Šablona:Citace patentu/doc

Šablona pro generování citací patentových dokumentů dle normy ČSN ISO 690.

Použití

Všechna pole musí být malými písmeny. Zkopírujte prázdnou verzi na místo použití:

Plná verze

Obvyklé užití

{{Citace patentu | příjmení přihlašovatele = | jméno přihlašovatele = | přihlašovatel = | odkaz na přihlašovatele = | příjmení vlastníka = | jméno vlastníka = | vlastník = | odkaz na vlastníka = | titul = | odkaz na titul = | příjmení vynálezce = | jméno vynálezce = | vynálezce = | odkaz na vynálezce = | příjmení vynálezce2 = | jméno vynálezce2 = | vynálezce2 = | odkaz na vynálezce2 = | příjmení vynálezce3 = | jméno vynálezce3 = | vynálezce3 = | odkaz na vynálezce3 = | další vynálezci = | poznámka = | stát = | úřad = | druh dokumentu = | číslo = | datum vydání = | rok vydání = | měsíc vydání = | den vydání = | datum přístupu = | url = | jazyk = }}

{{Citace patentu | příjmení přihlašovatele = | jméno přihlašovatele = | odkaz na přihlašovatele = | odkaz na korporaci = | titul = | poznámka = | stát = | úřad = | druh dokumentu = | číslo = | datum vydání = | url = | datum přístupu = }}

Parametry

Primární odpovědnost

Parametry určující hlavní odpovědnost za patent, tj. přihlašovatele, popřípadě vlastníka práv k patentu, většinou jde o jméno korporace nebo člověka. Jména se uvádí bez titulů a vědeckých hodností.

Parametry pro přihlašovatele:

• příjmení přihlašovatele – příjmení přihlašovatele patentu
• jméno přihlašovatele – jméno přihlašovatele patentu
• přihlašovatel
  • použití parametrů jméno a příjmení může být problematické v případech přihlašovatelů, u nichž je zvykem příjmení psát vždy jako první (jak je tomu například v čínštině). V takovém případě by čárka mezi jménem a příjmením působila nepatřičně. Někdy je také problém určit přesný rozsah příjmení. V tom případě je lepší parametry jméno a příjmení nepoužít a vyplnit raději pole autor pomocí notace „Hu Ke Jie“ podle toho, jak je třeba.
  • Jiné přípustné užití tohoto parametru nastává v okamžiku, kdy přihlašovatelem je korporace.
• odkaz na přihlašovatele – existuje-li na Wikipedii článek s životopisem, uvede se zde jeho jméno

Pokud je vlastník práv k patentu odlišný od přihlašovatele, je možné jej uvést.

Parametry pro vlastníka jsou ekvivalentní parametrům pro přihlašovatele

• příjmení vlastníka
• jméno vlastníka
• vlastník
• odkaz na vlastníka

Název

• titul – název patentu. Pokud je složen z více částí, je třeba jej zformátovat podle normy podle následujících zásad:
  • Jde-li o název a podnázev, je třeba nejprve uvést název, pak podnázev, podle pořadí na titulní stránce. Musí být odděleny dvojtečkou.
  • Je-li dokument součástí většího celku, je potřeba uvést všechny části hierarchie od nejvyšší úrovně až po náš dokument. Části hierarchie je třeba oddělit tečkami.
  • U dokumentů mezinárodních organizací je možné se setkat s vícejazyčnými názvy. Zapisujeme v pořadí, jak jsou na titulní stránce, oddělujeme rovnítkem.
• odkaz na titul – existuje-li na Wikipedii článek o daném dokumentu, uvede se zde jeho jméno
• url – URL online monografie.

Sekundární odpovědnost

Parametry určující sekundární (odbornou) odpovědnost za vynález, jména maximálně tří vynálezců, kteří postoupili své právo spravovat patent nějaké korporaci. Jména se uvádějí bez titulů a vědeckých hodností.

Parametry pro prvního vynálezce se vyplňují vždy, je-li uveden aspoň jeden vynálezce.

• příjmení vynálezce – příjmení 1. vynálezce
• jméno vynálezce – jméno 1. vynálezce
• vynálezce – použití parametrů jméno a příjmení může být problematické v případech osob, u nichž je zvykem příjmení psát vždy jako první (jak je tomu například v čínštině). V takovém případě by čárka mezi jménem a příjmením působila nepatřičně. Někdy je také problém určit přesný rozsah příjmení. V tom případě je lepší parametry jméno a příjmení nepoužít a vyplnit raději pole autor pomocí notace „Hu Ke Jie“ podle toho, jak je třeba.
• odkaz na vynálezce – existuje-li na Wikipedii článek s životopisem, uvede se zde jeho jméno

Parametry pro druhého vynálezce se vyplňují, pokud jsou uvedeni právě dva nebo právě tři vynálezci. Je-li jich uvedeno více (což se vyjadřuje parametrem další vynálezci (viz dále), je na zvážení citujícího, zda uvést jmenovitě jen jednoho, dva nebo tři. Význam je analogický parametrům pro 1. vynálezce.

