Environmentální aspekt v makroekonomii: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
VizuálníWikitext
Řádek 90: Řádek 90:
Na těchto dvou výše zmíněných příkladech, velmi známých makroekonomických modelů, je ukázáno, jakým konkrétním způsobem byly tyto modely v minulosti technicky rozšířeny tak, aby reflektovaly environmentální aspekt. V případě Solowova modelu to byli William A. Brock a M. Scott Taylor (2004), kteří takto upravený model následně i aplikovali, respektive úspěšně konfrontovali s [[Environmentální Kuznetsova křivka|Environmentální Kuznetzeho křivkou]]. Model také přispívá k diskuzi vztahu optimálního růstu v dlouhém období (původní Solowův model) ve spojitosti s pojmem dlouhodobě udržitelného rozvoje(Solowův model rozšířený o environmentální aspekt).
Na těchto dvou výše zmíněných příkladech, velmi známých makroekonomických modelů, je ukázáno, jakým konkrétním způsobem byly tyto modely v minulosti technicky rozšířeny tak, aby reflektovaly environmentální aspekt. V případě Solowova modelu to byli William A. Brock a M. Scott Taylor (2004), kteří takto upravený model následně i aplikovali, respektive úspěšně konfrontovali s [[Environmentální Kuznetsova křivka|Environmentální Kuznetzeho křivkou]]. Model také přispívá k diskuzi vztahu optimálního růstu v dlouhém období (původní Solowův model) ve spojitosti s pojmem dlouhodobě udržitelného rozvoje(Solowův model rozšířený o environmentální aspekt).


V případě modelu IS-LM toto rozšíření jako první provedl Anthony Heyes (1998). Jeho přístup použil a dále rozšířil, mimo jiné v oblasti analýzy implikací pro monetární a fiskální politiku, Philip A. Lawn (2003).
V případě modelu IS-LM toto rozšíření jako první provedl Anthony Heyes (1998). Jeho přístup použil a dále prohloubil, mimo jiné v oblasti analýzy implikací pro monetární a fiskální politiku, Philip A. Lawn (2003).


== Citace ==
== Citace ==

Verze z 18. 5. 2010, 12:30

Tento článek je součástí práce studentů VŠE ve školním roce 2009/10.

Upozornění pro tvůrce stránek - sledujte diskusní stránku k tomuto článku - tam naleznete připomínky pedagogů.

.



Počátky začleňování environmentálního aspektu do makroekonomie a jejích modelů

„Is there not a neglected connection between the environment and the macroeconomics we teach? If there is no such thing as environmental macroeconomis in our textbooks should there be? If so, what would it look like?“ [1]


Snaha o propojení makroekonomie s problematikou životního prostředí se začíná objevovat již v sedmdesátých letech dvacátého století. Přičemž jako jeden z významnějších impulzů, tímto směrem, je často prezentován článek Hermana Dalyho, z roku 1991, nazvaný Towards an Environmental Macroeconomics. K tomuto propojení či propojování docházelo a stále ještě dochází mnoha různými způsoby. Jedním z nich je snaha konfrontovat dosavadní neoklasickou ekonomii se staršími pracemi environmentální ekonomie. Kořeny tohoto přístupu je možné identifikovat u Roberta Solowa, konkrétně pak v jeho článku, z roku 1992, nazvaném An Almost Practical Step Toward Sustainability. Tato konfrontace pak ústí v následnou diskuzi problematiky optimálního růstu v dlouhém období ve spojitosti s pojmem dlouhodobě udržitelného rozvoje.[2]
Na přelomu dvacátého a dvacátéhoprvního století dochází k začlenění environmentálních proměnných do některých ze standardních makroekonomických modelů.[3] Jakým způsobem konkrétně pak bylo toto v minulosti technicky provedeno, lze demonstrovat na modelu IS-LM a na Solowově modelu.

Začlenění environmentálního aspektu do modelu IS-LM

Jako první autor, který začlenil do modelu IS-LM křivku environmentální rovnováhy a rozšířil jej tak na model IS-LM-EE je Anthony Heyes, konkrétně toto poprvé prezentoval ve svém článku, z roku 1998, nazvaném A Proposal for Greening of Textbook Macro.: 'IS-LM-EE'.[4] To jakým způsobem to udělal, pak popisuje mimo jiné i dále analýzu rozšiřuje Philip A. Lawn v článku, z roku 2003, nazvaném Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium'. Přičemž křivka environmentální rovnováhy je zde konstruována takto:

E= available energy embodied in real output produced (Y)/available energy embodied in resource throughput (T)[5]

E je technologická efektivnost produkce, která nabývá hodnot 0<E<1, Y je reálný výstup (reálné HDP) a T je celková propustnost energie ze zdrojů na vstupu do odpadů na výstupu.

