Vzdělávání v kontextu rozvoje

V přípravě

Vzdělávání (anglicky: education) je jedním z klíčových témat evropské rozvojové pomoci, ta podporuje projekty zaměřené na všechny stupně vzdělávání, včetně vzdělávání celoživotního. Vzdělání je zmiňováno také jako prioritní oblast na internetových stránkách capacity4dev.eu , které jsou hlavní online platformou Evropské komise pro sdílení poznatků a informování o vnější spolupráci, rozvoji a politice v této oblasti. Na vzdělání se zaměřují také Cíle udržitelného rozvoje (SDGs), rozvojová koncepce OSN, která byla schválena koncem září 2015. Konkrétně se vzdělávání věnuje 4. Cíl, který je definován jako: Zajistit rovný přístup k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělání a podporovat celoživotní vzdělávání pro všechny.

Cíle udržitelného rozvoje, stejně jako témata evropské rozvojové pomoci, jsou sice vymezeny jednotlivě, ale úzce spolu souvisí. Ukazuje se, že jednotlivá témata bývají často spojenými nádobami, pokud je zanedbáno jedno, zhoršuje se i druhé. I když to nemusí být pravidlem, zvláště v rozvojovém světě řada zemí v některých oblastech vyniká, zatímco jiné jsou značně zanedbány. Vzdělávání se od ostatních oblastí, na něž se rozvojová pomoc zaměřuje, ale poněkud odlišuje. Jeho kvalita je totiž stěžejní pro úspěch celistvé rozvojové koncepce. V SDGs se proto témata spojená se vzděláváním vyskytují i v dalších cílech a je možné ho označit za tmelící prvek celé koncepce. Jedná se zároveň o téma, které není důležitá jen pro rozvojové země, ale i pro státy vyspělé. Podpora inkluzivního a otevřeného vzdělávání je proto také jedno z pěti témat, které je českými neziskovými organizacemi považováno za prioritní pro Českou republiku. Docílit celospolečenského konzensu na tom, jakou podobu by vzdělání mělo mít a jak tuto podobu aplikovat do praxe, je ovšem značně obtížné. V souvislosti s rozvojovou pomocí se pak začíná upozorňovat na možnosti využití ICT ve vzdělávání.

ICT ve vzdělávání

O nutnosti reformovat školství se diskutuje již desítky let. Mnozí teoretici vzdělávání a hnutí poukazují na nutnost komplexnější proměny vzdělávacího systému. Vzdělávací instituce nicméně patří k těm nejkonzervativnějším a změnám se často brání. V souvislosti s rozvojem digitalizace ke změnám začíná docházet, zejména v oblasti celoživotního vzdělávání ale i ve vysokém školství. Vedou se proto stále častěji také diskuze o tom, jakou roli by v digitální době měly plnit instituce (Univerzity, knihovny, výzkumná centra) plnit. Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) zpracovala studii v němž poukázala na stěžejní význam informačních a komunikačních technologií (ICT) pro jednotlivé SDGs, včetně vzdělávání. Jednou z vhodných možností, jak využít ICT ve vzdělávání v rozvojovém i vyspělém světě, je koncepce otevřeného vzdělávání.

Otevřené vzdělávání

S pojmem otevřené vzdělávání se můžeme setkat v mnoha kontextech a významech, jeho definice se proto liší. Obecně je možné ho definovat jako takový způsob vzdělávání, který klade důraz na rozšíření vzdělávacího procesu za hranice běžné školy či jiné instituce. V rámci otevřeného vzdělávání je možné také vytyčit mnoho různých směrů a úrovní (podle stupně otevřenosti, vztahu žáka s učitelem atd). Skutečně otevřené vzdělávání by pak mělo být volně přístupné širokému spektru aktérů a to jak, co se týče vytváření znalostí (role učitele), tak jejich příjemce (role žáka). Dochází při něm nicméně často také k transformaci tradičních hiearchických modelů (učitel-žák), hranice mezi tvůrcem a příjemcem znalosti se prolínají a stírají.

