Osobní doprava: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
mBez shrnutí editace značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 90: | Řádek 90: | ||
Nejvíce času stráví průměrný člověk na cestách pro volnočasové aktivity (okolo 50 % cestovního času). Dojíždění do práce se podílí na čase stráveném v dopravním prostředku cca 20 %. Další nejvýznamnější položkou jsou pak cesty za nákupy, které dosahují přibližně 15 % celkového cestovního času. Podrobnosti podává následující graf. | Nejvíce času stráví průměrný člověk na cestách pro volnočasové aktivity (okolo 50 % cestovního času). Dojíždění do práce se podílí na čase stráveném v dopravním prostředku cca 20 %. Další nejvýznamnější položkou jsou pak cesty za nákupy, které dosahují přibližně 15 % celkového cestovního času. Podrobnosti podává následující graf. | ||
'''Graf 1: Distribuce cestovního času podle účelu cesty ve vybraných evropských zemích'''<ref name ="E" | '''Graf 1: Distribuce cestovního času podle účelu cesty ve vybraných evropských zemích'''<ref name ="E" /> | ||
[[Soubor:Distribuce_cr.png]] | [[Soubor:Distribuce_cr.png]] | ||
| Řádek 117: | Řádek 115: | ||
<references/> | <references/> | ||
{{licence cc|Foltýnová, Hana}} | {{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}} | ||
Aktuální verze z 1. 9. 2017, 10:10
Osobní doprava je úzce spojena se spotřebou domácností a se vzorci využití půdy (land-use), které stále více směřují ke geografickému rozptylu jednotlivých aktivit, především volnočasových (nákupů, rekreace a vzdělávání). Řada ekonomických aktivit se přesouvá mimo tradiční městská centra. Stále více se oddělují oblasti, kde sídlí firmy, a rezidenční oblasti. To vše vede k nárůstu dojíždění. Dalšími trendy jsou rychlý růst sektoru služeb nabízející služby pro mobilitu profesionálů, vyšší průměrný disponibilní příjem domácností vedoucí k nárůstu vlastnictví motorových vozidel a nárůst volného času vedoucí k většímu počtu volnočasových cest.
Následující tabulka shrnuje hlavní charakteristiky osobní mobility ve vybraných evropských zemích. Poslední evropské výzkumy mobility ukazují, že průměrný počet cest na jednoho obyvatele jsou 3 za den, přičemž průměrná cestovní vzdálenost dosahuje 30–40 km/den, což odpovídá zhruba 60 minutám stráveným dopravou. Z toho je uskutečněno v průměru 75 % cest automobilem.
Tabulka: Hlavní charakteristiky osobní mobility ve vybraných evropských zemích[1]
| Země | Průměrný počet cest / osobu / den | Průměrná cestovní vzdálenost km / osobu/ den | Průměrný cestovní čas minuty / osobu / den |
| Belgie | 3 | - | - |
| ČR | - | 21,9 | - |
| Dánsko | 3 | 37,3 | - |
| Německo | 3,3 | 36,9 | 80 |
| Španělsko | - | 37,3 | - |
| Estonsko | 1,8 | - | 44,4 |
| Francie | 2,9 | 35,3 | 58,2 |
| Lotyšsko | 1,9 | 8,7 | 13,0 |
| Nizozemí | 3,1 | 31,9 | 59,9 |
| Rakousko | 3,0 | 28,1 | 68,8 |
| Finsko | 2,9 | 41,8 | 70,7 |
| Švédsko1 | 2,7 | 44,1 | 62,6 |
| Velká Británie | 2,9 | 31,8 | 63,3 |
| Švýcarsko | 3,6 | 37,1 | 84,5 |
| Norsko | 3,3 | 37,9 | 68,2 |
Pozn.: 1Čísla se vztahují k rokům 1999–2001
Nejvíce času stráví průměrný člověk na cestách pro volnočasové aktivity (okolo 50 % cestovního času). Dojíždění do práce se podílí na čase stráveném v dopravním prostředku cca 20 %. Další nejvýznamnější položkou jsou pak cesty za nákupy, které dosahují přibližně 15 % celkového cestovního času. Podrobnosti podává následující graf.
Graf 1: Distribuce cestovního času podle účelu cesty ve vybraných evropských zemích[1]
Specifickými druhy dopravy pro cesty na kratší vzdálenosti jsou doprava pěší a cyklistická. Mohou být dopravou „samy o sobě“, kdy zajistí přesun „od dveří ke dveřím“, ale také jako součást multimodální dopravy (k/od motorového dopravního prostředku).
Zvlášť významné jsou oba druhy nemotorové dopravy v urbánních oblastech a pro osoby, které nevlastní či nemají k dispozici automobil nebo jej nechtějí používat. Kromě prakticky nulového dopadu na životní prostředí (žádné emise a hluk z dopravy, skoro žádné nároky na spotřebu neobnovitelných zdrojů) mají pozitivní dopad na zdraví a fyzickou kondici. Světová zdravotnická organizace (WHO 2002) udává následující hodnoty přínosů pravidelné fyzické aktivity v rozsahu minimálně 30 minut denně: 50% snížení rizika vzniku kardiovaskulárních chorob, diabetes (bez závislosti na inzulínu) a obezity; 30% snížení rizika vzniku vysokého krevního tlaku; pokles krevního tlaku u osob trpících vysokým krevním tlakem; příspěvek k zachování kostní hmoty, a tedy ochrana před osteoporózou; zlepšení rovnováhy, koordinace, pohyblivosti a vytrvalosti; nárůst sebeúcty, snížení mírné až střední úrovně vysokého krevního tlaku a zvýšení všeobecné psychické pohody.
Přes tyto nesporné výhody nemotorové dopravy je využívání cyklistiky a chůze jako dopravního prostředku (na pravidelné cesty) v rozvinutých průmyslových zemích poměrně nízké a jen pomalu se daří tento stav změnit. Následující graf srovnává dělbu dopravní práce ve vybraných evropských městech. Více o nemotorové dopravě v městských oblastech se čtenář dozví v kapitole 5.
Graf 2: Dělba přepravní práce ve vybraných evropských městech (v %)[2] [3]
Zdroje[editovat | editovat zdroj]
- ↑ 1,0 1,1 EUROSTAT (2007): Passenger mobility in Europe. Statistics in Focus 87/2007, EUROSTAT, European Communities
- ↑ Rada města Plzně (2003): Informace o dopravě v Plzni 2003, Správa veřejného statku města Plzně, úsek koncepce a dopravního inženýrství. SVSMP Plzeň
- ↑ ECI (2003): Development, Refinement, Management and Evaluation of European Common Indicators Project (ECI). Final project report, Grant Agreement: Subv. 00/294518, Prepared by Ambiente Italia Research Institute, via Carlo Poerio 39, 20129, Milano, Italy
