Koloběh kyslíku: Porovnání verzí
(→Zdroje) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Image:Oxygen_Cycle.jpg|thumb|right|Koloběh kyslíku]] | [[Image:Oxygen_Cycle.jpg|thumb|right|Koloběh kyslíku]] | ||
'''Koloběh kyslíku''' je biogeochemický cyklus kyslíku, který mezi třemi hlavními rezervoáry tohoto prvku na zemi - [[Atmosféra Země|zemskou atmosférou]], [[biosféra|biosférou]] a [[litosféra|litosférou]]. Hlavní pohonnou silou tohoto cyklu je fotosyntéza, která je rovněž zodpovědná za složení současné zemské atmosférou. | '''Koloběh kyslíku''' je biogeochemický cyklus kyslíku, který mezi třemi hlavními rezervoáry tohoto prvku na zemi - [[Atmosféra Země|zemskou atmosférou]], [[Portál:biosféra|biosférou]] a [[litosféra|litosférou]]. Hlavní pohonnou silou tohoto cyklu je fotosyntéza, která je rovněž zodpovědná za složení současné zemské atmosférou. | ||
==Vznik volného kyslíku== | ==Vznik volného kyslíku== | ||
Zdaleka největším rezervoárem kyslíku na Zemi jsou oxidy v zemské kůře a zemském plášti (99,5 %). Pouze 0,01 % je volný kyslík v [[biosféra|biosféře]] a 0,36 % v atmosféře. Hlavním zdrojem kyslíku v biosféře a atmosféře je fotosyntéza, při níž se mimo jiné rozkládá oxid uhličitý na kyslík: | Zdaleka největším rezervoárem kyslíku na Zemi jsou oxidy v zemské kůře a zemském plášti (99,5 %). Pouze 0,01 % je volný kyslík v [[Portál:biosféra|biosféře]] a 0,36 % v atmosféře. Hlavním zdrojem kyslíku v biosféře a atmosféře je fotosyntéza, při níž se mimo jiné rozkládá oxid uhličitý na kyslík: | ||
:6CO<sub>2</sub> + 6H<sub>2</sub>O + energy → C<sub>6</sub>H<sub>12</sub>O<sub>6</sub> + 6O<sub>2</sub> | :6CO<sub>2</sub> + 6H<sub>2</sub>O + energy → C<sub>6</sub>H<sub>12</sub>O<sub>6</sub> + 6O<sub>2</sub> | ||
| Řádek 31: | Řádek 31: | ||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
*Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Koloběh kyslíku [online]. c2007 [citováno 17. 02. 2008]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_kysl%C3%ADku&oldid=2072039> | *Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Koloběh kyslíku [online]. c2007 [citováno 17. 02. 2008]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_kysl%C3%ADku&oldid=2072039> | ||
<references/> | |||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
| Řádek 36: | Řádek 37: | ||
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_kysl%C3%ADku Koloběh kyslíku na české Wikipedii] | *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_kysl%C3%ADku Koloběh kyslíku na české Wikipedii] | ||
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Oxygen_cycle Oxygen cycle na anglické Wikipedii] | *[http://en.wikipedia.org/wiki/Oxygen_cycle Oxygen cycle na anglické Wikipedii] | ||
Aktuální verze z 14. 5. 2016, 20:28
Koloběh kyslíku je biogeochemický cyklus kyslíku, který mezi třemi hlavními rezervoáry tohoto prvku na zemi - zemskou atmosférou, biosférou a litosférou. Hlavní pohonnou silou tohoto cyklu je fotosyntéza, která je rovněž zodpovědná za složení současné zemské atmosférou.
Vznik volného kyslíku[editovat | editovat zdroj]
Zdaleka největším rezervoárem kyslíku na Zemi jsou oxidy v zemské kůře a zemském plášti (99,5 %). Pouze 0,01 % je volný kyslík v biosféře a 0,36 % v atmosféře. Hlavním zdrojem kyslíku v biosféře a atmosféře je fotosyntéza, při níž se mimo jiné rozkládá oxid uhličitý na kyslík:
- 6CO2 + 6H2O + energy → C6H12O6 + 6O2
Mezi fotosyntetizující (fotoautotrofní) organismy patří zelené rostliny, ale i fytoplankton v oceánech. Drobné sinice rodu Prochlorococcus jsou nejpočetnějšími fotosyntetizujícími organismy - zodpovídají za více než polovinu fotosyntetické aktivity volného oceánu. [1]
Kyslík může vznikat i při biologickém zvětrávání. Při tomto procesu některé organismy získávají minerály (živiny) z oxidů a přebytečný kyslík vypouští.
Dalším zdrojem atmosférického kyslíku je proces zvaný fotolýza, při němž ultrafialové záření rozkládá molekuly vody a dusitanů. Volné atomy dusíku a vodíku utíkají do vesmíru, zatímco kyslík zůstává v atmosféře.
- 2H2O + energie → 4H + O2
- 2N2O + energie → 4N + O2
Ztráty volného kyslíku[editovat | editovat zdroj]
Hlavní ztráty kyslíku z atmosféry způsobuje respirace (dýchání živočichů) a dekompozice (rozklad organických látek). Př těchto dějích živočichové a bakterie pohlcují kyslík a vypouští (spalují ho na) oxid uhličitý.
Chemické zvětrávání hornin kyslíkem ale rovněž spotřebuje velké množství kyslíku, jak je vidět z rovnice
- 4FeO + 3O2 → 2Fe2O3
Kyslík se přenáší také mezi biosférou a litosférou. Mořské organismy v biosféře tvoří schránky z uhličitanu vápenatého (CaCO3), který je bohatý na kyslík. Když organismy uhynou, schránky se uloží na dně moře a postupem času tvoří minerál vápenec.
| Koloběhy - biogeochemické cykly |
|---|
| Koloběh uhlíku - Koloběh vodíku - Koloběh dusíku |
| Koloběh kyslíku - Koloběh fosforu - Koloběh síry - Koloběh vody - Antropogenní cykly škodlivých látek |
Zdroje[editovat | editovat zdroj]
- Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Koloběh kyslíku [online]. c2007 [citováno 17. 02. 2008]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_kysl%C3%ADku&oldid=2072039>