Agroenvironmentální programy: Porovnání verzí
(→Zdroje) |
(+ kat) |
||
| (Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Významný podíl zemědělské půdy vzniklý hospodařením generací rolníku, např. květnaté louky, či mokřady s bohatstvím druhů jsou velmi hodnotným přírodním bohatstvím. S přechodem k intenzivnímu způsobu zemědělství po 2. světové válce byly některé tyto plochy přeměněny na rozlehlé lány, které však značně omezují [[biodiverzita|biodiverzitu]], zhoršují retenční schopnost krajiny a jsou snadno erodovatelné. Jinde se hospodářská tradice přerušila, člověk krajinu opustil a cenná pestrá mozaika biotopů daná právě šetrným zemědělstvím postupně zarůstá křovinným a později lesním porostem, přičemž klesá diverzita prostředí i života v něm. Agroenvironmentální programy jsou cílené na rozvoj a ochranu právě těch lokalit, kde citlivé hospodaření udržuje, či dokonce zvyšuje jejich hodnotu z hlediska ochrany přírody. | |||
Významný podíl zemědělské půdy vzniklý hospodařením generací rolníku | |||
==Agroenvironmentální programy== | ==Agroenvironmentální programy== | ||
Agroenvironmentální programy (AEP) již svým názvem spojují zemědělský a environmentální přístup. Od svého vzniku se postupně stávají výrazným finančním nástrojem, který je využíván pro ochranu, udržení a aktivní tvorbu přírodě blízkých oblastí. | Agroenvironmentální programy (AEP) již svým názvem spojují zemědělský a environmentální přístup. Od svého vzniku se postupně stávají výrazným finančním nástrojem, který je využíván pro ochranu, udržení a aktivní tvorbu přírodě blízkých oblastí. | ||
Evropská unie zavedla agroenvironmentální programy v rámci Společné zemědělské politiky. Jsou zakotveny v legislativě, a proto je od roku 1992 povinností členských států je na svém území zavádět. Cílem agroenvironmentální programů jako dotačních titulů Ministerstva zemědělství (MZe) je podpořit takové způsoby hospodaření na zemědělské půdě, které jsou ve shodě s ochranou a zlepšováním životního prostředí a krajiny. Jsou součástí Horizontálního plánu rozvoje venkova schvalovaného Evropskou komisí | Evropská unie zavedla agroenvironmentální programy v rámci Společné zemědělské politiky. Jsou zakotveny v legislativě, a proto je od roku 1992 povinností členských států je na svém území zavádět. Cílem agroenvironmentální programů jako dotačních titulů Ministerstva zemědělství (MZe) je podpořit takové způsoby hospodaření na zemědělské půdě, které jsou ve shodě s ochranou a zlepšováním životního prostředí a krajiny. Jsou součástí Horizontálního plánu rozvoje venkova schvalovaného Evropskou komisí. | ||
=== AEP v zemědělské praxi=== | === AEP v zemědělské praxi=== | ||
Při využití těchto dotačních titulů je zemědělci hrazen ušlý příjem, který vzniká zvýšenými náklady plynoucími ze závazku na dodržení příslušného způsobu hospodaření tzn. Zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství<ref> k dispozici na: http://www.agronavigator.cz/UserFiles/File/Zk242+NR2092_kons4-07%20int-titl_Barva.pdf</ref> . Přihlášení do jednotlivých dotačních titulů je dobrovolné. Hospodář se zavazuje plnit podmínky daného opatření po dobu 5 let. Mezi ně patří například zákaz používání [http://cs.wikipedia.org/wiki/GMO GMO], omezení syntetických hnojiv a upřednostňování organického hnojiva, zajištění vyšší kvality života hospodářským zvířatům, kosení luk v předepsaných termínech a bez použití mechanizace atd. Přihlášky a projekty k těmto programům se podávají na příslušných pobočkách MZe, tj. Zemědělských agenturách-Pozemkových úřadech. | Při využití těchto dotačních titulů je zemědělci hrazen ušlý příjem, který vzniká zvýšenými náklady plynoucími ze závazku na dodržení příslušného způsobu hospodaření tzn. Zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství<ref>k dispozici na: http://www.agronavigator.cz/UserFiles/File/Zk242+NR2092_kons4-07%20int-titl_Barva.pdf</ref> . Přihlášení do jednotlivých dotačních titulů je dobrovolné. Hospodář se zavazuje plnit podmínky daného opatření po dobu 5 let. Mezi ně patří například zákaz používání [http://cs.wikipedia.org/wiki/GMO GMO], omezení syntetických hnojiv a upřednostňování organického hnojiva, zajištění vyšší kvality života hospodářským zvířatům, kosení luk v předepsaných termínech a bez použití mechanizace atd. Přihlášky a projekty k těmto programům se podávají na příslušných pobočkách MZe, tj. Zemědělských agenturách-Pozemkových úřadech. | ||
