Uživatel:Hasonova
Nemoc z rýžového oleje[editovat | editovat zdroj]
Obecné informace[editovat | editovat zdroj]
V roce 1968 byl velkým množství látky PCB kontaminován rýžový olej látkou v západním Japonsku. Otráveno bylo více než 1600 lidí. Toto otravě se říkalo „nemoc z rýžového oleje“. Jedná se o jeden z největších případů otravy touto látkou.
Historie PCB[editovat | editovat zdroj]
Polychlorované bifenyly jsou skupinou perzistentních látek, které vznikají chlorací bifenylů. Začaly být hojně využívány ve 30. letech 20. století v USA a jejich použití se rozšířilo do celého světa. Nejčastěji se používaly v barvách, lacích, hydraulických zařízeních a teplonosných médiích, atd.
V 60. letech, ač PCB nemělo být nikdy užíváno jako látka používaná v potravinářství, rozbory ukázaly její přítomnost v tkáních živých organismů – zejména predátorů. Další nálezy následovaly v mléce a mase koz a krav. Pravděpodobně se do jejich organizmu dostala díky přidávání PCB do nátěrových hmot kravínů a siláží. A posledním článkem řetězu jsme my – konzumenti masných a mléčných výrobků. Dle prof. Ivany Holoubkové mají české ženy nejvíce polychlorovaných bifenylů v mateřském mléku z celé Evropy, takže toxikací této látky jsou zasaženy i děti.
Kvůli karcinogenním účinkům látky bylo její užívání zakázáno ve výrobě v ČSSR 1984, v USA 1979 avšak s výjimkami. Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech reguluje nakládání s PCB od roku 2001.
Zdravotní rizika[editovat | editovat zdroj]
Lidé polychlorované bifenyly přijímají s tučnými živočišnými potravinami jako je (máslo, mléko, olej, vejce nebo i ryby.) A právě rýžový olej byl kontaminován i v Japonsku kde propukla tzv. „nemoc z rýžového oleje“. Příznaky byly svědění, nadměrné pocení, poruchy vidění, znecitlivění pokožky, kožní otoky spojené s nádory, bolestí, kašlem, změnami menstruačního cyklu.
Toxikologický výzkum odhalil, že akutní toxicita PCB je nízká ale opakované užívání v nízkých dávkách je mnohem nebezpečnější. Látka je schopná se v těle udržet a nahromadit. PCB je karcinogenní látkou a může způsobit rakovinu slinivky či jater. Další z účinků jsou snížení funkcí imunitního systému, poškození jater a snížení plodnosti a spousty dalších.
Citace[editovat | editovat zdroj]
Polychlorované bifenyly, 2012. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 7. 3. 2023 [cit. 2024-01-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Polychlorovan%C3%A9_bifenyly
Distribuce organochlorových pesticidů do životního prostředí, 2010. Brno. Diplomová práce. Vysoké učení technické v Brně.