Environmentální stopy: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 40: | Řádek 40: | ||
|Náročnost na data a nezahrnutí dalších dopadů na ŽP jako je biodiverzita či degradace půdy (což je ale stejné pro všechny ostatní stopy), neexistuje také univerzálně uznávaný výpočet, protože se jedná o velmi mladý koncept (zatím čeká na podrobení kritice v mezinárodních časopisech) | |Náročnost na data a nezahrnutí dalších dopadů na ŽP jako je biodiverzita či degradace půdy (což je ale stejné pro všechny ostatní stopy), neexistuje také univerzálně uznávaný výpočet, protože se jedná o velmi mladý koncept (zatím čeká na podrobení kritice v mezinárodních časopisech) | ||
|} | |} | ||
== Odkazy == | |||
=== Reference === | |||
<references /> | |||
Verze z 27. 12. 2017, 10:38
Nejčastějších environmentální stopy:[1]
| Název stopy | Co stopa počítá | Silné stránky* | Slabé stránky* |
| Uhlíková stopa | Množství vyprodukovaných skleníkových plynů vyjádřených v ekvivalentech oxidu uhličitého (CO2 eq.) | Jasná interpretace výsledků vzhledem k environmentálnímu problému, který popisuje (globální změna klimatu) | Zaměření se pouze na jeden dopad na ŽP, kdy hrozí, že jiný – závažnější dopad – nebude odhalen, ačkoli výsledek uhlíkové stopy může pro daný výpočet vypadat environmentálně příznivě |
| Ekologická stopa | Kolik průměrné produktivní plochy Země je třeba k zajištění využívaných zdrojů a zneškodnění dopadů s tím souvisejících vyjádřené v globálních hektarech (gha) | Názorná pochopitelnost dopadu na životní prostředí pro koncového uživatele díky vyjádření v plošných jednotkách (počet planet Země), které člověk využívá | Zaměřuje se na dva environmentální problémy (užití půdy a globální změnu klimatu), zatímco ostatní environmentální problémy nejsou zohledněny. V odborné literatuře je koncept kritizován kvůli omezené aplikovatelnosti pro potřeby politik a environmentálního plánování (např. Fiala, 2008; Wiedmann & Barrett, 2010; Blomqvist et al., 2013) |
| Vodní stopa | Kolik sladké vody se využije při dané lidské činnosti vyjádřené v objemu vody v litrech (l) – nejčastěji se počítá modrá, zelená a šedá vodní stopa (dle Water Footprint Network) | Snadná pochopitelnost pro koncového uživatele díky objemu spotřebované vody v litrech | Zaměření se pouze na jeden dopad na ŽP (viz uhlíková stopa), v současnosti neexistuje konsenzus ohledně jednoho univerzálního výpočtu vodní stopy a jeho vhodnosti (viz např. Hoekstra, 2016; Pfister et al., 2017) |
| Nutriční stopa | Závažnost dopadu na životní prostředí ze spotřeby jedné porce pokrmu vyjádřené na škále od 1 do 5 a zvýrazněné systémem semaforu (od zelené po červenou) – jedná se o agregát pěti kategorií dopadu | Kombinace více kategorií dopadu na životní prostředí do jednoho výsledku, který je pro koncového uživatele pochopitelný (díky vyjádření závažnosti pomocí semaforu), zaměření specificky na potraviny | Náročnost na data a nezahrnutí dalších dopadů na ŽP jako je biodiverzita či degradace půdy (což je ale stejné pro všechny ostatní stopy), neexistuje také univerzálně uznávaný výpočet, protože se jedná o velmi mladý koncept (zatím čeká na podrobení kritice v mezinárodních časopisech) |
Odkazy
Reference
- ↑ KAPITULČINOVÁ, Dana. Environmnetal footprint calculators for food in education and an introduction of Nutritional Footprint as a tool for supporting sustainable food consumption. Envigogika. 2017-12-21, roč. 12, čís. 2. Dostupné online [cit. 2017-12-22]. ISSN 1802-3061. DOI:10.14712/18023061.553. (česky)