• příjmení vynálezce2
• jméno vynálezce2
• vynálezce2
• odkaz na vynálezce2

Parametry pro třetího vynálezce se vyplňují, pokud jsou uvedeni právě tři vynálezci. Je-li jich uvedeno více (což se vyjadřuje parametrem další vynálezci (viz dále), je na zvážení citujícího, zda uvést jmenovitě jen jednoho, dva nebo tři. Význam je analogický parametrům pro 1. vynálezce.

• příjmení vynálezce3
• jméno vynálezce3
• vynálezce3
• odkaz na vynálezce3

Následující parametr se vyplňuje, jen je-li v dokumentu uvedeno více vynálezců než tři.

• další vynálezci – do tohoto pole se vepíše „et al.“ nebo „aj.“ či „a kol.“ (tečka na konci je povinná)

Identifikace dokumentu

• stát – země, která patent schválila
• úřad – úřad, který patent schválil
• druh dokumentu – druh dokumentu, není-li vyplněno, zní „patentový spis“
• číslo – číslo dokumentu. První dvě písmena je kód ISO pro země (ISO 3166) nebo kód pro mezinárodní organizace (WIPO Standard ST. 3), dále následuje číslo dokumentu a končí dvěma písmeny. Lze zkrátit na pouhé číslo dokumentu.

Vydání

• datum vydání – datum vydání dokumentu. Zadává se v ISO 8601 YYYY-MM-DD formátu, např. 2006-02-17. Pokud známe jen část údajů, použijeme raději následující položky.
  • rok vydání – rok vydání.
    • Pokud z jiných zdrojů než z dokumentu zjistíme rok vydání, zapíšeme jej do hranatých závorek, např. „[1992]“.
    • Je-li tento rok jen pravděpodobný, doplňujeme otazník, např. „[1992?]“.
    • Pokud z jiných zdrojů než z dokumentu zjistíme alespoň desetiletí, uvedeme místo poslední číslice spojovník, např. pokud kniha vyšla v 90. letech 20. století, píšeme „[199-]“.
  • Známe-li i ono desetiletí jen pravděpodobně, doplňujeme otazník, např. „[199-?]“.
  • měsíc vydání – měsíc vydání (1–12). Není-li znám, neuvádí se.
  • den vydání – den vydání (1–31). Není-li znám, neuvádí se.

Další

• poznámka – nějaká další podstatná informace k dokumentu. Například interní číslování.
• jazyk – užívá se jen u cizojazyčných děl, jde o seznam užitých jazyků oddělených čárkami, např. „anglicky, německy, řecky“. V případech, kdy se uvádí jen jeden jazyk, lze dokonce uvést i jen zkratku jazyka: Viz seznam kódů ISO 639-1 nebo seznam kódů ISO 639-2.

Příklady

• {{Citace patentu | přihlašovatel = Nová huť, a. s., Ostrava | titul = Trysková sestava přestupníkového kolena | jméno vynálezce = Jiří | příjmení vynálezce = Kose | poznámka = Int. Cl. C 1O B 27/06 | stát = Česká republika | druh dokumentu = patentový spis | číslo = 279967 }}

  NOVÁ HUŤ, A. S., OSTRAVA. Trysková sestava přestupníkového kolena. Původce vynálezu: Jiří KOSE. Int. Cl. C 1O B 27/06. Česká republika. Patentový spis 279967.

Chyby, rozdíly oproti normě a možnosti zlepšení

1. V šabloně není ošetřeno, když některý údaj končí tečkou, např. pokud je jméno vyjádřeno zkratkou, třeba „J. R. R.“, a vznikají tak dvojité tečky (kde druhou tečku vkládá šablona). Toto bohužel není možné ošetřit v rámci současné verze MediaWiki.
2. Norma neudává značení jazyka, ten je však vyjádřen zachováním cizích slov v informacích o vydání (edition, Auflage, izdanie). Naše šablona oproti tomu na konec citace uvádí, v jakém jazyce dokument (nebo citovaný text) je.

Externí odkazy

• http://www.boldis.cz/citace/citace.html
• http://www1.cuni.cz/~brt/bibref/bibref.html
• Jak správně citovat aneb Komentář k ČSN ISO 690