Transboundary Air Pollution - CLRTAP) je rámcová úmluva, jejímž cílem je ochrana člověka a životního prostředí před znečišťováním ovzduší, omezování a postupné snižování či předcházení znečišťování ovzduší, včetně dálkového znečištění ovzduší překračující hranice státu.<ref>[http://www.unece.org/env/lrtap/ CLRTAP na webu UNECE] | ||
</ref> | |||
CLRTAP vymezuje hlavní problémy [[znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]], formuluje základní principy a prostředky k dosažení cíle avšak neukládá smluvním stranám konkrétní povinnosti k zavedení opatření na snížení určitých látek znečišťujících ovzduší. Konkrétní opatření jsou obsažena v jednotlivých Protokolech Úmluvy, které vznikaly v průběhu let. | CLRTAP vymezuje hlavní problémy [[znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]], formuluje základní principy a prostředky k dosažení cíle avšak neukládá smluvním stranám konkrétní povinnosti k zavedení opatření na snížení určitých látek znečišťujících ovzduší. Konkrétní opatření jsou obsažena v jednotlivých Protokolech Úmluvy, které vznikaly v průběhu let. | ||
== Historie a důvody vzniku == | == Historie a důvody vzniku == | ||
Od 60. let 20. století je vědecky podložen vztah [[koloběh síry|emisí síry]] na evropském kontinentu a acidifikace skandinávských jezer. Prvním signálem nové mezinárodní spolupráce v boji proti acidifikaci byla [[Stockholmská konference|Konference OSN Životní prostředí člověka ve Stockholmu (1972)]]. Během několika následujících let došlo k potvrzení hypotéz o dálkovém znečišťování ovzduší. K podpisu Úmluvy zaměřené na tento problém došlo 13. a 14. listopadu 1979 na konferenci EHK OSN v Ženevě, kdy ji podepsalo 33 představitelů států (31 evropských, USA a Kanada). V roce 1983 vešla Úmluva v platnost. Do současné doby ratifikovalo Úmluvu 51 zemí. | Od 60. let 20. století je vědecky podložen vztah [[koloběh síry|emisí síry]] na evropském kontinentu a acidifikace skandinávských jezer. Prvním signálem nové mezinárodní spolupráce v boji proti acidifikaci byla [[Stockholmská konference|Konference OSN Životní prostředí člověka ve Stockholmu (1972)]]. Během několika následujících let došlo k potvrzení hypotéz o dálkovém znečišťování ovzduší. K podpisu Úmluvy zaměřené na tento problém došlo 13. a 14. listopadu 1979 na konferenci EHK OSN v Ženevě, kdy ji podepsalo 33 představitelů států (31 evropských, USA a Kanada). V roce 1983 vešla Úmluva v platnost. Do současné doby ratifikovalo Úmluvu 51 zemí.<ref>Kurfürst J.: 25 let Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší Praha, Občanské sdružení | ||
Ochrana kvality ovzduší 2004 | |||
</ref> | |||
== Organizační struktura CLRTAP == | == Organizační struktura CLRTAP == | ||
| Řádek 17: | Řádek 20: | ||
'''Pracovní skupina „účinky“''' (Working Group on Effects - WGE) shromážďuje informace o míře a geografické rozloze hlavních polutantů ovzduší, jako SO<sub>2</sub>, NO<sub>x</sub>, O<sub>3</sub> a těžké kovy a jejich vlivu na lidské zdraví a životní prostředí. Jejích šest Mezinárodních kooperativních programů (International Cooperative Programmes – ICPs: ICP Forests, [[ICP Waters]], ICP Materials, ICP Vegetation, ICP Integrated Monitoring, ICP Modelling and Mapping ) a Účelová pracovní skupina zdraví (Task Force on Health) identifikují nejohroženější oblasti, ekosystémy, jiné receptory a další látky, které mají negativní vliv na lidské zdraví, terestrické a vodní ekosystémy a materiály. Důležitou částí této práce je dlouhodobý monitoring. | '''Pracovní skupina „účinky“''' (Working Group on Effects - WGE) shromážďuje