Pára a led

Globální trh je jedním ze zásadních rozměrů globalizace. Stále volnější toky informací, zboží a služeb, investic a kapitálu na jedné straně a stále silně regulované proudění lidí však přinášejí pohříchu dvojaké plody. Německý sociolog Claus Offe tento paradox moderních společností vystihl ve své teorii páry a ledu. Každé zvětšení individuální svobody jako větší mobilita, rychlost či možnost volby – tedy více „páry“ – doprovází i nárůst „ledu“, tj. negativních systémových jevů, jako jsou zácpy na dálnicích, globální znečištění či nutnost vybírat v supermarketu u každého artiklu z mnoha druhů, které naši svobodu opět omezují.

Zatímco globální trhy jsou taženy vidinou neustálého růstu „páry“, příbytkům „ledu“ – zejména globálním problémům – se všeobecně věnuje daleko menší pozornost, zvlášť pak mezi tržními aktéry. Obecných příčin toho, proč stále více globalizovaná civilizace adekvátně nereaguje na problémy globalizace, je celá řada a sahají od ekonomických, přes politické, kulturní, genderové až po sociálně psychologické. Jejich rozboru je ostatně zasvěcen celý kurs. Spokojme se tedy na úvod s jejich pouhým základním výčtem, abychom se mohli zaměřit na tržní aktéry.

Mezi jedny z nejkvalifikovanějších a nejhlubších rozborů patří kniha bývalého viceprezidenta USA Ala Gorea Země na misce vah: „Jestliže řešení problému, který před sebou máme, zjevně vyžaduje více úsilí a větší oběti, než jsme ochotni si vůbec představit, anebo pokud by ani největší úsilí jedince nestačilo k odvrácení tragédie, býváme v pokušení přerušit vazbu mezi stimulem a mravní odpovědí.“ Gore, . Takovému filtru, který sami vkládáme do svého vnímání, psychologové říkají kognitivní disonance. Avšak důvodů, proč děláme tak málo k řešení globálních problémů, je možné najít daleko víc:

• nedostatek ověřených poznatků, ale přebytek informací (infotainment),
• problémy s měřitelností a operacionalizací, kvantifikovatelností výsledků našich snah,
• dynamická, nelineární povaha, ale vzájemná provázanost, závislost problémů,
• konzumní kultura a nárůst individualismu,
• nedostatek politické debaty a vůdčích osobností,
• problém kolektivní akce.