ITU ve své studii zmiňuje význam e-learningu pro naplňování čtvrtého Cíle udržitelného rozvoje (zaměřeného na vzdělávání). Konstatuje, že rozšíření e-learningu ve vzdělávání bude důležité pro naplňování tohoto Cíle, skrze nabídků dostupných a felxibilních prostředků k zajištění vzdělání, stejně jako podpory efektivních pedagogických inovací, které zlepšují kvalitu nabídky vzdělávání. Uvádí, že e-learning je relevantní i pro všechny podcíle (targets) daného cíle. ITU také vymezuje jako jednu z prioritních oblastí v aplikaci otevřený přístup k informacím a znalostem (Access to information knowledge). Tato oblast, jako jediná z celkových dvanácti, je důležitá pro všechny SDGs. Důležitým nástrojem ve zpřístupňování a otvírání informací a znalostí budou otevřené vzdělávací zdroje.

Otevřené vzdělávací zdroje

Otevřené vzdělávací zdroje (anglicky: Open Educational Resources - OER) jsou organizacemi Commonwealth of Learning a UNESCO definovány jako: „jakékoli vzdělávací materiály, které jsou volně dostupné ke vzdělávacím účelům bez nutnosti placení licenčních poplatků“ . Mohou to být tedy: „materiály kurzů, učebnice, videa, miltimediální aplikace, podcasty a jakýkoli další materiál určený pro využití ve vzdělávání“ . Pro podrobnější úvod do problematiky viz článek Otevřené vzdělávací zdroje.

Otevřené vzdělávací zdroje jsou důležitými nástroji především v rámci neformálního a celoživotního vzdělávání. Různé nástroje jako MOOC (massive open online courses) přivádí studenty z celého světa do digitálních aul. Nové fenomény digitálního světa jako Wikipedie a YouTube mají miliardy návštěv každý den, ovlivňují veřejné mínění, poskytují nejrůznější návody a vzdělávají napříč generacemi a světadíly. V souvislosti s rostoucím využíváním internetu se dá očekávat jejich ještě rychlejší nárůst a vliv. Nové platformy poskytují značný potenciál pro zapojení tvůrců obsahu a produkují nové opinion leadry a aktéry s kterými je třeba počítat ve všech ovlastech vzdělávání (environmentální, vzdělávání k UR atd.). Ukazuje se totiž, že uznávané autority nemají potřebný vliv. Důležitá je proto spolupráce s novými komunitami (např. tou, která se zformovala kolem Wikipedie ) i jednotlivci (video českého youtubera Martina Roty zaměřené na udržitelný rozvoj a SDGs zaznamenalo během několika hodin přes 18 000 zhlédnutí, tedy více než je celkový počet zhlédnutí tematického příspěvku předního teoretika UR Jeffreyho Sachse a amerického prezidenta Baracka Obamy). S Youtubery proto v západních zemích spolupracují vzdělávací instituce, politici i orgány státní správy při komunikaci svých rozhodnutí mladší generaci. V České republice první spolupráci s Youtubery v této oblasti navázala Rada vlády pro udržitelný rozvoj (oddělení udržitelného rozvoje).

V současné době se objevují snahy a aplikaci modelů otevřeného vzdělávání a možnosti využití otevřených vzdělávací zdrojů i v České republice, která v této oblasti byla dlouhou dobu pozadu (až na ojedinělé projekty, které fungují již delší dobu, často na bázi MediaWiki softwaru, jako Enviwiki či Wikiskripta). Vláda v roce 2014 schválila strategii digitálního vzdělávání do roku 2020. Česká pobočka Wikimedie organizuje projekt Studenti píší Wikipedii, do nějž se zapojilo několik vysokoškolských institucí a více než 200 studentů. Na začátku června 2015 byla založena Aliance pro otevřené vzdělávání, která podporuje volné a otevřené sdílení znalostí.

Reference

Kategorie: Témata rozvojové pomoci