informace o míře a geografické rozloze hlavních polutantů ovzduší, jako SO<sub>2</sub>, NO<sub>x</sub>, O<sub>3</sub> a těžké kovy a jejich vlivu na lidské zdraví a životní prostředí. Jejích šest Mezinárodních kooperativních programů (International Cooperative Programmes – ICPs: ICP Forests, [[ICP Waters]], ICP Materials, ICP Vegetation, ICP Integrated Monitoring, ICP Modelling and Mapping ) a Účelová pracovní skupina zdraví (Task Force on Health) identifikují nejohroženější oblasti, ekosystémy, jiné receptory a další látky, které mají negativní vliv na lidské zdraví, terestrické a vodní ekosystémy a materiály. Důležitou částí této práce je dlouhodobý monitoring. | ||
'''Pracovní skupina strategií a posouzení''' (Working Group of Strategie and Review) je hlavním vyjednávacím orgánem Úmluvy a podporuje Výkonný výbor v politicky orientovaných záležitostech, včetně hodnocení vědeckých a technických aktivit. | '''Pracovní skupina strategií a posouzení''' (Working Group of Strategie and Review) je hlavním vyjednávacím orgánem Úmluvy a podporuje Výkonný výbor v politicky orientovaných záležitostech, včetně hodnocení vědeckých a technických aktivit.<ref>Jílek P. (2004): Strategie v rámci Úmluvy EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přesahující hranice států, Ochrana ovzduší, 5-6, 1: 1-4. | ||
</ref> | |||
== Protokoly CLRTAP == | == Protokoly CLRTAP == | ||
| Řádek 28: | Řádek 32: | ||
*Protokol o persistentních organických látkách | *Protokol o persistentních organických látkách | ||
*Protokol o snížení acidifikace, eutrofizace a přízemního ozónu | *Protokol o snížení acidifikace, eutrofizace a přízemního ozónu | ||
== Česká republika == | |||
Požadavky CLRTAP a protokolů jsou vesměs formulovány na úrovni státu a v případě České republiky byly z velké části implementovány do zákona č. 86/2002 Sb.<ref name="86/2002> Česko. Zákon č. 86 ze dne 14. února 2002 o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. In ''Sbírka zákonů České republiky''. 2002, částka 38, s. 1786-1840. Dostupný také z www: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2002/sb038-02.pdf ISSN 1211-1244 </ref> , o ochraně ovzduší a jeho prováděcích předpisů. Česká republika přistoupila ke všem osmi protokolům a povinnosti, které z nich vyplývají, plní zejména v oblasti stanovených národních stropů emisí. | |||
== Témata == | == Témata == | ||
| Řádek 33: | Řádek 40: | ||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
<references/> | |||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
| Řádek 44: | Řádek 47: | ||
*[[Atmosférický transport]] | *[[Atmosférický transport]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Ovzduší]] | ||
[[Kategorie:Znečištění a ochrana ovzduší]] | |||
Aktuální verze z 25. 2. 2019, 16:05
Úvod[editovat | editovat zdroj]
Úmluva Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN/UNECE) o dálkovém znečišťování ovzduší překračující hranice států (Convention on Long-range Transboundary Air Pollution - CLRTAP) je rámcová úmluva, jejímž cílem je ochrana člověka a životního prostředí před znečišťováním ovzduší, omezování a postupné snižování či předcházení znečišťování ovzduší, včetně dálkového znečištění ovzduší překračující hranice státu.[1]
CLRTAP vymezuje hlavní problémy znečištění ovzduší, formuluje základní principy a prostředky k dosažení cíle avšak neukládá smluvním stranám konkrétní povinnosti k zavedení opatření na snížení určitých látek znečišťujících ovzduší. Konkrétní opatření jsou obsažena v jednotlivých Protokolech Úmluvy, které vznikaly v průběhu let.
