Záležitosti vyžadující globální závazky: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Nová stránka: *'''Světová chudoba'''. Na světě žijí 3 mld. lidí žijících za méně než 2 USD za den; 1 mld. lidí, žije za méně než 1 USD za den. Do r. 2015 by se měla světová ch...)
(Žádný rozdíl)

Verze z 21. 2. 2008, 15:57

  • Světová chudoba. Na světě žijí 3 mld. lidí žijících za méně než 2 USD za den; 1 mld. lidí, žije za méně než 1 USD za den. Do r. 2015 by se měla světová chudoba snížit o polovinu. Jedna z řady cest je odpouštění dluhů nejchudším zemím rozvinutými průmyslovými státy, ale i pomoc, kterou by mohl prostředkovat tzv. Globální Marshallův plán (viz níže).
  • Zachování míru, prevence konfliktů, boj proti terorismu. Například jen válka v Kongu stála již 2 miliony obětí, nemluvě o Jugoslávii, Rwandě, Afghanistánu, Iráku aj. V Africe bylo od dekolonizace již tolik konfliktů, že nějakým způsobem jimi byl dotčen každý pátý člověk (ztráta blízkých, domova, zdraví atd.). Terorismus nejen ohrožuje ekonomický růst, sociální a politickou stabilitu v průmyslových zemích, ale zpomaluje i ekonomický rozvoj a snižování chudoby v zemích rozvojových. V současné době udržuje vratké příměří a klid v řadě států kolem 40 000 příslušníků sil OSN.
  • Vzdělání. Každé šesté dítě na světě neumí psát a číst, z toho 600 000 žen a 300 000 mužů, z nich 99 % je v rozvojových zemích. Vzdělání žen přitom přispívá k snižování porodnosti a tedy k řešení demografických problémů. Vzdělávací programy umožňují také zvyšovat národní důchody v rozvojových zemích. Jde proto o jeden z nejdůležitějších cílů Globálního Marshallova plánu.
  • Nebezpečí světových pandemií. V současnosti je nemocí AIDS zasaženo 40 mil. lidí, dalších 25 mil. od vzniku pandemie již zemřelo. Je to blizko počtům úmrtí na černý mor v letech 1347–1352. Šíření dalších infekčních nemocí (TBC, malárie, ptačí chřipka aj.) vyvolává potřebu přijmout preventivní opatření mj. vytvořením nouzových fondů, zajištěním přístupu k léčivům, daňovými podněty pro výzkum v rozvinutých zemích apod.
  • Digitální nerovnost. 2 mld. lidí nikdy nemělo příležitost držet v ruce telefonní aparát. Autor v té souvislosti hovoří o digitálním apartheidu. Komunikační prostředky pro chudé země však znamenají snížení izolace, možnost zabezpečování zdravotní pomoci a péče, podporují vzdělávání, environmentální management, stimulují rozvíjení podnikání a efektivní využívání zahraniční pomoci, umožňují zlepšování správy věcí veřejných. Také tato problematika je součástí tzv. Globálního Marshallova plánu.
  • Předcházení přírodním katastrofám a zmirňování jejich následků. Typickou ukázkou selhání této připravenosti byly důsledky tsunami v jihovýchodní Asii v r. 2004, kdy včasné varování mohlo zabránit enormním ztrátám na životech. Přitom 2 mld. lidí žije ve vzdálenosti jen do 100 km od moře. Globální oteplování dále zvyšuje nebezpečí podobných katastrof, jaké vyvolávají hurikány (viz hurikán Katrina, který zničil New Orleans).