Ekoefektivita

Koncept eko-efektivity spojuje ekologickou a ekonomickou výkonnost podniku. Světová podnikatelská rada pro trvale udržitelný rozvoj (WBCSD) definuje cíle eko-efektivity jako maximalizaci hodnot při minimalizaci využívání zdrojů a nežádoucích dopadů na životní prostředí. Indikátory eko-efektivity zobrazují environmentální výkonnost ve vztahu k finanční.

Vztahu mezi ekonomickou výkonností a ochranou životního prostředí se týká tzv. Porterova hypotéza. Tradičně byla ochrana životního prostředí považována za brzdu ekonomického vývoje. Porterova hypotéza naopak vyjadřuje názor, že dobře nastavená regulace trhu ze strany veřejnoprávních aktérů může stimulovat inovace, které zpětně zvýší podnikovou či sektorovou konkurenceschopnost. Tyto inovace, například v oblasti energetické a materiálové účinnosti, budou tedy jak prospěšné životnímu prostředí, tak ekonomické výkonnosti a konkurenceschopnosti firem a odtud pojmenování dvojí dividenda.

Porterova hypotéza nebyla doposud empirickou evidencí zcela prokázána ani vyvrácena. Spíše lze říci, že v některých odvětvích hospodářství a při snižování některých dopadů lidské činnosti na životní prostředí byla ověřena, v jiných případech se nepotvrdila.