Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 58: Řádek 58:
* [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]
* [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]


[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
[[Kategorie:Vodní hospodářství]]
[[Kategorie:Vodní hospodářství]]
[[Kategorie:Přírodní rizika]]
[[Kategorie:Přírodní rizika]]

Verze z 3. 5. 2010, 13:18

Úvod

Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy CLRTAP (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu.

ICP Waters monitoruje vlivy kyselých dešťů a znečištění ovzduší na vodu a vodní ekosystémy. Depozice oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení (acidifikaci) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich diverzitě a potravních řetězcích. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. [1] [2]

Měřené parametry

Chemické parametry: vždy se měří pH, alkalinita, vodivost, koncentrace hlavních iontů (Na+, K+, Mg2+, Ca2+, NH4+, Cl–, SO42–, NO3–, Al3+), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs).

Biologické parametry: zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna (bentos) i otevřené vody (pelagiál), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. Rozsivky v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.[1]

Cíle programu

Cíle programu jsou:

  • stanovit stupeň a plošný rozsah acidifikace povrchových vod
  • zjišťovat vztahy mezi chemizmem vody a biologickou odpovědí
  • popsat a vyhodnotit dlouhodobé trendy v chemizmu a biotě vod
  • stanovovat kritické zátěže
  • rozvíjet mezinárodní síť monitorovaných míst povrchových vod
  • podporovat sjednocení monitorovacích postupů
  • vyvíjet a doporučovat chemické a biologické metody pro účely monitorování
  • informovat o pokrocích v plnění cílů programu a krátkodobých úkolů podle ročního pracovního programu
  • řídit semináře týkající se problematiky vody
  • spolupracovat v otázkách vod a dalšími programy ICP.[1][3]

V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech. V tomto směru navazuje na ICP Waters program RECOVER 2010. Ten se soustřeďuje na citlivé vodní ekosystémy ve Velké Británii, Norsku, Švédsku, severní Itálii, Německu a České republice. Vyhodnocuje současný rozsah zotavení ekosystémů z acidifikace, identifikuje hlavní procesy vedoucí ke zotavení, modeluje další průběh zotavování např. pomocí modelu MAGIC. [4]

Sledované lokality v Evropě
Sledované lokality v Severní Americe

Monitorovací síť

ICP Waters zahrnuje přes 200 lokalit, které jsou monitorovány minimálně 4krát ročně. Z nich jsou k dispozici série dat z časového období o délce 10 až 20 let. Z některých míst až 30 let.

ICP Waters v České republice

Monitoring v ČR zastřešuje Česká geologická služba. Dále se na něm podílejí Hydrobiologická stanice UK Velký Pálenec, Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR a Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. V současnosti je v ČR sledováno 9 lokalit: 6 jezer na Šumavě (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka, Žďárské), povodí Lysina ve Slavkovském lese, povodí Litavka v Brdech a povodí Uhlířská v Jizerských horách. Naměřená data jsou pravidelně odesílána do koordinačního centra v Oslu.

Témata

Zdroje

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 ICP Waters
  2. ↑ ICP Waters na webu UNECE
  3. ↑ Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780.
  4. ↑ Ferrier, R. C., Jenkins, A., Wright, R. F., Schöpp, W. and Barth, H.(2001): Assessment of recovery of European surface waters from acidification 1970-2000: An introduction to the Special Issue. Hydrology and Earth System Sciences, Vol. 5 (3), 274–282.

Odkazy

Související stránky

Externí odkazy

Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Mezinárodní_program_pro_hodnocení_a_monitorování_řek_a_jezer&oldid=10199“