Akustická ekologie: Porovnání verzí

Verze z 9. 4. 2014, 21:24

Akustická ekologie (anglicky: Acoustic ecology) je směr v ekologii studující vzájemné vztahy a interakce mezi jedinci navzájem i jejich prostředím probíhající skrze zvuk.

Schafera, který je nikoli náhodou nazýván „otcem akustické ekologie“. Schafer (1994) uvádí, že podobně jako ekologie se zabývá studiem vztahů mezi živými organismy a prostředím, v němž žijí, pak náplní akustické ekologie je „studium účinků akustického nebo zvukového prostředí na fyzické reakce či způsoby chování živých organismů, kteří v tomto prostředí žijí.“10 Je jasně patrné, že tato definice je přímo odvozena z definice ekologie, a tak jako v ekologii hrají klíčovou úlohu vztahy mezi živými organismy a životním prostředím, v akustické ekologii jsou to akustické vztahy11 živých organismů a životního prostředí.

Odkazy

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Acoustic ecology na anglické Wikipedii.

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Soundscape ecology na anglické Wikipedii.

Reference

Literatura

ČERNÁ, Veronika, ed. Sborník referátů Hluk a emise jako ekologický problém: Praha, 26.10.2000. Praha: BIJO TC, [2000]. 142 s. Aktuální ekologické otázky E 2000.
Ecology and evolution of acoustic communication in birds. 1st ed. Ithaca: Cornell University Press, 1996. 587 s. ISBN 0-8014-8221-6.
JÄNNES, Hannu a ROBERTS, Owen. Ptáci našich lesů a zahrad. Vyd. 1. Frýdek-Místek: Alpress, 2013. 64 s. ISBN 978-80-7466-255-3.
PEDERSEN, Jan. Hlasy divoké přírody: jak se zvířata dorozumívají. 1. vyd. Čestlice: Rebo, 2013. 263 s. ISBN 978-80-255-0753-7.
TROJAN, Jan. Akustická ekologie a soundscape v kontextu multimédií. Vyd. 1. Praha: Triga pro Akademii múzických umění v Praze, 2011. 116 s. ISBN 978-80-904506-4-6.