Otevřené vzdělávací zdroje v kontextu udržitelného rozvoje: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Založena nová stránka s textem „Před více než třemi stoletími argumentoval ve své Velké didaktice známý český učenec Jan Ámos Komenský: '',,Že nemají toliko jen dítky boh…“)
(Žádný rozdíl)

Verze z 28. 5. 2016, 19:53

Před více než třemi stoletími argumentoval ve své Velké didaktice známý český učenec Jan Ámos Komenský: ,,Že nemají toliko jen dítky bohatých anebo nejpřednějších lidí, než všechna zároveň, urozená a neurozená, bohatá a chudá pacholata a děvčata, po všech městech a městečkách i vsech a dvorech, ke školám obracína býti (...)."[1] V 21. století není pochyb o tom, že právo na vzdělání je základním lidským právem. Díky internetu a otevřeným vzdělávacím zdrojům (OER) existuje navíc silná tendence k další demokratizaci vzdělávání[2] (která může být pomoci při odstraňování sociálních, genderových a jiných překážek).

Studenti v rozvojových zemích mohou mít přístup k téměř stejným vzdělávacím materiálům jako jejich kolegové na nejlepších univerzitách. Již dnes je pravděpodobné, že obě skupiny studentů použijí například Wikipedii jako primární zdroj. Kromě toho, chudý student, který nemá žádnou knihu jen přístup k levnému počítači s připojením na internet má ,,více knih v knihovně" než největších knihovny v tištěné verzi. Nejlepší vědci a učitelé dávají své přednášky zdarma na síť. Zdá se proto, že Bill Gates měl pravdu, když v roce 2010 oznámil, že "za pět let na webu a zdarma budete moci najít nejlepší přednášky na světě."[3] OER tak může pomoci naplnit myšlenku Komenského, že každý by měl být obracen ke škole (každý by měl mít přístup ke kvalitním vzdělávacím zdrojů).

Zájem o otevřenost je v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje založen na kultuře otevřenosti, formulované Aarhuskou úmluvou, která zaručuje univerzální právo na přístup k informacím, jež se týkají životního prostředí.[4] Problémy životního prostředí jsou interdisciplinární povahy a proto musí být informační zdroje často aktualizovány. Z těchto důvodů mohou být OER ideální formou informačních zdrojů a jak pro studenty a odborníky, tak pro širokou veřejnost. Přístup k poznatkům je vymezen jako nejdůležitější podmínka pro naplňování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs).[5] Principy OER kromě toho podporují také širší dostupnost vzdělávání, která má zásadní význam pro udržitelný rozvoj. Mnoho autorů poukazuje také na to, že znalost má povahu globálních veřejných statků. Podle Stiglitze, je šíření znalostí jedním ze základních předpokladů pro rozvoj, který vyžaduje podporu veřejnosti. (Stiglitz, 1999: 310).[6] OER může také podpořit šíření znalosti jako veřejného statku.

Reference

  1. ↑ The great didactic of John Amos Comenius : Comenius, Johann Amos, 1592-1670 : Free Download & Streaming : Internet Archive. (n.d.). Retrieved May 17, 2016, from https://archive.org/details/greatdidacticofj00come (p. 218)
  2. ↑ Acemoglu, D., Laibson, D., & List, J. A. (2014). Equalizing superstars: The Internet and the democratization of education (No. w19851). National Bureau of Economic Research.
  3. ↑ Siegler, M. (2010). Bill Gates: In Five Years The Best Education Will Come From The Web. Retrieved May 17, 2016, from http://techcrunch.com/2010/08/06/bill-gates-education/
  4. ↑ Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., & Kapitulčinová, D. (2015). Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality. Envigogika, 10(4).
  5. ↑ ITU (The International Telecommunication Union). (2015). Advancing Sustainable Development through Information and Communication Technologies: WSIS Action Lines Enabling SDGs.  Retrieved May 17, 2016, from http://www.itu.int/net4/wsis/sdg/Content/wsis-sdg_booklet.pdf.
  6. ↑ Stiglitz, J. E. (1999). Knowledge as a global public good. Global public goods: International cooperation in the 21st century, 308, 308-25.

Zdroje k dalšímu studiu problematiky

  • Acemoglu, D., Laibson, D., & List, J. A. (2014). Equalizing superstars: The Internet and the democratization of education (No. w19851). National Bureau of Economic Research.
  • Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., & Kapitulčinová, D. (2015). Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality. Envigogika, 10(4).
  • ITU (The International Telecommunication Union). (2015). Advancing Sustainable Development through Information and Communication Technologies: WSIS Action Lines Enabling SDGs.  Retrieved May 17, 2016, from http://www.itu.int/net4/wsis/sdg/Content/wsis-sdg_booklet.pdf.
  • Islim, O. F., & Cagiltay, K. (2016). The Impact of Oer on Instructional Effectiveness: A Case Study. Eurasia Journal of Mathematics, Science & Technology Education, 12(3), 559-567.
  • Hewlett Foundation. (2015). Open Educational Resources. Retrieved May 17, 2016, from http://www.hewlett.org/programs/education/open-educational-resources
  • Hilton, J. (2016). Open educational resources and college textbook choices: a review of research on efficacy and perceptions. Educational Technology Research and Development, 1-18.
ikona
Autor(ři): Petiška, Eduard, Jr .
Správná citace této stránky dle normy ISO 690-2: Petiška, Eduard, Jr . Otevřené vzdělávací zdroje v kontextu udržitelného rozvoje [online]. Enviwiki, ; [citováno 22. 11.. 2024 ]. On-line získáno: <https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Otev%C5%99en%C3%A9_vzd%C4%9Bl%C3%A1vac%C3%AD_zdroje_v_kontextu_udr%C5%BEiteln%C3%A9ho_rozvoje&oldid=18998>
Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Otevřené_vzdělávací_zdroje_v_kontextu_udržitelného_rozvoje&oldid=18998“