↓R↑E, ↑β↑E, ↑γ↑E

R je dlouhodobá reálná úroková míra, β je institucionální parametr zachycující do jaké míry jsou náklady spojené s externímy efekty znečišťování a vyčerpávání přírodních zdrojů neseny uživateli těchto zdrojů a znečišťovateli a nabývá hodnot 0≤β≤1, γ je technologický parametr zachycující stav technologického pokroku v oblasti úspory přírodních zdrojů a snižování znečištění, a nabývá hodnot 0≤γ≤1.

-(dN/dt)=T-sN=(Y/E(R,β,γ))-sN[6]

N je fyzická zásoba přírodního kapitálu, t je čas, s je míra regenerace přírodního kapitálu. V environmentální rovnováze čili na křivce EE (environmental equilibrium) platí:

(dN/dt)=0 ⇒ T=sN[7]

Křivka EE pak reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je dosaženo výše definované environmentální rovnováhy. Podobně jako křivka IS reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je v rovnováze trh zboží a služeb. A jako křivka LM reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je v rovnováze trh peněz. Tímto způsobem je pak model IS-LM rozšířen na model IS-LM-EE, který již určitým způsobem reflektuje environmentální aspekt.[8]

Začlenění environmentální aspektu do Solowova modelu

Rozšíření Solowova modelu o environmentální aspekt provedli William A. Brock a M. Scott Taylor, v roce 2004, v článku nazvaném The Green Solow Model, konkrétně pak tímto způsobem:

Y=F(K,BL), K ̇ =sY-δK[9]

L ̇ =nL, B ̇ =gB[10]

Y je reálný výstup, K je kapitál, L je práce, B je práci rozšiřující technologický pokrok, K ̇ je přírustek kapitálu v čase, s je míra úspor, δ je míra znehodnocení kapitálu, L ̇ je přírustek práce v čase, n je růst populace, B ̇ je přírustek práci rozšiřujícího technologického pokroku v čase a g je míra práci rozšiřujícího technologického pokroku.

pollution emitted=pollution created-pollution abated[11]

E=ΩF-ΩA(F,FA)[12]

E=ΩF[1-A(1,FA/F)][13]

E=ΩFa(θ)[14]

where a(θ)=[1-A(1,FA/F)] and θ=FA/F[15]

E je emitované znečištění, a "každá jednotka ekonomické aktivity F pak vytváří Ω jednotek znečištění jako vedlejší produkt k výstupu"[16], FA je snaha ekonomiky zamezit znečištění, θ je podíl ekonomické aktivity věnované zamezení znečištění k celkové ekonomické aktivitě a a(θ) je funkce zamezení znečištění (a(0)=1), přičemž a(θ) defakto říká kolik procent z vytvořeného znečištění (pollution created) je emitované znečištění (pollution emitted).

Y =[1-θ]F[17]

Y je reálný výstup, pokud bereme v úvahu snahu zamezit znečištění.

X ̇ =E-ηX[18]

X ̇ je přírustek (stavu) zásoby znečištění v ekonomice v čase, X je (stav) zásoba znečištění v ekonomice, η je přirozená míra regenerace(η>0). Následující tři rovnice pak tvoří Solowův model obohacený o environmentální aspekt.

y =f(k)[1-θ][19]

k ̇ =sf(k)[1-θ]-[δ+n+g]k[20]

e=f(k)Ωa(θ)[21]

where k= K/BL,y=Y/BL,e=E/BL and f(k)=F(k,1)[22]

Ekonomika se ve stálém stavu pohybuje podél tzv.: Balanced Growth Path .[23]

gy=gk=gc=g>0[24]

Podél Balanced Growth Path roste produkt na hlavu, kapitál na hlavu i spotřeba na hlavu tempem práci rozšiřujícího technologického pokroku(g>0).

GE=g+n-gA[25]

GE je míra růstu agregátních emisí, která může být podél Balanced Growth Path jak kladná tak i záporná, g+n je míra růstu agregátního výstupu a gA je exogení technologický pokrok ve snižování znečištění (gA>0). Konstantní růst X podél Balanced Growth Path nastává právě tehdy když:

GX=GE[26]

GX je míra růstu zásoby znečištění.

g>0 and gA>g+n[27]

Pomocí těchto dvou nerovnic je pak definován udržitelný růst. Ke kterému dochází pokud technologický pokrok ve snižování znečištění převýší míru růstu agregátního výstupu (↓GE→↓GX).

„Sustainable growth defined as balanced growth path generateing rising consumption per capita and improveing environment. ... Technological progress in goods production is necessary to generate per capita income growth. Technological progress in abatement must exceed growth in aggregate output in order for pollution to fall an environment to improve.“[28]

Závěr

Na těchto dvou výše zmíněných příkladech, velmi známých makroekonomických modelů, je ukázáno, jakým konkrétním způsobem byly tyto modely v minulosti technicky rozšířeny tak, aby reflektovaly environmentální aspekt. V případě Solowova modelu to byli William A. Brock a M. Scott Taylor (2004), kteří takto upravený model následně i aplikovali, respektive úspěšně konfrontovali s Environmentální Kuznetzeho křivkou. Model také přispívá k diskuzi vztahu optimálního růstu v dlouhém období (původní Solowův model) ve spojitosti s pojmem dlouhodobě udržitelného rozvoje(Solowův model rozšířený o environmentální aspekt).