Historie a důvody vzniku[editovat | editovat zdroj]
Od 60. let 20. století je vědecky podložen vztah emisí síry na evropském kontinentu a acidifikace skandinávských jezer. Prvním signálem nové mezinárodní spolupráce v boji proti acidifikaci byla Konference OSN Životní prostředí člověka ve Stockholmu (1972). Během několika následujících let došlo k potvrzení hypotéz o dálkovém znečišťování ovzduší. K podpisu Úmluvy zaměřené na tento problém došlo 13. a 14. listopadu 1979 na konferenci EHK OSN v Ženevě, kdy ji podepsalo 33 představitelů států (31 evropských, USA a Kanada). V roce 1983 vešla Úmluva v platnost. Do současné doby ratifikovalo Úmluvu 51 zemí.[2]
Organizační struktura CLRTAP[editovat | editovat zdroj]
Výkonný výbor (Executive Body) je shromáždění zástupců členských zemí Úmluvy. Je zodpovědný za realizaci základních principů Úmluvy a přípravu dalších článků organizační struktury. Přijímá protokoly specifikující závazky a povinnosti členských zemí, hodnotí jejich práci, vyjadřuje souhlas s ročním pracovním plánem, schvaluje rozpočet související s jednotlivými aktivitami pracovního plánu, navazuje a udržuje spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi.
Prováděcí komise (Implementation Commission) je významnou součástí organizační struktury CLRTAP. Členové komise se setkávají dvakrát do roka a následně informují Výkonný výbor, který rozhoduje na základě jejich připomínek.
EMEP program (European Monitoring and Evaluation Programme) poskytuje vědeckou podporu Úmluvy zaměřenou na atmosferické monitorování a modelování, inventarizaci emisí a jejich projekci a hodnotící integrované modelování.
Pracovní skupina „účinky“ (Working Group on Effects - WGE) shromážďuje informace o míře a geografické rozloze hlavních polutantů ovzduší, jako SO2, NOx, O3 a těžké kovy a jejich vlivu na lidské zdraví a životní prostředí. Jejích šest Mezinárodních kooperativních programů (International Cooperative Programmes – ICPs: ICP Forests, ICP Waters, ICP Materials, ICP Vegetation, ICP Integrated Monitoring, ICP Modelling and Mapping ) a Účelová pracovní skupina zdraví (Task Force on Health) identifikují nejohroženější oblasti, ekosystémy, jiné receptory a další látky, které mají negativní vliv na lidské zdraví, terestrické a vodní ekosystémy a materiály. Důležitou částí této práce je dlouhodobý monitoring.
Pracovní skupina strategií a posouzení (Working Group of Strategie and Review) je hlavním vyjednávacím orgánem Úmluvy a podporuje Výkonný výbor v politicky orientovaných záležitostech, včetně hodnocení vědeckých a technických aktivit.[3]
Protokoly CLRTAP[editovat | editovat zdroj]
- EMEP Protokol
- Protokol o snižování emisí síry
- Protokol o kontrole emisí oxidů dusíku
- Protokol o kontrole emisí těkavých organických látek
- Protokol o dalším snižování emisí síry
- Protokol o těžkých kovech
- Protokol o persistentních organických látkách
- Protokol o snížení acidifikace, eutrofizace a přízemního ozónu
Česká republika[editovat | editovat zdroj]
Požadavky CLRTAP a protokolů jsou vesměs formulovány na úrovni státu a v případě České republiky byly z velké části implementovány do zákona č. 86/2002 Sb.[4] , o ochraně ovzduší a jeho prováděcích předpisů. Česká republika přistoupila ke všem osmi protokolům a povinnosti, které z nich vyplývají, plní zejména v oblasti stanovených národních stropů emisí.
Témata[editovat | editovat zdroj]
Zdroje[editovat | editovat zdroj]
- ↑ CLRTAP na webu UNECE
- ↑ Kurfürst J.: 25 let Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší Praha, Občanské sdružení Ochrana kvality ovzduší 2004
- ↑ Jílek P. (2004): Strategie v rámci Úmluvy EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přesahující hranice států, Ochrana ovzduší, 5-6, 1: 1-4.
- ↑ Česko. Zákon č. 86 ze dne 14. února 2002 o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů České republiky. 2002, částka 38, s. 1786-1840. Dostupný také z www: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2002/sb038-02.pdf ISSN 1211-1244