Mezinárodní organizace pro udržitelný rozvoj: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 15: | Řádek 15: | ||
* [[Rada Evropy]] | * [[Rada Evropy]] | ||
* [[Světová obchodní organizace]] (WTO) | * [[Světová obchodní organizace]] (WTO) | ||
* [[Světová banka]] (dříve Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj - IBRD) | * [[w:cs:Světová banka|Světová banka]] (dříve Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj - IBRD) | ||
== Zdroje == | == Zdroje == |
Aktuální verze z 23. 5. 2016, 17:58
Ochrana životního prostředí v kontextu směřování k udržitelnému rozvoji se stala globálním problémem, jehož řešení nelze hledat pouze na území jednoho státu či regionu. Vypořádaní se s ním vyžaduje komplexní přístup přesahující hranice států i kontinentů. Společný a koordinovaný mezinárodní postup je jediná efektivní cesta k řešení globálních environmentálních otázek.
Mnoho státních politik má vedlejší dopady na rozvojové státy, zejména pak současné trendy spotřeby a výroby v evropském regionu s sebou přinášejí environmentální následky na třetí země a přispívají ke globálním environmentálním problémům.
Mezníkem v uvědomění si a pojmenování environmentálních problémů byl rok 1972, kdy Spojené národy svolaly do Stockholmu první světovou konferenci o životním prostředí. Při jednání na konferenci bylo konstatováno, že celému světu hrozí globální ekologická katastrofa, pokud nebudou rychle podniknuty kroky k zastavení znečišťování a devastace životního prostředí.
V následujícím období vznikly na mezinárodní úrovni různé orgány a instituce, jejichž náplní se stala ochrana životního prostředí. Otázkou se postupně a do určité míry začala vážně zabývat většina mezinárodních institucí, především jsou to:
- Organizace spojených národů (OSN)
- Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD)
- Rada Evropy
- Světová obchodní organizace (WTO)
- Světová banka (dříve Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj - IBRD)