|
|
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| V posledních letech se na Ministerstvu životního prostředí množí žádosti o náhradu škod způsobenou chráněnými živočichy. Mezi největší „stěžovatele“ patří Český rybářský svaz (ČRS) a soukromí chovatelé ryb. Příčinou jejich škod je Kormorán velký (Phalacrocorax carbo). Kromě žádostí o náhradu škod přibývají také žádosti o povolení limitovaného odstřelu tohoto ptáka. Kormorán se v 50. letech 20. století nacházel na pokraji vyhubení a ve snaze o obnovení jeho populace byl prohlášen za zvláště chráněného živočicha. Tento status mu zůstal až do dneška, tedy téměř 60 let.V následující práci popíšu stav kormorána v ČR a poukážu na nejzřetelnější důsledky, které jeho populace má.
| | f |
| | | <br> |
| <br>
| |
| | |
| V 50. letech 20. století žilo v Evropě pouze 4000 kusů kormorána. Tento stav tedy vedl k jeho zapsání mezi zvláště chráněné druhy ve většině států Evropy. Od tohoto okamžiku začíná jeho populace růst. Kolem roku 2000 byla jeho populace v Evropě odhadována na 400 tisíc kusů. V ČR patří mezi zvláště chráněné živočichy až od roku 1992 dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. V 90. letech se jejich populace v ČR držela na relativně konstatní úrovni, od roku 2000 začala ale prudce růst. Tento vývoj ukazuje následující graf:'''graf z powerpointu'''<br>
| |
| | |
| <br>
| |
| | |
| Růst populace kormorána a přetrvávající ochrana státu vedla ke zvýšeným škodám na rybí populaci. Ryby totiž představují hlavní potravní složku kormorána. A toto je příčina stížností, které MŽP adresují soukromí chovatelé ryb a ČRS, jak jsem zmínil v úvodu článku. Jelikož je zařazen na seznamu zvláště chráněných živočichů, je zakázáno jej zabíjet, zraňovat nebo chytat - tedy jakkoli negativně ovlivňovat živočicha včetně jeho vývojových stádií. <br>
| |
| | |
| <br>
| |
| | |
| <br> | | <br> |
|
| |
|
| <br> | | <br> |