Pozitivním přínosem AEP je podpora příznivého obhospodařování zemědělské půdy a udržování krajiny. Přihlášením do těchto dotačních programů získá zemědělec jistý příjem, který není závislý na různých faktorech (počasí, | |||
Pozitivním přínosem AEP je podpora příznivého obhospodařování zemědělské půdy a udržování krajiny. Přihlášením do těchto dotačních programů získá zemědělec jistý příjem, který není závislý na různých faktorech (počasí, trh…). Dotace lze poskytovat pouze na pozemky, které jsou uživateli nahlášené v registru půdy (LPIS)<ref>http://www.lpis.cz</ref>. | |||
===Hlavní cíle AEP=== | ===Hlavní cíle AEP=== | ||
| Řádek 16: | Řádek 17: | ||
===Vyhodnocení výsledků aplikace AEP=== | ===Vyhodnocení výsledků aplikace AEP=== | ||
Do AEP je zapojeno již více než 20% celkové rozlohy zemědělských ploch v EU. Pozitivní výsledky lze nalézt zejména ve: | Do AEP je zapojeno již více než 20 % celkové rozlohy zemědělských ploch v EU. Pozitivní výsledky lze nalézt zejména ve: | ||
*snížení spotřeby hnojiv | *snížení spotřeby hnojiv | ||
*zvýšení biologické rozmanitosti | *zvýšení biologické rozmanitosti | ||
*zlepšení informovanosti a postoje farmářů k otázkám ochrany životního prostředí (ŽP) | *zlepšení informovanosti a postoje farmářů k otázkám ochrany životního prostředí (ŽP) | ||
*v porovnání s relativně nízkými náklady došlo k výraznému zlepšení ŽP | *v porovnání s relativně nízkými náklady došlo k výraznému zlepšení ŽP | ||
==Odkazy== | |||
=== Zdroje === | |||
<references/> | <references/> | ||
Čihař, M., Hřebík, Š.,Fišer, B., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46 | *Čihař, M., Hřebík, Š.,Fišer, B., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46 | ||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
*[http://www.agro-envi-info.cz/ Síť informačních center zaměřených na vzdělávání a osvětu v oblasti agroenvironmentálně orientovaných programů] | |||
http://www. | *http://www.foa.cz/webAdmin3/sendUniData.php?GUID=udGOfiJemRapy8e8 | ||
http://www.foa.cz/webAdmin3/sendUniData.php?GUID=udGOfiJemRapy8e8 | |||
=== Literatura === | === Literatura === | ||
Hradil, R., Fišer, B. (eds.) (2004): Agroenvironmentální programy České republiky, Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství. Dostupné na: http://www. | *Hradil, R., Fišer, B. (eds.) (2004): Agroenvironmentální programy České republiky, Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství. | ||
*Šarapatka, B. a Zídek, T. (2005): Šetrné formy zemědělského hospodaření v krajině a agroenvironmentální programy, Ministerstvo zemědělství. Dostupné na: http://www.foa.cz/webAdmin3/sendUniData.php?GUID=udGOfiJemRapy8e8 | |||
[[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]] | |||
Aktuální verze z 1. 5. 2016, 11:23
Významný podíl zemědělské půdy vzniklý hospodařením generací rolníku, např. květnaté louky, či mokřady s bohatstvím druhů jsou velmi hodnotným přírodním bohatstvím. S přechodem k intenzivnímu způsobu zemědělství po 2. světové válce byly některé tyto plochy přeměněny na rozlehlé lány, které však značně omezují biodiverzitu, zhoršují retenční schopnost krajiny a jsou snadno erodovatelné. Jinde se hospodářská tradice přerušila, člověk krajinu opustil a cenná pestrá mozaika biotopů daná právě šetrným zemědělstvím postupně zarůstá křovinným a později lesním porostem, přičemž klesá diverzita prostředí i života v něm. Agroenvironmentální programy jsou cílené na rozvoj a ochranu právě těch lokalit, kde citlivé hospodaření udržuje, či dokonce zvyšuje jejich hodnotu z hlediska ochrany přírody.
