Otevřená učebnice

V přípravě

Otevřená učebnice (anglicky: open textbook) je forma učebního textu, která je poskytována pod otevřenou licencí, a je k dispozici on-line, tak aby ji mohly volně využívat nejen studenti a učitelé ale také široká veřejnost. Otevřené učebnice nejsou synonyma pro digitální učebnice či ebooky (ač mají některé společné rysy). Koncepce otevřené učebnice klade důraz na jejich poskytování pod otevřenou licencí, možnost volného sdílení a modifikace. Otevřené učebnice mohou být distribuovány v řadě formátů, v současné době dochází ale k jejich přesunu do cloudových úložišť a distribuci skrze ně (typickým příkladem jsou např. wikibooks).

Vznik otevřených učebnic úzce souvisí s koncepcí otevřeného vzdělávání a otevřených vzdělávacích zdrojů. Po roce 2000 si instituce, jednotlivci i firmy začali uvědomovat potenciál, který internet poskytuje pro šíření informací a vzdělávání. V roce 2002 byl proto na fóru „Open Courseware“ (pořádaném UNESCO v roce 2002) poprvé použit termín Otevřené vzdělávací zdroje (Open educational resources) jako označení teoretického rámce pro vzdělávací materiály, které jsou k dispozici převážně na internetu a volně přístupné ke vzdělání. Od té doby vzniklo mnoho iniciativ a projektů zaměřených na OER mezi nejznámější patří fenomén MOOCs, kurzů z nejlepších světových univerzit, které je možno absolvovat přes internet. Spolu s kurzy a různými vzdělávacími weby se začala rozvíjet debata o nahrazení klasických učebních materiálů (učebnic, pracovních sešitů) zdroji, které jsou k dispozici jen v elektronické podobě a to ať již zpoplatněnou formou (kupováním ebooků), bezplatným otevřením učebnic a jejich umístěním na internet (financovaných např. školami či státem) či kombinací obou přístupů (něco zpoplatnit něco a nechat pod volnou licencí). Mezi nejznámější vydavetele otevřených učebnic patří Flat World Knowledge, společnost založená Ericem Frankem a Jeffem Shelstadem v roce 2007 v USA. Zpočátku nabízela učebnice pod otevřenou licencí (financované z různých zdrojů) ale z finančních důvodů musela posléze přistoupit k zpoplatnění.

Zastánci otevřených učebnic jmenují jako hlavní pro jejich rozšíření tyto důvody:

1) Snížení nákladů. Jakmile je učebnice jednou napsána, má k ní přístup každý a stává se veřejným statkem. Studenti tak ušetří prostředky a dochází k demokratizaci vzdělávání (to je zejm. důležitý argument v USA, kde jsou ceny učebnic vysoké a pořád stoupají).

2) Snadná aktualizace. V současném rychle se měnícím světě poznatky rychle zastarávají, proto jsou potřeba časté aktualizace a digitální zdroje jsou pro to ideální.

3) Snadná úprava pro specifické účely. Učitel může učebnici upravit (zkrátit, doplnit či jinak modifikovat) pro účely svého kurzu. To je důležité v době, jež klade důraz na specializaci.

4) Vyšší efektivita. Prostřednictvím hyperlinků a odkazů se může student dostat k poznatkům, které ho zajímají a přesahují rámec učební látky, mnohem snadněji než v klasickém printu.

5) Změna média. Dnešní studenti vyrůstají ve světě, kde tráví již od dětství více času s digitálními platformami než klasickými. Klasický učební text se v době Wikipedie stává nepřitažlivým.

6) Snížení zátěže životního prostředí. S rostoucími požadavky na vzdělání a aktualizací učebnic rostou také náklady na jejich recyklaci, popř. uložení. Celý životní cyklus učebnic (papír, tisk, logistika, prodej) není environmentálně šetrný. Osobní počítač (tablet), ač taky představuje ekologickou zátěž, se stává nezbytností života v současné době. Pokud ho tedy studenti mají stejně, nemusí již mít učebnice.

7) Časová úspora. Nákup učebnic (popř. jejich přeprodej dál), jejich příprava do školy, listování, případné zapomínání a ztrácení, představují za celé školní období značné množství času, které by se dalo uspořit, pokud by se studovalo z otevřených učebnic.

7) Vzdělanější společnost. Vzdělání je (stejně jako zdraví) pozitivní externalitou, pokud je jedinec vzdělaný, má z toho prospěch celá společnost. Pokud by byly učebnice otevřené pro všechny, podpořilo by to nejen klasické institucionální vzdělání ale i proces celoživotního vzdělávání.

Největší problémy spojené s vytvářením a šířením otevřených učebnic jsou:

1) Nedůvěra. Internet je relativně nová záležitost a značná část učitelů a pracovníků ve školství je konzervativních. Kvalita open accessu značně variuje a není žádný garant kvality. Tento problém by mohly vyřešit např. schvalovací doložky ministerstev jako je tomu v případě klasických učebnic.

2) Nedostatečná vybavenost hardwarem. Ač dochází k masivní digitalizaci v celosvětovém měřítku, řada studentů (zejm. v rozvojových zemích ale i ve vyspělém světě), nemá zařízení, na němž by mohla využívat digitální texty. Toto by mohlo vyřešit zapůjčení zařízení či příspěvkem na jeho koupi.

3) Nízká digitální gramotnost. Řada pedagogů ale i studentů neumí využívat nové technologie, proto nechtějí přistoupit ani na digitální texty.

4) Financování. Otevřené učebnice mnohem levnější než klasické tištěné, nicméně je potřeba zaplatit autorský kolektiv, popř. platformu na níž bude text k dispozici. Vzhledem k tomu, že z otevřených učebnic nejsou žádné příjmy pro vydavatele, nabízí se zejména trojí způsob financování 1) Státem; 2) Školy; 3) Studenty.

5) Obavy. Nové technologie vzbuzují nedůvěru. Již když se zaváděly první učebnice ve starověkém Řecku, stěžovali si Platón a Sókrates, že povedou k úpadku vzdělání.

Vzdělání je pozitivní externalitou, jako zdraví

Vzdelani je verejny statek

Flat World Knowledge is a publisher of college-level textbooks and educational supplements[1] founded in 2007 by Eric Frank and Jeff Shelstad.[2] Its company headquarters are in Washington, DC. The company originally offered every textbook published for free using online delivery under the open content paradigm,[3][4] but in November 2012, the company announced that it will no longer offer a free version citing financial concerns as the reason for the change.[5] Educator teaching supplements and materials consistent with industry norms are available at no charge.[6][7]