Populace a udržitelný rozvoj

Udržitelný rozvoj je proces, v němž lidé mohou uspokojovat své potřeby a zlepšovat kvalitu svého současného života, aniž by se zmenšily možnosti naplňování potřeb příštích generací.

Pro mnohé je zlepšování kvality života měřitelné úrovní příjmů a užitím zdrojů či technologií. Udržitelný rozvoj však také vyžaduje rovnost. Například ekonomické a environmentální cíle nebudou udržitelné, pokud nebudou naplněny sociální cíle – jako například všeobecný přístup ke vzdělání, zdravotní péči a ekonomickým příležitostem.

Na každé úrovni rozvoje je vliv lidského společenství (I) na prostředí funkcí velikosti populace (P), spotřeby na obyvatele (C) a také vlivu technologií (požívaných k produkci) na prostředí (T). Tento vztah je často popisován vzorcem:

I = P x C x T

V současné době obyvatelé Severu ovlivňují prostředí nejvíce. Jak ale stoupá životní úroveň obyvatel Jihu, zvyšují se negativní důsledky populačního růstu na prostředí. Stále stoupající počet lidí, kteří, zcela oprávněně touží „žít lépe“, zvyšuje potenciální ohrožení prostředí stále více.

Debata o tom, jak populační růst ovlivňuje prostředí, se nemůže zakládat na hledání viníka. Vzorce spotřeby a využívání zdrojů v průmyslově vyspělých zemích Severu mají zcela určitě podíl na degradaci prostředí jak na Severu, tak i na Jihu. Avšak také vzrůstající populace, jakkoli malou má úroveň spotřeby, také představuje zátěž pro prostředí. Proto se současní i budoucí spotřebitelé budou muset zabývat důsledky své úrovně spotřeby (viz Modul 9).

Potíž s výukou těchto problémů je v tom, že odpovědi nejsou ani snadné, ani úplné.

Nejvíce jsou důsledky na životní prostředí viditelné většinou v lokálním měřítku – např. mizení lesů a s tím spojené změny v povodích, půdní eroze, desertifikace, nebo smog dusící mnohá města. Méně viditelné je zvyšování obsahu CO₂ v atmosféře, zmenšování úlovků ryb v celém světě a znečištění půd i vod chemikáliemi a dalšími nebezpečnými látkami.

Nedostatek údajů včetně základních dat, která by umožnila určit trendy a přesně měřit, co se odehrává, dále komplikuje situaci. Nedostatek údajů odráží to, že interdisciplinární environmentální vědy jsou relativně mladé.

Některé trendy jsou ale patrné, zvláště s ohledem na zdroje, na kterých lidský život závisí: půda, voda, ovzduší a biodiverzita. Tyto trendy také významně souvisí s úrovní spotřeby energie a urbanizací.

Důsledky populačního růstu ve venkovských oblastech mohou směrovat místní společenství k neudržitelným praktikám, jako například vypalování a mýcení tropických pralesů za účelem získání zemědělské půdy, nadměrné pěstování plodin a následná degradace půd, nadměrné čerpání podzemních vod. V rychle rostoucích městech lidé, kteří nemají přístup k povrchové vodě a základním hygienickým zařízením jsou náchylní k nemocem způsobeným kontaminovanou vodou a živočišnými škůdci. A rozhraní mezi venkovskou a urbanizovanou oblastí se stává bitevním polem, na kterém orná půda vždy prohrává.

Základním problémem, který má vztah k nám všem, jsou potřeby více než 1 miliardy lidí žijících v absolutní bídě na celém světě. Bez zvýšení jejich životní úrovně bude pětina lidí a jejich dětí ve světě existovat v podmínkách podvýživy, nemocí a chudoby.

Zdroj: United Nations Population Fund.

Příklady pro výuku

Měření vlivu

Jak ukazuje vzorec (I = P x C x T), má environmentální vliv (I) určité populace s danou velikostí a přírůstkem (P) vztah k úrovni spotřeby (C) v rámci konkrétního ekonomického systému, a také vztah k druhu techologií (T) užívaných k výrobě zboží a služeb, které jsou konzumovány. Komplexní vazby byly popsány Světovou ochranářskou unií (World Conservation Union), která prohlásila: „Populační růst, urbanizovaná industriální společnost, ekonomický rozvoj, poškození prostředí a ztráty biodiverzity tvoří kruhovou síť. Každý její prvek je zároveň příčinou i důsledkem prvků jiných. Žádný z nich nelze účinně napravovat isolovaně od dalších.“

Zdroj: Our People, Our Resources, IUCN: The World Conservation Union, Gland, 1997

O environmentálních důsledcích populačního růstu lze diskutovat podrobněji. Dynamika vztahu prostředí-populace-rozvoj se projevuje různými důsledky v různých částech světa. To znamená, že úbytek populace v určité oblasti či zemi může buď zlepšit environmentální podmínky, nebo je také zhoršit. Také populační růst v určité oblasti může mít pozitivní nebo negativní dopad, který závisí na místních sociálních, ekonomických a politických podmínkách.

Případové studie z různých částí světa ilustrují komplexní vztahy mezi změnami v populaci a prostředím: Viz: UNFPA.