Agroenvironmentální programy[editovat | editovat zdroj]
Agroenvironmentální programy (AEP) již svým názvem spojují zemědělský a environmentální přístup. Od svého vzniku se postupně stávají výrazným finančním nástrojem, který je využíván pro ochranu, udržení a aktivní tvorbu přírodě blízkých oblastí. Evropská unie zavedla agroenvironmentální programy v rámci Společné zemědělské politiky. Jsou zakotveny v legislativě, a proto je od roku 1992 povinností členských států je na svém území zavádět. Cílem agroenvironmentální programů jako dotačních titulů Ministerstva zemědělství (MZe) je podpořit takové způsoby hospodaření na zemědělské půdě, které jsou ve shodě s ochranou a zlepšováním životního prostředí a krajiny. Jsou součástí Horizontálního plánu rozvoje venkova schvalovaného Evropskou komisí.
AEP v zemědělské praxi[editovat | editovat zdroj]
Při využití těchto dotačních titulů je zemědělci hrazen ušlý příjem, který vzniká zvýšenými náklady plynoucími ze závazku na dodržení příslušného způsobu hospodaření tzn. Zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství[1] . Přihlášení do jednotlivých dotačních titulů je dobrovolné. Hospodář se zavazuje plnit podmínky daného opatření po dobu 5 let. Mezi ně patří například zákaz používání GMO, omezení syntetických hnojiv a upřednostňování organického hnojiva, zajištění vyšší kvality života hospodářským zvířatům, kosení luk v předepsaných termínech a bez použití mechanizace atd. Přihlášky a projekty k těmto programům se podávají na příslušných pobočkách MZe, tj. Zemědělských agenturách-Pozemkových úřadech.
Pozitivním přínosem AEP je podpora příznivého obhospodařování zemědělské půdy a udržování krajiny. Přihlášením do těchto dotačních programů získá zemědělec jistý příjem, který není závislý na různých faktorech (počasí, trh…). Dotace lze poskytovat pouze na pozemky, které jsou uživateli nahlášené v registru půdy (LPIS)[2].
Hlavní cíle AEP[editovat | editovat zdroj]
- zamezit zrychlenému odtoku vody z krajiny
- snížit erozi půdy
- podpořit ekologickou stabilitu krajiny
- zachovat a zvýšit přírodní rozmanitost na zemědělsky využívané půdě[3]
Vyhodnocení výsledků aplikace AEP[editovat | editovat zdroj]
Do AEP je zapojeno již více než 20 % celkové rozlohy zemědělských ploch v EU. Pozitivní výsledky lze nalézt zejména ve:
- snížení spotřeby hnojiv
- zvýšení biologické rozmanitosti
- zlepšení informovanosti a postoje farmářů k otázkám ochrany životního prostředí (ŽP)
- v porovnání s relativně nízkými náklady došlo k výraznému zlepšení ŽP
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Zdroje[editovat | editovat zdroj]
- ↑ k dispozici na: http://www.agronavigator.cz/UserFiles/File/Zk242+NR2092_kons4-07%20int-titl_Barva.pdf
- ↑ http://www.lpis.cz
- ↑ (Hradil (eds.) 2004)
- Čihař, M., Hřebík, Š.,Fišer, B., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Síť informačních center zaměřených na vzdělávání a osvětu v oblasti agroenvironmentálně orientovaných programů
- http://www.foa.cz/webAdmin3/sendUniData.php?GUID=udGOfiJemRapy8e8
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Hradil, R., Fišer, B. (eds.) (2004): Agroenvironmentální programy České republiky, Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství.
- Šarapatka, B. a Zídek, T. (2005): Šetrné formy zemědělského hospodaření v krajině a agroenvironmentální programy, Ministerstvo zemědělství. Dostupné na: http://www.foa.cz/webAdmin3/sendUniData.php?GUID=udGOfiJemRapy8e8