V případě modelu IS-LM toto rozšíření jako první provedl Anthony Heyes (1998). Jeho přístup použil a dále prohloubil, mimo jiné v oblasti analýzy implikací pro monetární a fiskální politiku, Philip A. Lawn (2003).

Citace

  1. ↑ (HAYES, 1998, s. 1) cituje Hermana Dalyho
  2. ↑ (MUNASINGHE, 2004, s. 3-4)
  3. ↑ (MUNASINGHE, 2004, s. 3-4)
  4. ↑ (LAWN, 2003, s. 119)
  5. ↑ (LAWN, 2003, s. 121)
  6. ↑ (LAWN, 2003, s. 122)
  7. ↑ (LAWN, 2003, s. 122)
  8. ↑ (LAWN, 2003, s. 119-125)
  9. ↑ (BROCK a TAYLOR, 2004, s. 10)
  10. ↑ (BROCK a TAYLOR, 2004, s. 10)
  11. ↑ (BROCK a TAYLOR, 2004, s. 10)
  12. ↑ (BROCK a TAYLOR, 2004, s. 10)
  13. ↑ (BROCK a TAYLOR, 2004, s. 10)
  14. ↑ (BROCK a TAYLOR, 2004, s. 10)
  15. ↑ (BROCK a TAYLOR, 2004, s. 10)
  16. ↑ (BROCK a TAYLOR, 2004, s. 11) přičemž v tomto Brock a Taylor navazují na článek COPELAND a TAYLOR. North-South Trade and the Global Environment. Quarterly Journal of Economics. 1994. 109:775-87
  17. ↑ (BROCK a TAYLOR, 2004, s. 11)
  18. ↑ (BROCK a TAYLOR, 2004, s. 11)
  19. ↑ (BROCK a TAYLOR, 2004, s. 12)
  20. ↑ (BROCK a TAYLOR, 2004, s. 12)
  21. ↑ (BROCK a TAYLOR, 2004, s. 12)
  22. ↑ (BROCK a TAYLOR, 2004, s. 12)
  23. ↑ (ANON., s. 4)
  24. ↑ (BROCK a TAYLOR, 2004, s. 12)
  25. ↑ (BROCK a TAYLOR, 2004, s. 12)
  26. ↑ (BROCK a TAYLOR, 2004, s. 12)
  27. ↑ (BROCK a TAYLOR, 2004, s. 12)
  28. ↑ (BROCK a TAYLOR, 2004, s. 12)

Reference

Makroekonomie na anglické wikipedii

Model IS-LM na anglické wikipedii

Solowův model na anglické wikipedii

Herman Daly na anglické wikipedii

DELONG, Brad. Growth: An Introduction. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://econ161.berkeley.edu/macro_online/ ›


1. HEYES, Anthony. A Proposal for Greening of Textbook Macro.:‘IS-LM-EE‘. Discussion Papers in Economics 99/7. Department of Economics, Royal Holloway University of London, revised Feb 2000. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z WWW. ‹ http://www.rhul.ac.uk/economics/Research/WorkingPapers/pdf/dpe9907.pdf ›

2. - 3.  MUNASINGHE, Mohan. Environmental Macroeconomics-Basic Principles. Munasinghe Institute for Development (MIND). Colombo. Sri Lanka. May 2004. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.som.yale.edu/faculty/nok4/files/seminar/Munasinghe.pdf ›

4. - 8. LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›

9. - 22. a 24. - 28. BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›

23. ANON. Solowův model. [cit. 2010-04-21]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.libinst.cz/hp482/solowuv_model.pdf ›

SOLOW, Robert. An Almost Practical Step Toward Sustainability. Resources Policy [online]. 1992. Vol. 19 (3), pp. 162-72. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z WWW: ‹ http://dionysus.psych.wisc.edu/Lit/Topics/Environment/Sustainability-Solow.pdf ›

DALY, Herman E. Towards an Environmental Macroeconomics. Land Economics. 1991. Vol. 67. No. 2. pp. 255-259. [cit. 2010-03-29]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.jstor.org/pss/3146415 ›

Externí odkazy

Global Development And Environment Institute

HARRIS M. J. a CODUR A.-M. Macroeconomics and the Environment. Global Development And Environment Institute. Tufts University. 2004. Dostupné z WWW: ‹ http://ase.tufts.edu/gdae/education_materials/modules/Macroeconomics_and_the_Environment.pdf ›

OUATTARA A. D.( Deputy Managing Director of the International Monetary Fund at the World Bank’s Fifth Annual Conference on Environmentally and Socially Sustainable Development) Macroeconomics and Sustainable Development. Washington, D.C. October 7. 1997. Dostupné z WWW: ‹ http://www.imf.org/external/np/speeches/1997/100797.htm ›

Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Environmentální_aspekt_v_makroekonomii&oldid=10697“